Chudoba, špatný přístup ke zdravotní péči a absence možnosti vzdělávat se česky. To jsou tři hlavní důvody, které vyhánějí české rodiny ze Srbska zpátky do vlasti. Mezi nimi i Eduarda Leksu a jeho nejbližší. Z vesnice Češko Selo, která se vylidnila z téměř 200 lidí těsně po válce na současných 40, odchází za nejstarším synem a za prací do loděnické továrny na gramodesky. Začít by měl už v létě, vše ale záleží na rychlosti „papírování“.

Starší syn je v Čechách už více než půl roku společně se svou přítelkyní. Teď jsem se přihlásil i já a dcera. Dostali jsme pracovní povolení, budu pracovat jako údržbář strojů. Je to docela komplikované, mělo by to být trošku rychlejší a jednodušší. S tím by nám mohl někdo pomáhat,“ řekl Blesk.cz stále ještě v Srbsku sídlící Leksa.

Eduard Leksa je jedním z krajanů v Srbku, který se vrací do České republiky. Češi odcházeli do této oblasti v první polovině 19. století.
Eduard Leksa je jedním z krajanů v Srbku, který se vrací do České republiky. Češi odcházeli do této oblasti v první polovině 19. století.
Autor: Vendula Skalková

„Je to hodně papírů i z naší strany i z vaší strany, i když tady v Srbsku už to trochu zjednodušili. I tak jsem třeba na výpis z trestního rejstříku čekal 10 dní. Ale papíry, které potřebujeme z české strany, těch je daleko víc. První dokumenty jsem dokládal už v polovině března a dohromady vyřizuji papírování od ledna a budu až do července,“ dodal ke složité byrokracii.

„Lidi tady to hodně zajímá a pomoc z české strany by uvítali. Tady se práce těžko shání, a když už ji dostanete, platy jsou velmi nízké,“ snaží se přiblížit složitý život v zapadlé vesnici odsouzené dříve či později zřejmě k zániku. Podívejte se, jak to tam vypadá:

Video
délka: 01:13
720p 360p

Podívejte se do české vesnice v Srbsku. Češko Selo má 40 obyvatel a tři ulice – V. Havla, T. G. Masaryka a Jana Husa. Blesk / Zuzana Štíchová

V Srbsku zatím zůstane jeho manželka a nejmladší syn, který musí dochodit školu. Kromě nich ale ještě také jeho otec. „Co na to můžu říkat. Nemám z toho radost, ale když vidím, jak se tu mučí. Jak tvrdě pracují a nic si nevydělají… Tam se budou mít líp. Jasně, že mi tu bude smutno,“ komentoval synovo rozhodnutí Leksa starší.

Z vesnice Češko Selo odešlo jen koncem loňského roku několik lidí. Právě ti tvoří teď v Česku zázemí pro další krajany. „Můj syn třeba čekal, až dokončí fakultu v Novim Sadě, a přihlásil se poté do Čech na práci. Tady nemají práci ani lidé s ukončenou vysokou školou. V Česku už teď má i vlastní dům. Jazyk umíme všichni, to není problém. Zkoušky skládat nemusíme,“ doplnil muž, který přijde do Česka v nejbližších týdnech a který se stejně jako většina ostatních musí v Srbsku živit zemědělstvím.

„Ráno vstanu, vypiju si normálně kafíčko, pak podle sezony. Sází se kukuřice, slunečnice, pak sklízení, zpracování, my tady máme i včelaře… Od rána do večera na poli nebo v sadu. V zimě se připravujete na léto. Opravujete nástroje a stroje. Stříhají se stromy,“ popsal běžné dny ve vesnici.

Česko selo má jen kolem 40 obyvatel, zato však tři ulice - Jana Husa, Václava Havla a TGM.
Česko selo má jen kolem 40 obyvatel, zato však tři ulice - Jana Husa, Václava Havla a TGM.
Autor: Kateřina Mladá

V Česku budu za Srba, tady jsem za Čecha

Eduard Leksa už čeká jen na vyřízení administrativy. V Česku má zajištěnou práci, pomoc rodiny, i kamarády. Podobnou cestu jako on už totiž podniklo jen z malé vesnice v srbském Banátu několik lidí. „Příslušníci českých krajanských komunit mají vztah k České republice a jejich zájem o trvalé usídlení je většinou silnější než u cizinců bez přímé vazby na ČR,“ píše se v materiálu senátní komise.

Není tady obchod, lékař ani škola. Chtěl bych se dostat do Čech někdy v srpnu nebo září. První dva měsíce nám zajišťuje ubytování firma. Potom už si musím najít sám. Firma spolupracuje s nějakou agenturou, přes kterou je možné bydlení sehnat,“ popsal plány na první týdny v Česku krajan.

„V Česku budu Srb a tady jsem Čech,“ posteskl si, přestože má potvrzení o tom, že je Čech. „Mám potvrzení, že jsem Čech. Děda můj byl Čech, můj otec je Čech,“ zdůraznil. Jeho rodina prý pochází z Moravy, konkrétně z Klobouků.

Češko Selo založili Češi v Srbsku v roce 1827. Už od počátku si ale zdejší obyvatelé brali cizince, proto se v české vesnici jazyk zachoval v horší podobě, než ho znají návštěvníci například z rumunského Banátu.

Vesnice má tři ulice nesoucí vlastenecky jména významných osobností – Tomáše Garrigua Masaryka, Václava Havla a Jana Husa. Pro lepší představu, k vodovodu byla připojena až před deseti lety. Za celý rok se tu zhruba jeden člověk narodí a jeden zemře. Žijí tu jen čtyři desítky obyvatel, tedy asi 15 rodin. Školu museli místní zavřít už v roce 1974, a i tehdy už se tu česky učilo jen málo.

Etnické muzeum v Češko Selo je zaměřeno na českou historii krajanů v Srbsku.
Etnické muzeum v Češko Selo je zaměřeno na českou historii krajanů v Srbsku.
Autor: Kateřina Mladá

Přestřelená iniciativa

S žádostí o pomoc přišla do Senátu předsedkyně sdružení českých krajanů v srbském Banátu Vlastenka Krišan. Její představy byly ale, jak se záhy ukázalo, přemrštěné.

Ministerstvo vnitra vyslalo své pracovníky do Srbska, tam zjistili, že z těch komunit se hlásil jen jeden člověk. Nebudeme nijak zvlášť tedy iniciovat tuto možnost. Platí to, co už vláda přijala, to znamená, že když někdo prokáže, že je Čech, tak může pracovní povolení získat daleko snáze než jakýkoliv cizinec,“ vysvětlil senátor Tomáš Grulich (ODS), předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Prokazování původu by přitom podle Grulicha nemělo být obtížné. „Buď má rodný list, nebo má třeba z archivu či společnosti, ve které žije, tak ta mu doloží, že je Čech, že patří mezi ty lidi, kteří tam přišli v tomto případě někdy před polovinou 19. století,“ doplnil senátor.

Fotogalerie
16 fotografií