Šéf EU Juncker pro Blesk: Končí regulace splachování záchodků i houpaček

Jakým směrem by se měla EU ubírat v nejbližších 10 až 20 letech?

Je čas o tom teď rozhodnout. Letos v březnu jsem představil bílou knihu o budoucnosti Evropy. Je v ní nastíněno pět scénářů, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2025 v závislosti na rozhodnutích, která dnes přijmeme. Tyto scénáře sahají od možnosti, že by se Unie soustředila jen na jednotný trh, což je něco, co bych nikdy nemohl podpořit, až po možnost, že by EU těsněji spolupracovala na všech frontách.

Pokud jde o mnou preferovaný scénář, ten představím až v září ve svém projevu o stavu Unie. Máme tak dost času na skutečnou debatu po celé Evropě, v níž se každý může k budoucnosti Unie vyjádřit.

Nejen vysocí čeští politici si stěžují na bruselskou přeregulovanost. Lidé mají pocit, že úředníci EU řeší nepodstatné věci a zapomínají na to důležité.

Někteří lidé jsou toho názoru, že EU dělá stále příliš, ostatní se domnívají, že neděláme dost. Jeden příklad za všechny: začátkem letošního roku jsem byl na Maltě diskutovat s občany, když se mě jeden pán zeptal, proč Komise nezavedla evropský den dědečků! Musel jsem mu vysvětlit, že Evropa není odpovědná za propagaci prarodičů. Od toho tu nejsme.

Zase ten Brusel! Jak čeští úředníci vymýšlejí „nesmysly“ a svádí to na EU

Je pravda, že v minulosti dělala EU příliš mnoho a zasahovala do věcí, do kterých nemusela. Proto jsem i při svém nástupu do funkce slíbil, že Evropská komise bude dělat pouze a jedině to, co je nutné, a nebude se plést do věcí, s nimiž si lépe poradí členské země a regiony.

Jak se to daří v praxi?

Tento slib plníme. Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50. Přestali jsme vydávat normy o splachování na záchodech nebo o výšce dětských houpaček. O tom Evropa opravdu není.

Čechy trápí, že Brusel dostatečně neřeší třeba bezpečnost nebo nezaměstnanost. Kdy můžeme čekat zlepšení v těchto oblastech?

Právě nový přístup, o kterém hovořím, nám dává víc času i zdrojů na to, abychom se soustředili na věci, které jsou opravdu důležité. Patří k nim hlavně bezpečnost, řízení migrace a zaměstnanost.

Do životů mnoha Evropanů po celé Unii přináší tento přístup už pozitivní změny. Vzniklo zde zatím na 6,6 milionu nových pracovních míst a pracuje 232 milionů Evropanů, což je víc než kdykoli předtím. Ekonomiky všech členských zemí rostou a výhled do budoucna se zlepšuje. Tomuto vývoji napomáhá investiční plán pro Evropu, který podporuje vznik infrastruktury a pracovních příležitostí. Do dnešního dne podpořil vznik zhruba 200 tisíc pracovních míst.

Naší prioritou je teď postarat se o to, aby všichni občané začali pociťovat tento kladný dopad i ve svých peněženkách. Komise pod mým vedením teď dospěla do poloviny funkčního období a já bych si přál, aby lidé pocítili změny nejpozději do momentu, kdy dorazíme do finiše.

Šéf Evropské komise napsal vzkaz čtenářům Blesku:

Zdravím čtenáře Blesku! Jean-Claude Juncker poslal čtenářům vzkaz. | Archiv CNC

Co konkrétně z toho může mít Česko?

Jen Česko si pro sebe zajistilo financování záměrů v hodnotě zhruba 10 miliard korun. Z finančních kontraktů mezi Evropským investičním fondem a Komerční bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou by měly vzejít investice ve výši zhruba 43 miliard korun ve prospěch více než 7 000 menších českých společností a start-upů.

Nerozumíte EU a bruselským „šílenostem“? Známe odpovědi na nejčastější otázky

Jednou z věcí, která „bije“ do očí, jsou tři sídla Evropského parlamentu. Ročně to stojí miliardy korun. Je to tradice a toto rozdělení je ukotveno v zakládajících smlouvách EU. Proč ale nemůže Komise zatlačit na členské státy, aby se dohodly na jednom sídle?

Když mluvím s občany, nemám dojem, že by zrovna interinstitucionální otázky pro ně byly velkou prioritou. Lidé se nezajímají o smlouvy nebo předpisy, ale o pracovní místa a bezpečnost. Zajímá je taky, co instituce, které je zastupují a pracují pro ně, dělají pro to, aby zlepšily jejich život. A právě na to bychom měli soustředit svou energii: na zrušení roamingových poplatků, zavedení bezplatné sítě Wi-Fi na veřejných místech a nabídku příležitostí pro mladé Evropany ke studiu a práci v zahraničí.

Pokud jde o počet sídel Evropského parlamentu, ano, platíme za ně určitou cenu. Pro mě je to ale cena za historii.

EU vznikala v troskách 2. světové války. Podívejte se na obnovování zničené Evropy:

Podle posledního průzkumu Eurobarometr jsou Češi k EU nejskeptičtější. Jako pozitivní vnímá členství jen 33 procent občanů. Co je příčinou tohoto skeptického postoje?

Je to pravda, zhruba jen třetina Čechů odpověděla, že Evropskou unii vnímá kladně. Ukázalo se také, že důvěru v národní instituce má dokonce méně než 30 procent dotázaných. Žádný z těchto výsledků není důvodem k oslavám. Jde o náznak širšího oslabování důvěry, které pozorujeme i v jiných evropských zemích. Tuto otázku musíme řešit tak, že budeme vysvětlovat, co Evropa znamená a co dělá.

Na druhou stranu v průzkumu, který zmiňujete, uvedlo 83 procent Čechů, že podporují volný pohyb, 74 procent podporuje společnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku a více než polovina se vyslovila pro společnou evropskou politiku v oblasti energetiky a zahraničních věcí. Z toho je patrné, že existuje podpora toho, co EU dělá. Teď musíme zajistit, aby tato očekávání byla naplněna. A na tom pracuji každý den.

Co by se stalo, kdyby Češi odešli u EU? Odpovídá jeden z nejvýše postavených Čechů v Evropské komisi: