Lidovec nevylučuje útok teroristů v Česku. A obul se do „pomatených“ islamistů

Autor: Jaroslav Šimáček - 
15. 4. 2017
05:02

Dojde po krvavých útocích v Berlíně, Londýně či Stockholmu i na Prahu? Hrozba teroru obchází Evropskou unii a v rozhovoru pro Blesk.cz se nad ní pozastavil i šéf Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). V migrační otázce přitom hájí dohodu s Tureckem, se kterým panují napjaté vztahy. A řeč přišla i na útok Američanů v Sýrii a pozici Bašára Asada. Ale také na to, že islám s naší společností dle lidoveckého poslance zkrátka není kompatibilní.

„Migrace je jedno z klíčových témat, které občas přebije jiné téma – a to je brexit,“ říká k jednáním z poslední doby šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík. V souvislosti s migrací se však řeší i bezpečnost v Evropě.

Vítačů uprchlíků ubylo 

Blesk.cz: Jak vnímáte současnou situaci ohledně migrace v EU? V čem se změnila?

Benešík: Migrační toky nemáme vyřešené. Lidé do Evropy stále proudí, není to stále úplně pod kontrolou, byť se ta situace hodně zlepšila. Za poslední dobu vidím také poměrně velký pokrok v jednáních předsedů evropských výborů.

Když si vzpomenu na debaty před dvěma a půl lety, kdy někteří měli vítací nálady, všichni byli uprchlíci a o všechny se postaráme, všechny tady zvládneme, žádný problém tady není, jsou to lidé, kteří se integrují... Tak s postupem času vidíme, že názor celé řady tehdejších vítačů se změnil. Vidí realitu, vidí i na číslech, že je tam velký podíl lidí, kteří jsou ekonomičtí migranti.

Změnila se i pozice Česka?

Česká republika byla vnímána jako nesolidární země, která zapomíná na to, že také odsud lidé odcházeli a byli přijímáni jinde. Byli jsme bráni jako potížisté. Ale situace se mění. Když se dnes podíváte na konkrétní kroky, které činí německá vláda, německý parlament, jednotlivé spolkové země, tak zjistíte, že se velmi přibližují postoji ČR už i v praktických opatřeních. Z tohoto pohledu si myslím, že dochází na naše slova a že jsme situaci odhadli poměrně dobře.

Konec falešné korektnosti, teror s islámem souvisí

S migrací se přitom pojí obavy z terorismu. Zvláště po posledních útocích v Londýně či Stockholmu je na toto téma opět hodně živo...  

Teror do určité míry s migračním tokem souvisí, protože se do něj zamíchali lidé, kteří takové intence měli. Ale nedával bych mezi to úplné rovnítko. Současná vlna terorismu souvisí s ideologií a určitým náboženstvím. Že terorismus souvisí s islámem, je prostě fakt. Konec falešné politické korektnosti – je to prostě pravda. A je otázka, jak se k tomu postavíme.

Nejlepší je vůbec si na ten problém nezadělávat. Pohybuji se často v Belgii, znám Belgičany i cizince, kteří tam pracují v institucích. Říkají mi: To nebyla otázka, jestli se to stane, ale kdy se to stane. V Londýně také byl terorista rodilý Angličan, ale byl to konvertita k islámu. V ČR máme poměrně dobré výchozí podmínky, kdy muslimská komunita je, alespoň jak se zdá podle našich informačních služeb, pacifikovaná, klidná, mírná, dobře monitorovaná, viditelná, ale hlavně velmi, ale velmi malá, což je důležité.

Přesto se tu také objevuje strach z terorismu. Obáváte se vy útoku v Česku, konkrétně třeba v Praze? 

To nikdy nemůžete vyloučit, pokud někomu rupne v bedně, tak to udělá kdekoliv. Když se dnes podíváte – vzít auto a najet do davu lidí? K tomu potřebujete jen to šílené přesvědčení a téměř nic jiného. Žádné složité výbušniny, žádné dlouhé plánování. A může se to stát kdekoliv.

Terorismus se nyní děje zejména rukama pomatených islamistů, ale já jsem od Uherského Brodu a tam to nebyl žádný islamista, ale člověk, který evidentně byl psychicky narušený, vzal kvér a vystřílel hospodu. V kinech běží film o dámě, která sedla do náklaďáku a udělala velmi podobnou věc jako islámští teroristé v Londýně nebo ve Stockholmu. To jsou věci, které se dějí všude. Když se ale bavíme o pravděpodobnosti, v muslimských komunitách je ta pravděpodobnost zkrátka vyšší. Stejně jako možná radikalizace.

Podle vás je tedy problém islám jako takový?

