V Bruselu si všimli, jak blbě Češi jedí. Junckera europoslanci chválí i „pérují“

Čeští europoslanci v projevu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera přivítali zejména jeho slova o stejné kvalitě potravin ve všech zemích EU, které Juncker stanovil jako jedno z klíčových témat pro další období. Kritizovali ale například návrh na jednotné evropské kandidátky.

Poslanci za ODS v reakci uvedli, že Juncker ani letos ničím nepřekvapil a podle nich jen potvrdil, že EU se za jeho předsednictví nikam neposune. „Pro Českou republiku z toho plyne jednoznačné poučení. Nenechat se uplatit slibem vyššího obsahu kakaa v čokoládě a nekývnout na členství v dluhové unii, ve kterou se mění eurozóna,“ uvedl po projevu europoslanec Jan Zahradil (ODS). Reagoval tak na Junckerův výrok, v němž snahu o stejnou kvalitu potravin demonstroval na příkladu obsahu kakaa v čokoládě. „Slováci si nezaslouží méně ryb v rybích prstech. Češi si nezaslouží méně kakaa v čokoládě,“ řekl v projevu Juncker.

Právě téma dvojí kvality potravin zaujalo i další europoslance. „Poprvé oficiálně přiznal rozdělení Evropy na východ a západ. Pro mě bude tím, kdo takto dělil Evropu – ať už je to migrace nebo celá řada návrhů, které dnes máme na stole. Naši kamioňáci, kteří jezdí do západní Evropy, vysílání pracovníků, to vše je dělicí čarou mezi východem a západem, která tady existuje. Po tom, aby se něco dělalo s dvojí kvalitou potravin, volá Evropský parlament od roku 2011. Konečně to slyšíme i od Evropské komise,“ uvedla pro Blesk.cz Dita Charanzová (ANO).

„Je dobře, že to zmínil, vyvolalo to veselí i úsměvy, ale i pozitivní reakci. Poslanci na to reagovali, je to přesně to, kdy jsou věci, které lidi v EU neskutečně štvou a je potřeba na ně upozorňovat,“ dodává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Díky spotřebitelům vznikl dnes i tlak na firmy a řada z nich ustupuje od, řekl bych, šmejdských praktik, kdy prodává zboží za stejnou cenu v různých státech, ale s naprosto odlišnou kvalitou složení. Je to sice stejný obal, ale dostanete úplně jiné jídlo,“ podotýká.

Zdechovský to bere přitom jako ukázku toho, že Češi opravdu byli občané druhé kategorie. I proto Junckerova slova přivítal. „Jde o pozitivní signál. Jsou to přesně body, které mohou napravit současnou reputaci EU u běžných občanů, protože jsou to věci, u kterých měli lidé pocit, že se neřeší. Že se řeší příliš technické normy, ale věc, se kterou se lidé každý den potkávají, jako je právě konzumace potravin, nebyla řešena,“ doplňuje Zdechovský.

Šéf Evropské komise také vyzval už tradičně k větší solidaritě v uprchlické krizi a zapojení všech států – a to i do finanční pomoci Africe. „Pokud celá Afrika jako kontinent bude globálně pouze dvěma procenty světového HDP a my nezvedneme HDP minimálně na 12 či 15 procent, budeme mít problémy s migrací a ti lidé sem budou odcházet. Afrika je v současné době přelidněná. To, jak se to kupí, nevyřešíme tím, že o tom budeme mluvit, ale tím, že ty lidi budeme vzdělávat a dáme jim práci. To samozřejmě bude mít vliv i na jejich způsob chování a sociální změny v jejich společnostech,“ míní Zdechovský.

„Migrace bylo jedno z témat, ale nebyl to projev jen o migraci. Solidarita je samozřejmě něco, co se tady skloňuje dlouho a je jasné, že všechny členské státy musí zabrat, abychom si nezopakovali situaci, kterou jsme měli před dvěma lety s uprchlickou krizí,“ doplňuje Charanzová. A kvituje Junckerův důraz na návratovou politiku a vracení nelegálních migrantů do zemí původu.

Co naopak podle politiků v Junckerovu projevu chybělo, byl větší důraz na boj s terorismem. „Rozhodně bych očekávala v současné době, v jaké se Evropa nachází, více návrhů a větší apel na bezpečnou Evropu. Otázku bezpečnosti bych v prioritách dala mezi ty první, je to téma, které mi přišlo, že mělo být více rozpracované a měly tam být více konkrétní činy, které Evropská komise bude navrhovat. Co fajn bylo, že zmínil spolupráci mezi zpravodajskými službami a větší výměnu informací. A také kybernetickou bezpečnost,“ podotýká Charanzová.

