Zákon musí zarazit kšefty s chudobou, shodli se politici. Vláda ale lidem pomoct nestihla

449 kandidátů do Poslanecké sněmovny odpovědělo v průzkumu Platformy pro sociální bydlení na dotaz, zda by chtělo zavést nový zákon o sociálním bydlení. 94 procent bylo pro, jejich preference se však v této záležitosti liší. A nadále je spornou otázkou ta, kvůli které se dohadovaly i ministryně Michaela Marksová (ČSSD) a Karla Šlechtová (ANO) – spočívá v tom, pro koho by mělo být sociální bydlení určeno a kolik lidí to ve výsledku zahrnuje. 

Vládní sliby – chyby. A narůstající bytová nouze

Na přijetí zákona o sociální bydlení ministryně Marksová tlačila, ale neúspěšně. Dle ANO vytyčilo její ministerstvo příliš širokou skupinu lidí, kterým by měl pomoci. A tak po koaličním handrkování došlo na patovou situaci.

Nikoli však poprvé. „Přijmout tento zákon slíbila už minulá vláda (a před ní například vláda Mirka Topolánka v roce 2008), svůj slib však nesplnila. Dle politiků zákon neprošel kvůli sporům, jak by měl vypadat. Že zákon o sociálním bydlení chtějí voliči, dle průzkumů již víme. Opravdu připravit ho ale bude těžký úkol. Minulá vláda to nezvládla. Nová vláda musí přistoupit k jeho přípravě zodpovědněji,“ apeluje Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

Varuje přitom před tím, že bytová nouze začíná v Česku přerůstat přes hlavu. „Je to trend, který jsme sledovali mezi lety 2010 a 2015 a nedaří se zastavit. Počty lidí na ubytovnách, v azylových domech a na ulicích neklesají, ani proti tomu nikdo nic nedělá, naopak ceny bydlení stoupají. A nepodařilo se schválit politiku, která by to nějak řešila,“ řekl Blesk.cz Ripka.

Ministryně Marksová a s ní celá ČSSD ve volebním programu věří, že se zákon o sociálním bydlení podaří prosadit alespoň v dalším volebním období. Otázka je, jestli k tomu budou sociální demokraté mít příležitost z pozice vládní strany, či nikoli. 

„Prosadíme, aby bylo co nejdostupnější sociální bydlení a aby pomáhalo hlavně seniorům, zdravotně znevýhodněným, samoživitelům a samoživitelkám s dětmi. Prvním krokem je přijetí zákona o sociálním bydlení. Ten nám totiž chybí už od doby, kdy zmizela pravidla pro regulaci nájmů. Budeme ho prosazovat všemi prostředky, dokud nebude schválen,“ poznamenává ČSSD k prioritě, kterou v uplynulém funkčním období prosadit nedokázala.

Sociální bydlení ano, pro trestance nikoli

I nadále přitom hrozí politické spory o to, kdo má na sociální bydlení dosáhnout. „Na sociální byt dosáhnou s největší pravděpodobností matky samoživitelky, lidé se zdravotním postižením, oběti domácího násilí, děti odcházející z dětských domovů, senioři a rodiny s dětmi, rodiny, kterým hrozí odebrání dítěte, osoby z azylových domů a lidé s duševním onemocněním,“ uvádí Platforma k výsledkům průzkumu a kategoriím, kde se mezi politiky našla největší shoda. Průzkumu se účastnili zástupci ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, TOP 09, Pirátů, SPD, STAN a Zelených.

Petr (73) má v důchodu 100 korun na den: Běžte bydlet jinam, radí politici

Naopak za koho se kandidáti do Sněmovny nepostavili, byly osoby diskriminované na trhu s bydlením či osoby po výkonu trestu. „Řada politiků si obává připustit, že diskriminace existuje. Když jsme v anketě srovnaly voličské preference a preference politických stran, ukázalo se, že se politici v mnoha ohledech obávají zbytečně. A že jejich voliči naopak o diskriminaci vědí, všímají si jí a chtějí, aby ji politici pomáhali odstraňovat,“ podotýká Ripka.

Tisíce lidí čekající na pomoc

Zmapovat, kolik lidí se do bytové nouze každý měsíc dostává, není snadné. „Z roku 2015 máme celkem spolehlivý údaj, že lidí v situaci bytové nouze bylo něco kolem 187 tisíc. Je to základní skupina, se kterou je třeba počítat, je proměnlivá,“ říká Ripka ke skupině lidí, kterým by se mělo pomoci.

Upozorňuje na faktory, které do bytové nouze lidi dostávají. „Oběti domácího násilí se potřebují dostat od násilníka, nemají ale žádnou nabídku jiného bydlení, jsou ekonomicky závislé na vztahu, ze kterého potřebují odejít a dostanou se do bytové nouze, ze které pro ně nevede cesta ven,“ podotýká sociolog.   

85 politiků se vyjádřilo pro to, pomoci všem lidem v bytové nouzi, kteří nejsou schopni svoji situaci řešit vlastními silami. 53 hlasů oproti tomu získala možnost cca 190 tisíc lidí v bytové nouzi - bez střechy či bytu, v nejistém či nevyhovujícím prostředí, 37 hlasů pak kategorie o poznání nižší  - 70 tisíc lidí bez střechy nad hlavou či bytu.

Děti na ubytovnách

O nároku na poskytnutí sociálního bydlení by dle výsledků průzkumu měly přitom rozhodovat obce na základě doporučení státu. Právě k obcím by měly jít peníze z dávek, nikoli k soukromým majitelům. Pro to se vyjádřilo 92,6 procent dotázaných kandidátů.

Vysoká shoda byla i v jiných momentech. „Zákon by měl skoncovat s byznysem s chudobou (97,2 %), zajistit, aby děti nemusely vyrůstat na ubytovnách (94,7 %) a ochránit je před odebráním do dětských domovů (93,5 %),“ uvádí průzkum, podle kterého drtivá většina nové Sněmovny bude podporovat, aby na šest tisíc rodin s dětmi z ubytoven našlo nový domov do roku 2020.  

Pomoc obcím se sociálními byty a obchodníky s chudobou

Že se v průzkumu objevila velká podpora obcí a prostředků na sociální byty, tomu se Ripka nediví. I proto, že do Sněmovny kandiduje mnoho komunálních politiků, kteří preferují, aby stát dával obcím více peněz na zvýšení dostupnosti bydlení. „I tím, že ceny raketově rostou, se bydlení bude dříve nebo později stávat důležitou službou, kterou po obcích budou občané chtít,“ míní Ripka.