Tvrdit, že všichni muslimové chtějí páchat teroristické činy, to nelze. Na druhé straně si řekněme na rovinu – muslimská kultura je v mnoha ohledech jiná a není často v souladu s naší kulturou. Je v mnoha ohledech natolik rozdílná, že k tomu, aby tady mohli fungovat v našem právním prostředí, nemohou islám uplatňovat plně.

Pokud muslim chce být v souladu, tak určitou část toho, co mu islám povoluje, nemůže praktikovat. Dobrým příkladem je mnohoženství, ale takto bychom mohli jít dál. Netvrďme, že islám je kompatibilní s naší, západní civilizací. Prostě není.

Češi se mohou bát cestovat nejen po EU, ale i v rámci míst, kam se mohou chystat letos na dovolenou. Letěl byste do Turecka, Tuniska, Egypta?

Je to na zvážení každého, jsou tam i oblasti, které jsou naprosto bezpečné, ale víte, jak to je – jsou bezpečné teď, a nikdy nevíte, co se může stát. Kdo by si myslel, že když pojede metrem v Petrohradě nebo půjde kolem britského parlamentu, že se mohou stát takové hrozné věci. Co je to vlastně bezpečné místo? Ano, můžeme se na to dívat statisticky, ale jistotu jste v historii lidstva neměli vlastně nikdy. Já se přiznám, že osobně tyto destinace nevyhledávám. Větší pravděpodobnost útoků v nich určitě je. Ale je to relativní – riziko je vždy.

VIDEO: Poslanec Benešík v rozhovoru pro Blesk.cz mluvil i o americkém útoku v Sýrii

Video Poslanec Benešík (KDU-ČSL) o americkém útoku v Sýrii: Trump překvapil. I Putina. 
720p 480p 360p 240p

Dohoda s Tureckem? Nebyla prý jiná možnost

Po uzavření balkánské migrační trasy směřuje pozornost především k Itálii. Ve Středozemním moři nadále umírají lidé při snaze dostat se do Evropy. Co se s tím dá z vašeho pohledu dělat?

Je to mimo jiné nedostatečnou spoluprací například s Libyí. Ale jsou tady první vlaštovky – například EU financuje školení libyjské pobřežní stráže, která má tomuto zabraňovat. A to si myslím, že je ta cesta – nedovolit těmto lidem, aby vypluli a umírali po cestě. Oni neumírají v Evropě, umírají na cestě do Evropy.

Je nehumánní je sem lákat, pašovat, nebojovat s pašeráckými gangy a nechat jim volnou ruku. A potom z vody vybírat nevinné oběti. To není řešení. Řešení je zabránit tomu, aby se ti lidé vůbec na takovou nebezpečnou cestu vydali. Pokud někdo tvrdí, že toto je nehumánní, tak se naprosto plete a neví, o čem mluví.

Byla podle vás správná dohoda EU s Tureckem?

Já myslím, že byla. Protože v té době to byla jediná možnost, kterou jsme měli. My samozřejmě musíme trvat na jejím dodržování, ale chybou by bylo, kdybychom se spoléhali pouze na tuto dohodu a jen na Turecko. Musíme si zároveň hodně dupnout. Není to jen o tom, že Evropa potřebuje Turecko, ale Turecko potřebuje i Evropu. Měli bychom být asertivnější a vehementněji prosazovat to, co my potřebujeme.

A to je z vašeho pohledu co?

Je třeba bránit vnější hranici EU, je potřeba mít lidi, kteří vstupují na evropský kontinent, pod kontrolou, zmapované, zmonitorované, s pasem, s otisky prstů. A samozřejmě lidi, kteří nemají nárok na mezinárodněprávní ochranu, filtrovat už na hranicích, nikoli je pustit do Evropy, ztratit nad nimi kontrolu a oni se tady rozplynou, někde zůstanou, budou bezprizorní. To není ta cesta. ČR zvolila jinou metodu, jinou cestu a dnes se ukazuje, že byla správná.

Jednoznačně se ukazuje i to, co ČR i KDU-ČSL říká dlouhodobě: Že povinné kvóty prostě nefungují. Podpora pro ně přitom byla skutečně masivní. Ale naše argumenty byly pravdivé. Říkali jsme, že to nebude fungovat, že jsou to lidé, které nemůžeme ve volném schengenském prostoru nutit, kde mají zůstat.

U nás uprchlíci nejsou a být ani nechtějí...

Přesně tak. Jsou to lidské bytosti, nikoli zvířátka, které si přidělíte, někde přivážete a tam je najdete. Viděli jsme to u iráckých křesťanů, kteří k nám přišli – a během několika týdnů velká část zmizela v Německu. ČR není z mnoha důvodů atraktivní pro běžence, není tady pro ně náboženská infrastruktura, nemají tady své komunity, náš životní styl je jiný, čeština je těžký jazyk. Do ČR proto nechtějí, chtějí jinam, kde najdou to, co jsem vyjmenoval.

Byl jsem v La Vallettě na Maltě v EASO, podpůrné agentuře pro azyl, a tam nás její šéf informoval o českém příspěvku v ochraně vnějších hranic. Jako desetimilionová země si vedeme dobře a naše pomoc určitě není malá. Naopak. Počet lidí, kteří jsou vysíláni, aby hlídali hranice, policisté, technika, příspěvky, to vše je extrémně velké. ČR skutečně při ochraně vnějších hranic pomáhá ve velkém, na tak malou zemi. U přijímání nerozdělených nám tam figurovala nula. Pod čarou mi ale bylo diplomaticky řečeno, že ti lidé k nám skutečně nechtějí.

Že nejsme zajímaví pro lidi z Blízkého východu, mě přitom moc nemrzí. Je to jejich výběr. Zase k nám chtějí lidé z jiných migračních vln, Ukrajinci, Vietnamci apod. Úředníci z EASO se mě ale ptali: Co kdyby ti vaši lidé, kteří snímají otisky prstů, monitorují je apod., udělali větší osvětu o ČR, že jste fajn země, že nejste žádní zaostalí? Odpověděl jsem jim, že to snad nemohou po českých policistech a úřednících chtít, aby propagovali ČR. Na lákání lidí máme CzechTourism.   

Sýrie: Trump vlezl Putinovi na jeho „píseček“

V souvislosti s migrací se pozornost obrací i směrem k Sýrii. Jak vnímáte útok Američanů, nařízený Donaldem Trumpem?

Jako velmi nečekaný, až šokující a z jistého hlediska i přesvědčivý. Donald Trump se přihlásil k řešení problematiky v Sýrii, do té doby si Vladimir Putin myslel, že je to jen jeho píseček. A přepočítal se. Trump na rozdíl od Baracka Obamy řekl: Je to i náš problém. A určité věci nebudeme trpět. Což je používání chemických zbraní.

Zajímavé na tom je, že proti všem spekulacím, které se vedly ohledně vztahu Putin–Trump, že Trump se evidentně Putina nemíní na nic ptát. On ho tak trochu drze informoval o tom, aby si uklidil svá letadla, aby nepřišly k újmě, a prostě zaútočil.

A co pozice současného syrského prezidenta Bašára Asada? 

Ta je velmi problematická. Na jednu stranu měl za sebou poměrně velké úspěchy, Ruskou federaci, Vladimira Putina, zdálo se, že Američané tu jeho roli jakéhosi „mírotvůrce“ akceptují, ale toto je velká čára přes rozpočet a objevují se signály, že mírové uspořádání v Sýrii by mohlo být bez Asada. 

Syrský konflikt se mocnostem, které se v něm angažují, nedaří řešit již řadu let. Věříte v to, že se nyní mohou pohnout ledy a spějeme k jeho řešení, nebo to bude otázka dalších x let?

Může to být otázka dalších x let, ale věřím tomu, že se ledy pohnou. Opravdu důležitá je z mého pohledu dohoda USA–Rusko. Každý má jiné spojence, ale situace v Sýrii je skutečně velmi nepřehledná. Jedná se o jakousi proxy válku, kde Sýrii využívají jako válečné pole nejrůznější strany. Ale klíčoví hráči jsou USA, Rusko a také Turecko. Pokud se budou schopni alespoň rámcově dohodnout, můžeme věřit v řešení tohoto konfliktu. Bez toho však bude tento vleklý konflikt pokračovat a bude nadále silně destruktivní. 

VIDEO: Drastický pohled na válku v Sýrii: Při chemickém útoku v Idlíbu umíraly i děti

Video Bezvládná tělíčka a pěna u pusy: Čím útočili na civilisty v Sýrii? - Reuters/Klára Brunclíková/Hudební banka

Doporučujeme
vlasta1 ( 3. června 2017 09:22 )

Ale oni Lidovci jsou zrovna tak velké nebezpečí pro ČR jako Islámisté.

1912 ( 16. dubna 2017 07:47 )

kalina107 ( 15. dubna 2017 18:53 )

Lidi , pokud bude Robejšek kamkoliv kandidovat , NEVOLTE HO !!!! . Je to Němec . Ty jeho kecy jsou jenom finta , komedie pro jednoduché lidi . To je nastrčený lokaj aby ubylo stranám hlasů . Ať jde kandidovat do Německa , kde celý život žije . JE TO NASTRČENÝ PANÁK CO MÁ ROZVRÁTIT REPUBLIKU .

flesch2z ( 15. dubna 2017 13:34 )

U Chovance není diskuze, protože ta zrádná socasnská fašistická krysa lže!!

an.manchester ( 15. dubna 2017 12:10 )

jo a Merkel ma udajne v Paraquaji uz koupene nemovitosti, kam utece az ji vetsina Nemcu v jejim Fas..stane pujde do krku...Sadamovi utek nevysel ji vyjde?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud