„Voda ve studni je státu,“ překvapil Brabec. Boj proti erozi teď ale zarazil

Protierozní vyhláška, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označuje za jednu ze svých priorit, nezačne platit letos, ale zřejmě příští rok. Úprava je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. „Účinnosti od 1. července nenabyde, zatím hovoříme o roku 2018,“ řekl Brabec.

„Působnost protierozní vyhlášky bude vztažena na veškerou zemědělskou půdu v ČR, současně v principu pracuje pouze s přípustnou ztrátou zemědělské půdy. Samotný způsob zajištění této ochrany, například změna organizace obdělávání či agrotechnických opatření, ale vyhláška nechává svobodně na samotných zemědělcích,“ uvedla už dříve za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Němeček útočí na Brabce za dešťovku: Si dělá p*del? Expert: Oba jsou mimo

Komora: Vyhláška jde proti naší praxi

Od roku 2025 by mělo být kvůli vyhlášce v ochranném režimu 45 procent zemědělské půdy. Dokument, na kterém spolupracovalo ministerstvo zemědělství, kritizuje představenstvo Agrární komory ČR.

Vedení komory uvedlo, že návrh je nedostatečně připravený, a že plánovaná zpřísnění jdou proti potřebám zemědělské praxe. „Povinnosti, které vyhláška ukládá, jsou v rozporu se současnými trendy udržitelného a precizního hospodaření a přímo ohrožují konkurenceschopnost zemědělských podniků a potravinovou soběstačnost České republiky. V poskytnutých materiálech navíc chybí detailní vyčíslení předpokládaných nákladů na sektor zemědělství,“ napsal své výtky prezident komory Zdeněk Jandejsek oběma dotčeným ministrům. Tedy i Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL).

Prioritou by podle komory mělo být udržování vody v krajině a adaptační úpravy krajiny.

Česko dramaticky vysychá, varuje ministr: „Máte studnu? Voda je státu“

Téměř polovina zemědělské půdy pod ochranou

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že se zemědělci obávají zvýšených byrokratických povinností. Jak už dříve uvedlo ministerstvo zemědělství, stát plánuje i zpřísnění podmínek pro plochy v ochranném režimu.

„Bude to bolet nějaké skupiny lidí. V zemědělství je naprosto nesmyslný systém zavlažování, kdy se chrlí voda. V Izraeli jsou všude kapkové závlahy, neexistuje, že by někdo bral vodu hadicí z podzemních studen,“ podotkl k tomu Brabec.

Do roku 2021 by měla být podle vyhlášky zajištěna ochrana 25 procent ohrožené půdy, v následujících pěti letech 35 procent. Od roku 2025 by měla vyhláška zajistit ochranu 45 procent výměry zemědělské půdy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v terénu | ČTK

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země.

Problém s vodou v tisícovce obcí

Do opatření proti suchu, které Česku hrozí znovu i letos, a to především v létě, stát investoval už sedm miliard korun. Cena za špatné hospodaření s vodou v minulosti bude ale násobně vyšší. Brabec ji odhaduje na stovky miliard korun. Za posledních 80 let se v Česku podle něho vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela.

„Za poslední rok jsme objeli několik set obcí a je to krutá realita, bude jich už k tisíci, které mají problém s vodou. V nejvodnatějším období, což byl duben,“ ministr.

Dešťovka dá lidem miliony. Dotace za splachování a zalévání startují

„Jestli bude horké léto, stav se bude blížit roku 1993, kdy byly tisíce obcí závislé na cisternách, a to už je kalamita. Zemědělská půda má špatnou schopnost držet vodu, půda je z 50 procent brutálně postižená erozí,“ uvedl už dříve Brabec a připomněl, že vzorem boje proti suchu je Izrael.

„Tam jeden ze zákonů zní, že neexistuje voda, která by nešla přes vodoměr, včetně studní. Tady si spousta lidí myslí, že má svoji studnu, ale to není jejich voda, ale voda státu,“ řekl také ministr.