Ukrajinu znechutil Zemanův projev. „Uznal anexi Krymu,“ tleská mu nadšené Rusko

Autor: ČTK,Mii - 
11. 10. 2017
10:21

Úterní proslov prezidenta Miloše Zemana hýbe východní Evropou. V něm označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Ukrajinská diplomacie Zemanovy návrhy v oficiálním vyjádření označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Odsoudil je i prezident Petro Porošenko, který se k nim vyjádřil bez zmínky Zemana. Ruští poslanci proslov přijali jako faktické uznání anexe Krymu. S žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva platit, ale v žádném případě nesouhlasí.

Zeman své prohlášení uvedl na shromáždění Rady Evropy. Podle ukrajinské diplomacie je Zemanův návrh „pokusem prosadit nejen ústupek agresorovi, ale i legitimizaci anexe Krymu cestou ‚prodeje‘ části ukrajinského území“. V nynější Evropě je podle Kyjeva takový návrh absolutně nepřijatelný.

Současně s důraznou kritikou Zemanova stanoviska ministerstvo ocenilo „významnou podporu a solidaritu“ ze strany české vlády a českého národa. Podle prohlášení se tato podpora projevuje konkrétními skutky a praktickou pomocí.

Agentura Unian ve středu napsala, že Češi se omlouvají za slova svého prezidenta o Krymu. Na ukrajinské velvyslanectví v Praze docházejí vzkazy o podpoře a solidaritě, napsala agentura a její informaci na Facebooku potvrdil i ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Chci poděkovat desítkám Čechů, často zcela neznámým lidem, kteří nám dnes vyjádřili slova podpory a… omluvy. Vím dobře, že miliony českých přátel jsou solidární s Ukrajinci v našem boji proti ruským agresorům a okupantům. Jinak to nemůže být v zemi, jejíž národ dal světu Václava Havla,“ napsal na Facebooku velvyslanec.

Porošenko: Nevyměníme území za suroviny

Podobným způsobem jako ukrajinská diplomacie reagoval tamní prezident Petro Porošenko. Zemanovy návrhy ve středu ve Štrasburku důrazně odmítl a sdělil, že Moskvě nelze dělat ústupky. Krize podle něj nemůže být řešena výměnou území za suroviny.

Porošenko v projevu také varoval před „appeasementem“ vůči Rusku. Řekl, že v nynější situaci nelze udržovat styky s Ruskem „jako by se nic nestalo“. Poděkoval poslancům PSRE za podporu územní svrchovanosti Ukrajiny a obsáhle hovořil o snahách Kyjeva prosazovat demokratické reformy a vymýtit korupci.

Zeman ve svém vystoupení označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou záležitost. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemana mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

Na to zareagovala řada ukrajinských politiků velmi podrážděně. „Jestli lze prodat Krym, tak český prezident může Putinovi prodat Prahu a Karlovy Vary. Putin dá peníze i ropu,“ zareagoval na Facebooku například poslanec Oleksij Hončarenko z vládní strany ukrajinského prezidenta Blok Petra Porošenka.

Ruští poslanci ocenili Zemanovu odvahu

Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat“. Jeho návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Rusko nikomu nic platit nebude, prohlásil Sluckij podle agentury Interfax.

„Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje,“ prohlásil ruský politik.

Zeman je znám svými nezávislými stanovisky, řekl v programu 60 minut televize Rossija Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu. „Poměrně často nahlas říká to, co si ostatní evropští politikové jen myslí. Zemanovo prohlášení je proto zásadní povahy. Znamená, že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí nebo ne, je nezvratná. To uznává nejen Zeman, ale i ti, kdo Rusko odsuzují,“ uvedl Kosačov.

