Češi „vyměkli“, varují experti kvůli teroru. A chybí miliardy na obranu

„Byl bych velmi rád, abychom v blízkém budoucnu zavedli brannou výchovu do škol,“ hlásil v pondělí ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po jednání kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). 

Chtěl by dosáhnout toho, aby byla větší propojenost mezi armádou a civilním obyvatelstvem. Vyžadují si to současná a stále četnější rizika, upozorňuje ministr. O tom, co české obranyschopnosti a bezpečnosti chybí, debatovali i odborníci během pražské bezpečnostní konference Meče a pluhy, která se konala pod záštitou Střediska bezpečnostní politiky UK. 

Dvě procenta HDP na obranu? Pro Čechy daleko

V době, kdy se Stropnický chystá na boj o peníze do armádního rozpočtu pro rok 2018, žehrali experti nad tím, jak málo peněz sem teče.

„Jsme na velké křižovatce a samém dnu. Všichni dobře víme, že bezpečnostní prostředí se v příštích letech bude spíše zhoršovat, my bychom měli hledět především sami na sebe, na naše zájmy a bezpečnost naší země,“ upozorňuje Daniel Koštoval, náměstek ministra obrany Stropnického.

Čeká nás obří uprchlická krize, přijdou miliony lidí, varují odborníci

I Koštoval varuje před tím, že nás nečeká jednoduchá doba. A to nejen jako Evropu, ale i jako Česko. Které navíc není nejlépe připraveno.

„Vznikl pocit, že na obranu nepotřebujeme tolik dávat, že do ní nepotřebujeme tolik investovat, protože doma není důvod a expediční síly mohou být relativně podstatně levnější. Rozpočet ministerstva obrany začal od roku 2006 nekontrolovatelně upadat, až jsme se v roce 2013 dopracovali k jednomu procentu HDP,“ podotýká Koštoval s tím, že se Česko vůči NATO zavázalo k dosažení dvou procent HDP do roku 2024.

VIDEO: První českou generálkou se letos stala Lenka Šmerdová

Chybí miliardy. Zn. Rozumně využité

Co dvě procenta znamenají? Rozdíl mezi dvěma procenty a tím, co česká armáda na obranu skutečně dostávala, je za posledních 15 let kolem 370 miliard korun, míní Koštoval. Tyto peníze by přitom měly být použity „za účelem, abychom dokázali potenciální agresory odstrašit,“ dodává.

Poslanec Antonín Seďa (ČSSD), prezident spolku EuroDéfense CZ, se s ním neztotožňuje. „Armáda by potřebovala nikoli procenta HDP, ale přesnou částku, aby s ní mohli počítat. Důležitá je i efektivita vynaložených prostředků,“ upozorňuje.

Což se podle něj ale také ne vždy děje. „Pamatuji mnohé ministry, mnohé rozpočty a vždycky to dopadlo stejně. Vždycky pak nakonec se řekne: Tak vy politici jste nám nedali potřebné peníze, my jsme nakoupili to, to, to a nenakoupili jsme to, to, to. Mně strašně vadí, když je technická specifikace na nákup něčeho konkrétního a pak se v průběhu změní natolik, že se nakoupí úplně něco jiného, dvojnásobně trojnásobně dražšího,“ zmiňuje poslanec.

Lidovec nevylučuje útok teroristů v Česku. A obul se do „pomatených“ islamistů

„Souhlasím s tím, že dvě procenta fixně nic neřeší. Protože dvě procenta neznamenají, že dojde k navýšení potřebných schopností,“ přitakává generál Miroslav Žižka, vojenský představitel ČR při NATO a EU.

„Česko se má soustředit i na rozvojovou pomoc“

Nejen posilovat armádu a skrze ni obranyschopnost je však řešení současného napjatého bezpečnostního stavu. Je třeba soustředit se i na rozvojovou pomoc v místě problémů, upozorňují další experti.

„Současný prezident Trump navyšuje také výdaje na obranu a škrtá výdaje na rozvojovou pomoc. Rozvojová pomoc může být dobrá v souvislosti s bezpečností k tomu, že je to naše pojistka. Je to pojistka pro bezpečnější budoucnost. Tato pojistka znamená, že zaplatíme nějakou částku dnes, abychom se ochránili proti nějakým větším hrozbám a nemuseli platit daleko větší částky v budoucnu,“ říká Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury.

Jde o předcházení dalším hrozbám.  Ty čítají organizovaný zločin a terorismus, ale i migraci, klimatické změny, ale třeba také infekční choroby a sucho.

Babišův poslanec tváří v tvář teroru: Zaveďme brannou výchovu pro děti

Kaplan uvádí i příklady českých rozvojových projektů – v Afghánistánu pomáháme tamním zemědělcům pěstovat tradiční plodiny jako oříšky. „Zlepšujeme jejich živobytí. Kdyby je nepěstovali, tak s největší pravděpodobností pěstují opium a opium je zdroj peněz pro Tálibán, pro organizovaný zločin a terorismus. Je to konkrétní rozvojový projekt, který přispívá i k bezpečnosti ČR,“ podotýká Kaplan.

Dalším českým projektem je solární elektrárna v Palestině, která přináší elektřinu pro Palestince, kteří rozjeli podnikání v malých dílnách a zaměstnali i místní. „Všichni přece víme, že to nejhorší, co se na Blízkém východě může stát, je mladý palestinský chlapec bez zaměstnání,“ dodává s narážkou na obvyklé cíle teroristických náborářů.

Pro obranyschopnost a bezpečnost Česka je tak výhodné a strategické dávat peníze i tímto směrem. „Už prvorepublikové Československo byla země, která chápala, že se musí zajímat o svět kolem sebe. I vzdáleněji od hranic. A snažit se pomáhat řešit příčiny, které když nabobtnají a nejsou řešeny, tak přijdou až k nám a pak to znamená pro nás hurikán,“ souhlasí Stropnického náměstek Koštoval.

Experti: Češi nejsou na krize připravení

Vedle profesionální armády se řeší i to, jak jsou připraveni na krize a obranu sami čeští občané. A žádná sláva, míní experti.

 „Je tady alespoň první krok. Ve vztahu ke skupině, u které se dá udělat nejvíce – mladá generace, děti, studenti, mládež – tam alespoň vláda v nedávno schválené koncepci uvádí, že současný stav programů u bezpečnostních témat, ať už se jedná o ochranu člověka u běžných rizik a mimořádných událostí, nebo koncepci přípravy občanů přímo k obraně státu, že současný stav je krajně nevyhovující a neefektivní,“ míní expert Střediska bezpečnostní politiky.

V pondělí přitom ministr Stropnický představil záměr zákona o branných spolcích, který chce vládě představit na přelomu srpna a září. Současnému stavu má napomoci. 

VIDEO: Vojáci radili českým dětem, jak přežít útok

Stropnický: Chceme lidi více zapojit

„Záměr ministerstva obrany je zintenzivnit spolupráci s občany a využít jejich dovedností, vědomostí k dobrovolnému zapojení do plnění úkolů ozbrojených sil. Má více začlenit občany, kteří mají aktivní zájem o obranu republiky,“ popisuje Stropnický.

Jde tak o další formu posilování obranyschopnosti Česka. „Existuje celá řada různých programů, aktivit, spolků, které se v branné oblasti nějakým způsobem aktivizují nebo pravidelně vyvíjejí určitou činnost. Samozřejmě že vzhledem k bezpečnostním okolnostem je dobré tyto iniciativy podchytit a dát jim i nějaký pevný zákonný rámec,“ pokračuje Stropnický. Ministr zmiňuje různé střelecké spolky, ale třeba i sportovní oddíly, které se věnují různým formám zápasu.

České elektrárny cílem teroristů? S útokem je třeba počítat, varuje Šedivý

Podle Stropnického jde o to pomoci lidem v jejich zálibě, aby se mohli ucházet i o určité granty a především aby se v případě, když to bude nutné, skutečně dokázali bránit. „Každá země, když se dostane do nesnází, potřebuje toho informovaného nebo zformovaného občana, aby to nebyl úplný laik. Aby byl schopen třeba na nějaký čas zaujmout nějaké místo v systému obranyschopnosti,“ argumentuje ministr.

I proto apeluje také na brannou výchovu. „Aby také speciálně ve studentských nebo školských letech mladí lidé byli maximálně vzdělaní s ohledem na poskytování první pomoci, aby uměli reagovat na různé stresové situace, které hypoteticky mohou nastat,“ dodává Stropnický poté, co v Londýně došlo k dalšímu teroristickému útoku, tentokrát na London Bridge.

VIDEO: Mrazivé svědectví z posledního teroristického útoku v britské metropoli