8°C
Česku hrozí soud kvůli uprchlickým kvótám. Evropská komise zahajuje řízení
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót. Ve Štrasburku to dnes oznámil komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zdůraznil, že vlády tří zemí mají stále čas k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To by podle něj umožnilo také komisi postup vůči trojici změnit.
Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.
„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok," upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. „Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař.
Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.
Nyní spouštěné řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
Avramopulos upozornil, že v rámci jednorázových přerozdělovacích programů se do jiných zemí z Itálie a Řecka dostávají jen prověření žadatelé o azyl s jasným nárokem na mezinárodní ochranu z několika málo konkrétních zemí. Země, které migranty nepřebírají, podle něj přispívají k neřízenému pohybu migrantů po EU. „A to jen zvyšuje bezpečnostní rizika,“ upozornil komisař.
Co se bude dít dál?
Rozhodnutím Evropské komise se tak spouští proces, který může trvat mnoho měsíců a na jehož konci může přijít významná finanční pokuta, informuje web E15.cz. Čtěte, co bude následovat.
1. Komise nejdříve od členského státu zjišťuje jeho postoj k porušení legislativy a chce ho zdůvodnit. Zároveň přitom vládě stanoví na odpověď omezený čas.
2. Pokud stát neposkytne uspokojivé vysvětlení, nebo konflikt s evropským právem neurovná, dostane členský stát další časový limit na nápravu.
3. Když k ní nedojde, posouvá Evropská komise případ Soudnímu dvoru EU. Před soudem skončí jen každé dvacáté zahájené řízení, i tak se ale jen během minulého století k soudu dostalo celkem 1406 případů.
4. V případě rozsudku souhlasícího s postojem Komise pak členský stát musí rozpor s právem napravit. Od přijetí Lisabonské smlouvy navíc může Evropská komise soudu navrhnout, ať udělí členskému státu pokutu.
5. V případě dalšího porušování evropského práva, přichází další varování ze strany Komise.
6. Po jeho neuposlechnutí se věc vrací zpátky Soudnímu dvoru. Tomu může Evropská komise navrhnout pokutu v závislosti na velikosti státu, vážnosti porušení práva a jeho trvání.
Sobotka: Česko bude své rozhodnutí hájit
Praxe v oblasti kvót na přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) prokázala, že tento systém selhává. V souvislosti s tím, že se Evropská komise rozhodla s Českem, Polskem a Maďarskem zahájit kvůli neplnění kvót řízení, Sobotka v tiskovém prohlášení uvedl, že Česká republika bude své rozhodnutí nepodílet se na systému důsledně hájit.
Na mechanismu přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Česká vláda na začátku minulého týdne oznámila, že na jeho základě už žádné migranty z Itálie a Řecka nepřijme. Zdůvodnila to zhoršenou bezpečnostní situací a tím, že systém považuje za nefunkční. Řízení vyvolané komisí může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
„Evropská komise i přes naše upozornění podcenila výbušný efekt, který je skryt ve věci tak citlivé, jako je direktivní rozhodování o umísťování uprchlíků do jednotlivých členských států,“ uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení. Nefunkčnost systému podle něj demonstruje to, že se podařilo přemístit mizivé procento lidí, řada z nich navíc v cílové zemi nevydržela a vydala se do ekonomicky vyspělejšího státu unie.
Česko podle Sobotky od počátku srozumitelně prosazovalo jiná řešení, například posílení vnějších hranic unie a pomoc uprchlíkům v oblastech co nejblíže místu jejich původu, a upozorňovalo na úskalí, která kvóty přinesou. „Naší hlavní prioritou bylo prosadit funkční opatření, která povedou k trvalému řešení hromadné nelegální migrace a zajistí bezpečí občanům evropských zemí,“ řekl. Dodal, že Česko pomáhá nejvíce zasaženým státům finančně či materiálně a vyslalo také policisty do Maďarska, Slovinska nebo Makedonie.
Kvóty působí spíše jako pobídka pro nelegální migraci do Evropy, míní Sobotka. „ČR se systémem nesouhlasí i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě. Také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ uvedl.
Video
Byli jsme týden mezi uprchlíky: Idomeni, tábor naděje a zoufalství
Video se připravuje ...
Video
Byli jsme týden mezi uprchlíky: Idomeni, tábor naděje a zoufalství
Video se připravuje ...
Vše o uprchlické krizi čtěte ZDE >>>
Témata:
Související
To je jak u blbých na káře. 
EU by měla být souzena, že nezajistila ochranu hranic před nájezdem muslimů - násilníků a vrahů, bez dokladů. Víme všichni, že nejde o útěk před válkou, ale o ekonomickou migraci a islamizaci Evropy. Neumějí nic jiného, než se rozmnožovat. A kdo bude tu lenivou, negramotnou verbež živit ???