Juncker kritizoval, že Evropa je nadále špatně vybavena proti kyberútokům, vyděračským útokům přitom čelí řada podniků. „Tato trestná činnost nezná hranic a nikoho neušetří,“ zmínil.

Boj s terorismem v evropských ulicích však skutečně příliš neřešil – s výjimkou lepší výměny informaci. „Obecně bezpečnost nebyla pilířem jeho projevu, věnoval se ekonomice, sociálním záležitostem, migraci. Na bezpečnost trochu zapomněl, což je věc, kterou bych mu vytkl. Řada občanů především ze zemí, které postihly teroristické útoky, jako je Španělsko, by určitě větší odpověď a větší ráznost předsedy komise v projevu očekávala. Přece jen teroristických útoků za poslední dva tři roky bylo hodně,“ upozorňuje Zdechovský.

V Junckerově zprávě o stavu EU byla pasáž i o rozšiřování Evropské unie a přibouchnutých dveřích pro Turecko. „Řekl to dobře, skvěle vystihl to, co je dnes omíláno v tureckých médiích, že EU nechce Turecko v Unii. On řekl: Ne, Turecko si zabouchlo dveře samo. A zmínil, že Turecko v nejbližších letech – přeloženo z diplomatické řeči v nejbližších desetiletích – nebude členem EU. Myslím, že když udělal příslib k tomu, aby se státy Balkánu staly součástí EU, tak se ani v příštích pěti letech EU nerozšíří,“ míní Zdechovský.

Podle českého europoslance v současné době kromě Černé Hory není žádný ze států připraven stát se součástí EU, a tak se bude čekat, až pokrok bude ve více zemích. Turecku se však tato vidina vzdaluje. „Přijímali jsme již dvě usnesení na Turecko, kdy říkáme nejen to, že Turecko nepatří do Evropy, ale že se mají zastavit jednání, která v tuto chvíli ne nějak aktivně probíhají, ale existují. Pojďme zavřít tuto kapitolu, pojďme zavřít jednání s Tureckem a pojďme se bavit, jaké nastavíme jiné – třeba obchodní – vztahy s Tureckem,“ tvrdí Charanzová.

„Je to nejlepší projev, který tady za tři roky přednesl. Odpovídal tomu i poměrně dlouhý potlesk, který na konci sklidil. Mluvil o konkrétních věcech, konkrétních problémech, pojmenovával konkrétní věci, které je třeba v EU změnit,“ hodnotí Junckerův projev lidovec Zdechovský.

„Škoda, že jsme tento projev neslyšeli na začátku mandátu pana předsedy. A škoda, že se tím neřídil. Líbilo se mi to, že si konečně uvědomuje to, co je opravdu důležité pro budoucnost Evropy – ekonomika, obchod a bezpečnost. Líbilo se mi, že klade důraz na tyto oblasti,“ navázala Charanzová.

„Za důležitou věc považuji, že řekl, že se Evropská komise nebude zabývat drobnostmi, ty mají řešit členské státy. On říkal: Pojďme jako EU řešit věci, které nám náleží. A to si myslím, že je krásná odpověď na kampaň českých politiků ve stylu Vraťme Čechům naši zemi. On vlastně poslechl Klause mladšího a další a dnes projevem Čechům vrátil část kompetencí. Je to důležitý posun v nazírání na EU a může to být řadě lidí sympatické,“ dodává Zdechovský.

Podle Jana Zahradila z ODS si však státy EU nesmí nechat předepisovat, „komu udělí právo pobytu“ a nesmí dovolit Evropské komisi, aby za ně rozhodovala, se kterými investory smí spolupracovat. I další europoslanec z ODS Evžen Tošenovský Junckerův projev kritizoval. „Orgán dohledu nad pracovním trhem, to nevymyslela ani RVHP (hospodářské seskupení socialistických zemí v době studené války),“ reagoval Tošenovský na Junckerův plán vytvořit dozorčí orgán, který by dohlížel mimo jiné na stejné odměňování za stejnou práci ve všech členských státech.

Tošenovský kritizoval také Junckerův nápad na vytvoření celoevropských volebních kandidátek pro volby do Evropského parlamentu. „Myšlenka, že občané budou volit jakési evropské politické strany a tím vznikne jakási nadnárodní demokracie, je zcela scestná a nebezpečná. Vznikne naopak moc, která bude zcela odtržená od voličů,“ míní Tošenovský.

„Jednotné volební listiny by vedly ke snížení volební účasti v evropských volbách, zejména v menších státech, jako je Česká republika,“ míní další z europoslanců Jiří Pospíšil (za TOP 09). „Mně osobně se líbila ta hodnotová část, to znamená důraz na to, že Evropa není jen volný trh, ale je to prostor svobody a demokracie,“ dodává.