Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Migrační karta, nacisté i sbližování s Ruskem. Expertka: Erdogan děsí EU

Autor: Jaroslav Šimáček - 
14. března 2017
18:57

Hraje opět s migrační kartou, jeho narážky na nacisty jsou nemístné a sbližování s Ruskem varující. Tak hodnotí počínání tureckého prezidenta Erdogana, který se dostal do ostrých sporů s Německem a Nizozemskem, v reakci pro Blesk.cz česká analytička Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Vztahy s Tureckem, důležitým partnerem EU v otázce migrační krize, jsou opět napjaté jako struna. A to kvůli vyhoštění turecké ministryně Fatmy Betül Sayan Kayaové, která chtěla agitovat na akci před početnou tureckou menšinou v Rotterdamu pro ústavní změny v Turecku, které mají rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana.

Vztahy na bodu mrazu

Nizozemsko také zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Cavusogluovi. A turecká ministryně byla z Nizozemska eskortována do Německa.

Ani tam však nejsou vztahy s Turky momentálně o moc lepší. „Německo-turecké vztahy, které jsou pro obě země důležité z ekonomických, kulturních i bezpečnostních důvodů, jsou momentálně na bodu mrazu. Spory, které se vyhrotily v souvislosti s agitací prezidenta Erdogana před referendem o zvýšení jeho pravomocí, jsou závažné a mohou vzájemné vztahy zatížit dlouhodobě,“ varuje při dotazu Blesk.cz Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Připomíná, že podobné agitace před důležitými hlasováními v zemích s početnými tureckými menšinami nebyly vnímány pozitivně ani v minulosti. Jenže nyní je situace ještě komplikovanější. Navrhované turecké změny mohou v jejich zemi vést k posílení autoritářského režimu.

Turci útočí: Nizozemští nacisté! Mohou i za masakr

Současné ostré spory však provází i vyhrocená rétorika z turecké strany. Turečtí představitelé přirovnávají postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. Žádají mezinárodní sankce, naopak nizozemský premiér Rutte považuje diplomatické sankce ze strany Turecka za bizarní.

Hádky však zašly ještě dále. Prezident Erdogan kritizuje Nizozemce za masakr v Srebrenici, kterou v roce 1995 ostřelovali bosenští Srbové. Město s jeho civilisty bránil nizozemský batalion pod vlajkou mírových jednotek OSN. 

Útočily jednotky „bosenského řezníka“ Ratka Mladiče. Jenže podle Erdogana to bylo jinak… „Známe Nizozemsko a Nizozemce ještě z masakru ve Srebrenici. Jak zkažený je jejich charakter víme proto, že tam zavraždili 8000 Bosňáků (bosenských muslimů - pozn red.)… Jejich svědomí je černočerné,“ tvrdí nyní Erdogan.

Do rozporu se Erdogan dostal i s verdiktem soudu v Haagu, podle nějž Nizozemci nesli spoluzodpovědnost za smrt tří stovek tamních muslimů. Erdoganova slova označil premiér Rutte za „odporné falšování dějin“.

Erdogan kritizuje i Merkelovou

Prezident Erdogan přitom neušetřil ani německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podpořila ve sporu Nizozemce. „Paní Merkelová, proč schováváte teroristy ve vaší zemi? Proč nejednáte?“ šil Erdogan do Merkelové.

Za teroristy však Erdogan označuje všechny odpůrce, nejčastěji turecké Kurdy. „Prezident Erdogan i další turečtí představitelé volí vůči kancléřce, která v současné situaci postupuje velmi opatrně, i vůči Německu hodně drsnou rétoriku,“ potvrzuje analytička Lizcová.

Otázníky se přitom vznáší i nad migrační dohodou EU s Tureckem. „Turecko v současné situaci, stejně jako již několikrát v minulosti, vypovězením dohody otevřeně hrozí. Erdoganův režim doposud uměl ‚migrační kartu‘ velmi dobře využít,“ podotýká Lizcová. 

Upozorňuje však na slova některých komentátorů, podle kterých nejsou důsledky pádu dohody jasné. Zatímco populisté a protiuprchličtí rétoři varují před hordami uprchlíků, kteří by se vydali do Evropy, Lizcová přináší jiný pohled na věc. „Není jasné, zda by konec dohody skutečně měl za důsledek masivní příliv dalších přistěhovalců na starý kontinent. Je jasné, že balkánská cesta je v podstatě uzavřená a evropské země nejsou ochotné nově příchozí přijímat,“ doplňuje.

Pronásledování opozice, sbližování s Ruskem

Zneklidnění však vyvolává i samotný vnitřní vývoj v Turecku. A také přibližování k Rusku. „Evropa si samozřejmě nemůže přát nic jiného než stabilní demokratické Turecko, které bude spolehlivým partnerem v rámci NATO,“ řekla Blesk.cz Lizcová.

„Vnitřní vývoj v Turecku – pronásledování opozice, potlačování svobody médií a zatýkání akademiků a novinářů – i zahraničněpolitické kroky – sbližování s Ruskem, ostré výpady proti evropským spojencům – jsou samozřejmě velmi znepokojivé,“ doplňuje analytička.

Nepokoje před tureckým konzulátem v Rotterdamu:

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

hanka666 ( 15. března 2017 00:13 )

EU je banda neschopných diletantů. Vratme se zpět.Erdogan měl dobré vztahy s Ruskem. Jenže to se EU nelíbilo. Takže EU na Erdogana zatlačila, a ten nechal sestřelit ruský letoun. Pro změnu pak chtěl logicky Erdogan taky nějakou službičku. Tak chtěl po EU bezvízový styk a peníze za imigranty. Jenže to se přestalo líbit EU. Tak vymysleli, že se Erdogana v puči zbaví a získají tak čas a ušetří spoustu peněz. Jenže plán nevyšel a navíc Rusko zachránilo Erdoganovi zadek. A Erdogan chce mít moc a upevnit si svou pozici za každou cenu. Prostě jako u blbečků na dvorečku. A tak dochází k zajímavé situaci, že členové NATO si vyhrožují.

mirakos ( 14. března 2017 20:00 )

Už chybí jenom Kalousek zabalený do kurdské vlajky. Doufám že se teď budou vymezovat proti turkům, jako proti rusům, hrdobci! A tohle by chtěli přijmout do EU.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa