Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Konec bitvy resortů: Česko o 14 miliard na rychlý internet nepřijde

Autor: Zuzana Štíchová - 
31. května 2017
18:52

Senátoři posvětili novelu zákona týkající se mimo jiné vysokorychlostního internetu. Normu provázely v minulosti ostré kompetenční spory mezi ministerstvem průmyslu a vnitra, tehdy ještě Janem Mládkem a Milanem Chovancem (oba ČSSD). Vše nakonec dotáhl až Mládkův nástupce Jiří Havlíček (ČSSD). Podle něj už Česku nehrozí, že by mohlo přijít o 14 miliard z eurofondů na výstavbu vysokorychlostní sítě. Rychlejší internet by se měl projevit během několika málo let.

Výsledek by měl být jasný, rychlý internet pro každého Čecha. Minimem by mělo být 30 MB za sekundu, podle ministra průmyslu Jiřího Havlíčka jsou ale ambice resortu ještě vyšší. K budování by mělo být využito 14 miliard korun z evropských fondů, které byly kvůli sporům dvou resortů v minulosti například podle Hospodářské komory v ohrožení.

„Moje představa je v řádu několika málo let,“ nechtěl Havlíček specifikovat, do kdy by se Češi i v odlehlejších oblastech mohli vylepšení dočkat. Evropská unie by přitom chtěla, aby to bylo už do roku 2020. Normu už musí podepsat jen prezident.

„Jak poslanci, tak senátoři vidí prospěšnost tohoto zákona, který přispěje k budování vysokorychlostního internetu v ČR, jenž bude probíhat jednodušeji, rychleji a snáze. V tom vidím hlavní přínosy,“ řekl novinářům Havlíček. „Já už bych se nechtěl k těmto věcem z minulosti příliš vracet. Jsem rád, že jsme v těch uplynulých dvou měsících udělali obrovský krok kupředu,“ poznamenal ministr k ostré při z minulých let.

Podívejte se na komentář nového ministra průmyslu a obchodu:

Zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací vychází ze směrnice Evropského parlamentu a stanovuje pravidla využívání infrastruktury při pokládání nových sítí. Řeší například situace, kdy se pokládá vedení pro různé sítě souběžně, aby se ve stejný čas na stejném místě nekopalo dvakrát.

Zákon počítá také se zřízením Jednotného informačního místa, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Bude mít za úkol zprostředkovávat informace mezi provozovateli sítí, úřady a dalšími stranami. Takzvanými povinnými osobami budou nejen provozovatelé veřejných komunikačních sítí, ale i provozovatelé energetických a distribučních soustav nebo třeba teplárenské firmy. Budou jimi i provozovatelé kanalizačních sítí.

Projednávání v Senátu bylo bezproblémové, proti přílepku ze Sněmovny brojili někteří operátoři. Do zákona se totiž na základě návrhu sněmovního hospodářského výboru dostala nová pravomoc Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Bude smět změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v té části, jež upravuje omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám.

Senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL) tento pozměňovací návrh označila za přílepek, který neprošel připomínkovým řízením a není možné se dopátrat toho, jaké bude mít dopady. Jak ale řekla, byla ujištěna, že to v praxi nebude působit problémy. Proti tomuto návrhu se už dříve ohradil mobilní operátor Vodafone. Opatření by podle něj mohlo zvýhodnit operátora O2 před konkurencí.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa