9°C
Marksová razí cestu sociálnímu bydlení. „Vzniknou nová ghetta,“ varuje Adamová
V Česku bují obchod s chudobou, shodují se politici napříč politickými stranami. A řada lidí žije v předražených „špeluňkách“. Přesto se v úterý ve Sněmovně ozývala v souvislosti s návrhem zákona o sociálním bydlení ministryně Michaely Marksové (ČSSD) i řada kritiky. Je pro příliš širokou skupinu lidí, vzniknou nová ghetta, jde o paskvil, zněly výtky. Marksová je odmítla. Zmínila 120 tisíc lidí, pro které je sociální bydlení podle ní třeba.
„Má být určen pro širokou skupinu lidí, pro skupinu normálních lidí, kteří prostě nemají na to hradit si komerční nájem,“ uvedla Blesk.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová o zákonu o sociálním bydlení. Jmenovala seniory, samoživitelky, mladé rodiny s dětmi v počátcích společného života, zdravotně postižené, děti z dětských domovů.
„Rozhodně nesouhlasím s tím, aby to bylo omezeno jenom na ty sociálně nejslabší,“ dodala ministryně. Podle ní jde o skupinu 120 tisíc lidí, kteří by tuto podporu momentálně potřebovali. A najdou se i další. Právě návrh zákona o sociálním bydlení se v úterý dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny.
VIDEO: Podle ministryně Marksové má být sociální bydlení určeno pro širokou skupinu lidí
Vysoké nájemné ve „špeluňkách“
Proti zákonu o sociálním bydlení se postavila TOP 09. Její expertka na sociální oblast Markéta Pekarová Adamová míní, že jde nyní o návrh, ze kterého zbyl jen předvolební tahák. „Je opravdu zpackaný a nepovedený,“ uvedla při tiskovce TOP 09 ve Sněmovně.
Adamová varuje před tím, že má zákon celou řadu úskalí. „Úplně největší je finanční náročnost celého toho systému, protože bude třeba vystavět celou řadu nových bytů. To budou tisíce bytů, které teď nemáme,“ řekla Blesk.cz Adamová.
Podotýká také, že v rámci obchodu s chudobou v Česku spekulanti v současné době nasazují „neúměrně vysoké nájemné v bytech, které jsou doslova špeluňky“.
Adamová: Pozor na kumulaci lidí bez sociálních návyků
Adamová zmínila i nebezpečí vzniku ghett. „Může se stát, že dojde k vyčlenění lidí, kteří by na sociální byt měli nárok, do vyloučených lokalit. Budou vznikat nové vyloučené lokality, nová ghetta, protože starostové ty lidi budou sestěhovávat logicky do nějakého místa z hlediska praktičnosti, kam by mohli postavit novou bytovku. Zkumulují se lidé, kteří nemají sociální návyky, nejsou schopni poklidného soužití, a může se stát, že si stát takto vyrobí sociálně vyloučenou lokalitu,“ vysvětluje Adamová.
„Naopak ten zákon je zásadním nástrojem pro to, aby ta ghetta nejen že už nevznikala, ale aby jich řada postupně zmizela,“ reagovala na dotaz Blesk.cz ministryně Marksová.
VIDEO: Kritička návrhu Marksové: Bude třeba řada nových bytů. Kde se na to vezme, ptá se Adamová
Lidovci: Nedělejme sociální případy ze všech
Podporu zákonu vyjádřila vládní KDU-ČSL. Lidovci by však rádi, aby zákon ve druhém čtení doznal změn díky pozměňovacím zákonům. Nelíbí se jim množina lidí, pro které má být zákon určen. „Odmítám, aby se dělaly sociální případy z lidí, kteří nejsou sociální případy,“ říká místopředseda strany Jan Bartošek.
Zákon se podle něj rodil v bolestech a má velkou míru nedokonalosti. „Není přesně vydefinován počet lidí, kterých by se to mělo v konečném důsledku týkat,“ vytkl Bartošek zákonu.
K vrácení k přepracování se vyjádřil šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Kdo nepracuje, nemůže očekávat pomoc od státu, nemůže očekávat, že automaticky dostane byt na dobu neurčitou. To je nefér vůči těm, kteří tvrdě pracují a platí pravidelně nájemné,“ míní. Zvláštní pozornost ze strany státu se má týkat tří skupin hendikepovaných, seniorů a dětí, které odcházejí z dětských domovů. Ale ne všech.
U ubytoven by podle Stanjury měla být maximální sazba 1000 korun na jedno lůžko na měsíc – aby z nich dál nebyl atraktivní byznys. „Velmi často to v městech bývá nejhorší bydlení za největší peníze. Nic z toho ten zákon neodstraňuje,“ dodal Stanjura.
Dohady kolem povinnosti obcí zapojit se do pomoci
Poslankyně Radka Maxová (ANO) uvedla, že ani hnutí ANO není spokojeno se současnou formou. „Prosazovali jsme, že by měly obce mít povinnost tuto službu dělat povinně,“ podotkla. „Budeme se bát toho, aby se některými pozměnovacími návrhy nestal ten zákon úplně nefunkčním,“ dodala Maxová.
Po prosazení zákona o sociálním bydlení volá iniciativa Mít svůj domov, která uspořádala happening varující před obchodem s chudobou především na českých ubytovnách. I tato iniciativa však nepovinnost obcí zapojit se do systému podpory lidí v rámci sociálního bydlení vnímá jako problém.
normální pracující se musí sám postarat o bydlení nikdo mu nic nedá ale oni dostanou vše zadarmo a proto můžou všechno rozmlátit proč ne bylo to zadarmo.prdla bych jim hlavně by jim měli sehnat práci tím by jim nejvíc pomohli ale oni pracovat nebudou mají dávky tak velké že se jim nevyplatí pracovat.pokud nebudeš pracovat nic nedostaneš takový by měl být zákon podle selského rozumu