Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

„Ježíškovi kradou Romové plenky a Josef má děravé trenky“: Europoslanec Svoboda sbírá koledy

Video se připravuje ...
Autor: Zuzana Štíchová - 
25. prosince 2017
05:00

Koníčky mají politici různé, třeba sport a kultura určitě nejsou neobvyklé. Europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda je ale zřejmě unikátem. Už desítky let sbírá texty a melodie koled nejen z Česka, ale také ze všech koutů Evropy. Koledy přitom dělí jak tisíce kilometrů, tak stovky let. Některé jsou ze středověku, jiné novodobé, a tak se v nich objevuje třeba zmínka o komunistických JZD nebo cikánech, kteří zručně sebrali Ježíškovi plenky.

„Jsem muzikant, zpíval jsem ve sboru, máme kapelu, která se jmenuje Ztracená kapela, hrajeme spolu už 36 let. Když jsme vznikli, někdy kolem roku 85, ještě za totality, tak mě začalo štvát, že z koled umíme první sloku, a to jenom u několika. Přitom jsem tušil, že jsme koledová velmoc,“ zmínil své začátky pro Blesk Zprávy Svoboda. Odstartoval s koledami v Česku, na Moravě a ve Slezsku.

„Udělal jsem sbírku, která směla vyjít, dokonce měla ještě komunistické povolení k vydání, byť k němu došlo až po revoluci. Pak jsem v sobě probudil evropský rozměr,“ řekl předseda právního výboru Evropského parlamentu.

Se sběrem mu proto pomáhali také kolegové z ministerstva zahraničí napříč Evropou. Svoboda totiž v letech 2004 až 2006 působil v Černínském paláci jako náměstek. V jeho sborníku tak třeba najdete koledu ze Španělska, u které se dobře pobavíte.

„Existuje jedna španělská koleda, kde v první sloce osel sežere Panně Marii čokoládu, ve druhé myši prokoušou díru do trenek Svatému Josefovi a ve třetí sloce Ježíškovi ukradnou plenky cikáni,“ shrnuje obsah pobaveně Svoboda.

Španělská koleda vypráví, jak cikáni ukradli Ježíškovi plenky. Španělská koleda vypráví, jak cikáni ukradli Ježíškovi plenky. | Zuzana Štíchová

Od gotiky po 20. století

Ve sbírce dal dohromady koledy od Portugalska po Estonsko. Jak sám říká „na co si vzpomenete“. Jedna země mu ale v pomyslném atlase chybí, a to Srbsko. „To se mi přes několik kontaktů nepodařilo sehnat. Ale ještě jsem neumřel, tak třeba se k tomu dostanu,“ glosuje europoslanec.

Jednoznačně nejoblíbenější koledu ale nemá, při této otázce byl totiž zaskočen. Nakonec vyzdvihl pokrkonošskou koledu Nastal nám den veselí, kde koledníci přinesou Ježíškovi do Betléma ukradeného kozla.

Posbírané skladby od sebe dělí nejen zeměpisná vzdálenost, ale také časová. „Některé mají původ v renesanci, možná i v gotice. Některé jsou poměrně nedávné, zejména ve Skandinávii vznikaly písně, které tam rychle zlidověly, ale jsou i z 20. století,“ doplnil Svoboda.

Koledy navíc podléhají také dobovým tendencím. Kladenská koleda „Budiž od nás poušechen čas“ byla v roce 1954 dokonce zapsána se zmínkami o JZD.

V jedné z koled je dokonce zmínka o JZD. V jedné z koled je dokonce zmínka o JZD. | Zuzana Štíchová

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa