7°C
Stát odkoupí vepřín v Letech. Romové tleskají
Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Vláda v pondělí krok schválila, uvedl na Twitteru ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Stát dosud nezveřejnil částku, na níž se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností AGPI, která přijala nabídku kabinetu před dvěma týdny. Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové na to Romové dlouho čekali.
O odkupu a zbourání vepřína diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
„Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuze a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou, a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války,“ řekl ČTK Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.
„Řeší se to od roku 1995 a ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů,“ řekla Jana Horváthová. Právě Muzeum romské kultury zřizované ministerstvem kultury by mohlo dostat místo na starost. „Pokud nám bude svěřeno, chceme zahájit celospolečenskou debatu o jeho využití. Cílem ale je, aby tam byla důstojná připomínka,“ doplnila Horváthová.
Podle čestného předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka by místo měla spravovat organizace, která má blízko k historii Romů. Holomek zažil období tábora v Letech i romského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Právě tam byla většina členů Holomkovy rodiny, část z nich zemřela v Osvětimi. „Babička, dědeček, strýcové a tetičky skončili v koncentráku. Strýcové z Osvětimi utekli a potom tam byli zavražděni na apelplacu. Tehdy jsem měl šest let a sestra čtyři. Byl na nás vydaný příkaz k transportu, ale naše maminka tam s námi nešla. Zachránila nás, ale bylo to období, kdy jsme se hodně po nocích přesouvali. Proto vše vnímám velmi citlivě,“ řekl ČTK Holomek.
Podle něj by v Letech nemělo vzniknout nic jiného, než co odpovídá pietě. Na druhé straně připomněl, že v Hodoníně, který je s Lety spjatý stejným osudem, vznikl památník a v něm bude expozice o romském holokaustu v ČR.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 000 prasat. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
Máš pravdu ale musí si umět na ten svůj život vydělat.