V kalendáři přibudou dva významné dny. Připomenou smutné události války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Má připadnout na výročí posledního boje sedmi československých parašutistů, kteří našli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Sedm hodin vzdorovali stonásobné přesile příslušníků Waffen-SS a gestapa.

Tento boj charakterizovali tvůrci poslanecké novely jako „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy“.

Vláda mění kalendář: Chce 2 nové významné dny

Druhý významný den má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Šlo o zvláštní sekci vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17 500 vězňů. Po vyklizení rodinného tábora bylo nacisty v noci na 9. března 1944 usmrceno všech 3791 tehdejších terezínských vězňů včetně žen a dětí, převážně československých Židů.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. V českém kalendáři je zatím jedenáct významných dnů, přímo k druhé světové válce se vztahují tři z nich.