9°C
Volba „mlátičky“ Ondráčka bude na výročí Palachova týdne. Dolejš: Vypečené
Poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček v úterý nakonec nedosáhl na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vznikl totiž zmatek s počtem hlasů a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) na popud ODS rozhodl, že hlasování proběhne ještě jednou. Stane se tak 16. ledna: na výročí Palachova týdne, při kterém v roce 1989 Ondráček jakožto člen pohotovostního pluku bil obuškem demonstrující. Shoda termínů vyvolala řadu reakcí.
Naprostá ironie. Tak lidé komentují fakt, že finální hlasování o osudu Ondráčka v čele kontrolní komise GIBS proběhne na výročí Palachova týdne. Jde o týden, který je symbolem začátku konce komunistického režimu a při kterém příslušníci veřejné bezpečnosti bili lidi toužící po demokracii a svobodě obušky, stříkali slzným plynem a používali vodní děla.
Mezi těmito příslušníky byl právě i Ondráček. Za své činy se nestydí, přestože jak dříve přiznal, obuškem uhodil i ženu. Příslušníků jako on byly podle něj stovky, a všichni jen vykonávali svoji práci. Poslanec dlouhodobě tvrdí, že k výkonu šéfa komise pro kontrolu GIBS má profesní předpoklady a události Palachova týdne jsou historií.
Na shodu termínu hlasování a výročí upozornil na Facebooku aktivista Jan Vrobel. Odmítnutí Ondráčka vnímá jako morální akt, reálně by podle něj GIBS neuškodil, protože úřad poslední roky stejně svoji činnost neplnil dobře. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš pak shodu na Twitteru okomentoval slovy „režijně fakt vypečené“.
V reakci na Vrobelovo upozornění vznikla na Facebooku událost Palachův týden aneb mlátička Ondráček neprojde, ve které se lidé svolávají k demonstraci před Sněmovnou v době lednového hlasování. Bude se podobat té, která se spontánně uskutečnila v úterý.
„Poslanci rozhodli, že budou o kandidatuře Ondráčka na předsedu komise pro kontrolu GIBS hlasovat 16. 1., na 6. schůzi Sněmovny. Toto datum vychází na výročí Palachova týdne, při kterém Ondráček mlátil lidi a pak to obhajoval v televizi. To vše pro udržení zločinného režimu u moci a potlačení občanského odporu. Tentokrát se potlačit nenecháme,“ píší organizátoři události.
Ondráček v ničem problém nevidí
Zdeněk Ondráček byl v lednu 1989 členem pohotovostního pluku, který měl za úkol mimo jiné zasahovat proti protirežimním demonstracím. A Ondráček tak dělal. Pro časopis Mladý svět se v prosinci téhož roku přiznal, že zasahoval i na Národní třídě 17. listopadu. „Z Bartolomějské jsme slyšeli, jak to na Národní třídě vře. Asi po dvaceti minutách jsme šli posílit jinou část pořádkové jednotky, když jsme slyšeli, že je dav agresivní,“ zmínil. Později ale uvedl, že byl připraven jen jako posila.
Ondráček brutální útoky Veřejné bezpečnosti odůvodňoval v tehdejší Československé televizi tím, že demonstranti byli vybaveni noži, boxery a řetězy. „Měli rozkovaný řetězy, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ti pankáči, nebo jak se to říká, nosili po kapsách,“ popsal reportérce.
U policie nakonec na různých pozicích působil až do roku 2013, kdy byl zvolen do Sněmovny za KSČM. Tehdy řekl: „Pokud nám dal někdo rozkazy, že musíme použít donucovací prostředky, tak jsme je použili. Zákroky policistů v dnešní době jsou přitom daleko tvrdší, než byly v roce 1989.“ Krátce po jeho zvolení vznikla petice vyzývající ho k rezignaci.
Policejní angažmá o rok později Ondráčkovi vyčetl tehdejší místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Označil ho za komunistického fízla a mlátičku. Ondráček požadoval omluvu s tím, že nikdy nikoho neudal a má i lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku. Omluva však nikdy neproběhla.
Palachův týden v české historii
Palachův týden označuje sérii nepokojů na Václavském náměstí v Praze v lednu 1989. Byly prvním signálem, že se v Česku blíží konec komunistického režimu. K první demonstraci došlo v neděli 15. ledna, kdy disidentské skupiny oznámily, že ten den uctí památku Jana Palacha, který se na odpor proti režimu upálil. Úředníci vydali zákaz shromáždění, lidé se ale stejně sešli. Bezpečnostní složky tak tvrdě zasáhly a demonstrující násilím rozehnaly.
Hned druhý den se k překvapení režimu lidé znovu sešli a znovu je brutálně rozehnala Veřejná bezpečnost s Lidovými milicemi. Nakonec nepokoje trvaly až do čtvrtka 19. ledna. Celkem při nich bylo zadrženo 1400 osob, mnoho lidí utrpělo zranění. Zatčen byl i Václav Havel.
Témata:
Související
Přesně tak, navíc celá ta mladá a čerstvá politická garnitura rodící se "svobody" s komunistama vesele kšeftovala, pokud by se to řešilo v roce 1990 tak to bych pochopil, ale proč dnes a proč jen jeden poslední a bezvýznamný pěšák