Podle ruského senátora byla Zemanova slova určena spíš Ukrajině než Rusku. „Je to výzva Kyjevu, který je vzhledem ke svým akcím překážkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě proto v PSRE Zemanovi nikdo neodporoval,“ prohlásil Kosačov. Ukrajina podle Kosačova musí uznat status quo a zahájit s Ruskem dialog. „Pokud to Ukrajina udělá, bude dialog obsažný a možná i produktivní. Nikoli ovšem ve smyslu statusu Krymu, ale ve smyslu normalizace našich vztahů,“ zdůraznil.

K Zemanově výrokům se vyslovil i Andrej Klimov, předseda komise horní komory pro ochranu státní svrchovanosti. I podle něj by Ukrajina měla uznat „objektivní realitu“ a vrátit se ke spolupráci s Moskvou. Krym se podle Klimova připojil k Rusku v souladu se zásadami mezinárodního práva a z vůle obyvatel poloostrova vyjádřené v referendu.

Pro Zaura Smirnova, šéfa jednoho z vládních výborů na anektovaném Krymu, je status poloostrova záležitost uzavřená jednou provždy. „Pro obyvatele Krymu a pro Rusy je takové stanovisko jedině přijatelné. Všechno ostatní jsou subjektivní názory,“ řekl Smirnov agentuře RIA Novosti.

Z informací ruských médií vyplývá, že na rozdíl od poslanců se ruská diplomacie ani Kreml zatím k prohlášení českého prezidenta nevyslovily.

Senát chystá vlastní vyjádření

Projevem Zemana se budou na středeční schůzi zabývat i senátoři. Udělají tak na podnět předsedy výboru pro záležitosti Evropské unie Václava Hampla (za KDU-ČSL).

„Projev prezidenta obsahoval poměrně velmi problematické pasáže, které se týkají mezinárodní situace na Ukrajině a v Rusku,“ zdůvodnil svůj návrh Hampl. Myšlenky, které Zeman prezentoval, jsou podle Hampla v rozporu s českou zahraniční politikou i postojem horní komory. „Je na místě, aby se Senát k této věci vyjádřil,“ dodal.

Návrh na zařazení diskuse o Zemanově vystoupení na program schůze podpořilo 38 ze 69 přítomných senátorů, devět jich bylo proti. Hlasování se zdrželo 22 členů horní komory.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci uvedl, že Zeman neměl k projevu mandát vlády a prezidentovy výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou Česka. Za zachování sankcí do doby, než budou splněny minské dohody, se postavil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zemanovy výroky podle něj nejsou v souladu s tím, co Česko prosazuje na mezinárodních fórech. Prezidentovo vystoupení kritizovali i představitelé dalších vládních a některých opozičních stran.

Jak to na Krymu vypadalo, když se ještě bojovalo?

Video Tisíce lidí jsou v ohrožení. Z Ukrajiny nás vyhodili nečekaně, říká mluvčí Lékařů bez hranic. - Matěj Smlsal, Jan Jedlička
720p 480p 360p 240p

Doporučujeme
vratme_sudety ( 12. října 2017 12:07 )

Soudruh Zeman to vzal za správný konec! České pohraničí patří odvěků Německu! Sudety jsou nezpochybnitelná součást německé říše jen pod dočasnou vládou podřadného národa. Je třeba obnovit původní stav, tak, jako navrácení Krymu Rusku, nepoddajné Čechy vypráskat ze Sudet a ty poddajné použít na podřadné práce. Je správné, že soudruh Zeman souhlasí s připojením Krymu k Rusku, dal tím impulz, aby se věci konečně hnuly správným směrem! Havel se jen Němcům omlouval, tohle je ale již první krok a to správným směrem! Síg h...ehm, Čest práci!

sichlhamr ( 11. října 2017 18:59 )

Bolsevici,i se Zemanem

sichlhamr ( 11. října 2017 18:55 )

Ty znas jen bolseviky a ti maji v hlavach lejno.Proto nechapete.

sichlhamr ( 11. října 2017 18:53 )

U tebe baliku zacina dejepis viteznym unorem,to ovsem nestaci.

balika ( 11. října 2017 16:28 )

Douč se dějepis. "Sudety" byly vždy nedílnou součástí Čech.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud