9°C
Alena skončila s dětmi na ulici. Čekají je štěnice a hluk, říká sociolog
Štěnice, hluční sousedi, neklid na učení a nedostatek místa. To vše zažívají některé české děti – odkázané na život na ubytovnách. Celkem jich je přes 10 tisíc, odhaduje Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. Ta přináší i příběh paní Aleny, která po návratu ze zahraničí a vyschlém přísunu peněz skončila na ulici. A čekala na zázrak. Ten se přitom nestal v případě zákona o sociálním bydlení. Poslanci jeho projednávání i napotřetí zarazili.
„Určitě je to přes 10 tisíc dětí na ubytovnách, ale přesná čísla nemáme,“ řekl Blesk.cz sociolog Štěpán Ripka. Vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení počítá se šesti tisíci rodin na ubytovnách. Vláda jim slíbila perspektivu, že by se do roku 2020 mohli přestěhovat, jenže politici své sliby neplní, míní Ripka.
„Děti se ani nemohou vyspat, jak potřebují“
Dalších 10 tisíc dětí je pak dle něj v ústavech a různých institucích, kdy nemalé procento z nich by se prý mohlo vrátit domů a bydlet se svými rodiči. Problém je, že ani ti domov nemají. „Nejsou týrané, nebyly odebrané z podobných závažných důvodů, ale nemohou se vrátit domů, protože jejich rodiče nemají kde bydlet,“ podotýká.
Pomoci by v tomto měly dle zákona o sociálním bydlení sociální byty. V současné době však bývají řešením často značně předražené ubytovny. Pro dítě a jeho zdravý vývoj však nepřináší příliš vhodné prostředí.
„Ti, co mají štěstí, bydlí na ubytovně, kde není hmyz nebo blázniví sousedé. Ale v našem dotazníku v brněnském výzkumu se ptáme, zda se děti mohou vyspat tak, jak potřebují. Když vás koušou štěnice a na chodbě křičí celou noc sousedi, tak se nevyspíte. A to nemluvím o dělání úkolů, o nějakém soustředění,“ podotýká Ripka.
Předseda Platformy pro sociální bydlení je přesvědčený, že děti na ubytovny nepatří. A potvrzují mu to i výpovědi matek, které se přestěhovaly z ubytoven do bytů. „Říkají nám: ,Děti se zklidnily, dokáží si samostatně hrát a mají tak nějakou vlastní činnost. Je možnost dělat úkoly, poprvé mají vlastní prostor a nemusí se prát o základní jistotu.‘ Matky to hodnotí tak, že to těm dětem dává úplně odlišnou životní perspektivu,“ dodal pro Blesk.cz.
Paní Alena: Skončili jsme s bágly na ulici
Zákon o sociálním bydlení má zacílit mj. na matky samoživitelky. „Začalo to tím, že jsem se rozešla s bývalým partnerem, se kterým jsem žila v cizině a vrátila se zpátky domů, do Prahy,“ popisuje paní Alena. Nevyšla jí ani další známost, těžko hledala práci. A brzy přišly potíže s placením nájmu, žádost o sociální dávky a výpověď od majitele bytu.
Bydlela u matky, se kterou se nepohodla, u sestry, která však sama měla více dětí, u kamarádky, v dalších podnájmech, které však vyšly draho. Přestěhovali se i do jižních Čech, ale kvůli dětem se vrátili zpět do metropole.
„Bylo to kolem Vánoc a děti mi řekly, že by si přály nejvíc k Vánocům se vrátit do Prahy, kde mají nejvíc kamarádů, kde mají školu. Od té doby začal takový ten boj, kde budeme bydlet, kde zůstaneme,“ vzpomíná.
VIDEO: Paní Alena – matka samoživitelka – skončila s dětmi na ulici. Nemají domov, říká o svých ratolestech
Za pět let vystřídali 13 bydlení, dva měsíce žili i v azylu, který zařídila sociálka. Odsud se ale museli odstěhovat. A rázem se ocitli na ulici. „Objevili jsme se před barákem se třemi taškami, které jsme měli, bylo to v zimě, v lednu. A čekali jsme na zázrak,“ popisuje.
Skončila v podporovaném bydlení organizace Women for Women, za kterou stojí manželka miliardáře Pavla Tykače Ivana Tykač. Ví ale, že i odsud bude muset odejít a najít si něco jiného. „Čehož se bojím, hodně se toho bojím,“ přiznává. Chybí jí jistota, aby někde mohla zůstat déle a ona a její děti se měly kam vrátit. „Oni vlastně nevědí, kde je jejich domov. Domov nemáme,“ přiznává.
Odpor k zákonu: Vyšel by na miliardy?
Paní Alena je podle Ripky příkladem, proč je zákon o sociálním bydlení nutný. Prosadit jej chtěla i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Tvrdě narazila – a to hned několikrát.
Po složité domluvě návrhu zákona, který se stal kompromisním řešením po sporech s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO), vznikl zákon, který se však mezi poslanci podpoře netěší. Tento týden zaznamenal návrh již třetí krach ve Sněmovně. A šance, že bude do konce volebního období prosazen, spadly na nulu.
VIDEO: Ministryni Marksovou naštvaly obstrukce opozice
Opozice, ale i část vládní koalice se bouřila, že chce vláda dávat miliardy na sociální byty, ale nikdo neřekl, kde na to vzít peníze. „Vláda nebo minimálně sociální demokraté chtějí posílat desítky miliardy korun na výstavbu a rekonstrukce státních bytů, a musíme se proto ptát, zda má stát tyto finanční prostředky k dispozici,“ uvedla zpravodajka návrhu Jitka Chalánková (TOP 09) a upozornila, že na podobě zákona nenašly shodu ani samotné vládní strany, toho času se brodící ve vládní krizi a „agónii“.
„Má pravdu, zákon je špatný,“ souhlasil poslanec Zdeněk Soukup (ANO), zatímco jeho kolega Jan Bartošek (KDU-ČSL) se zajímal také o to, jaký dopad to bude mít pro státní rozpočet. Dle jeho odhadů jde o 150 miliard. „Předpokládám, že ta částka bude spíše vyšší než nižší, a to se bavím pouze o investičních věcech, investičních penězích, nikoliv o provozních,“ míní místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
U Jílkové se přela i Romka s osmi dětmi z ubytovny
Marksová hájila svůj postup i v pořadu Máte slovo s moderátorkou Michaelou Jílkovou. „Chci, aby v této zemi vznikl systém veřejného, dostupného bydlení, který je naprosto běžný v evropských státech, zdůrazňuji ve vyspělých a velmi kapitalistických evropských státech. Znamená to, že tam prostě není komerční nájem, ale snížený, obecní nájem. Řada obcí a měst v naší zemi už ty systémy má. Bohužel většina to dělat nechce a nebo to dělá jen pro některé vybrané skupiny,“ říkala v ČT ministryně.
VIDEO: Marksová pro Blesk.cz o tom, pro koho by měl být určen zákon o sociálním bydlení
„14 let se jen mluví, problémy přetrvávají a počet lidí v bytové nouzi stoupá. Je jich skoro 200 tisíc a tahle vláda zatím pro to řešení neudělala nic. Ale neudělala to ani ta předchozí. Vlády ODS to přitom slibovaly minimálně od Topolánka. Vnímáme to jako selhání politiků,“ reaguje pro Blesk.cz Ripka.
A dodal: „V tom pořadu od jiných lidí dobře zaznělo, že ti politici mají kde bydlet. Oni tyto problémy neřeší a je jim to jedno.“ On sám v pořadu debatoval také.
Společně s ním byla mezi hosty například i Romka Tereza Trubášová, další matka se zkušenostmi z ubytovny, která tam žije s osmi dětmi. „Když řeknu, že jsem Romka a mám osm dětí, nikdo mi byt nepronajme. Zbývá mi jen ubytovna 16 metrů čtverečních pro naši desetičlennou rodinu,“ říká. Ministryně Marksová přitom upozorňuje: „Romové jsou takový zlomeček, jde o normální lidi, kteří nemohou dostat bydlení.“ Protlačit zákon přes první čtení se jí však nepodařilo.
Témata:
Související
? Normální je i u Romské populace, aby měli tolik dětí, o které se dokáží postarat co se týče výživy a výchovy. Proč by nemohla mít ideálně 2-3 děti. Na radost i na starost je to dostačující počet. Ať se potom nediví, že jí nechce nikdo pronajmout byt, když má tolik dětí 
.
Já jsem nepoukazoval na výši platů... , ale jestli pracuje nebo ne! Jestli ti obsah článku unikl tak paní si stěžovala, že kvůli dětem musela do Prahy! Úsměvné že? Tak tě chci upozornit, že za 13 litrů v Práglu nedělají ani úkáčka! Teď v tuto dobu berou zaměstnance snad všude a sehnat práci za dvojnásobnou mzdu než uvádíš není vůbec žádný problém! Minimální mzda (skoro), kterou uvádíš se bere na menších obcích, ale rozhodně ne v Praze!