Migrační karta, nacisté i sbližování s Ruskem. Expertka: Erdogan děsí EU

Autor: Jaroslav Šimáček - 
14. 3. 2017
18:57

Hraje opět s migrační kartou, jeho narážky na nacisty jsou nemístné a sbližování s Ruskem varující. Tak hodnotí počínání tureckého prezidenta Erdogana, který se dostal do ostrých sporů s Německem a Nizozemskem, v reakci pro Blesk.cz česká analytička Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Vztahy s Tureckem, důležitým partnerem EU v otázce migrační krize, jsou opět napjaté jako struna. A to kvůli vyhoštění turecké ministryně Fatmy Betül Sayan Kayaové, která chtěla agitovat na akci před početnou tureckou menšinou v Rotterdamu pro ústavní změny v Turecku, které mají rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana.

Vztahy na bodu mrazu

Nizozemsko také zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Cavusogluovi. A turecká ministryně byla z Nizozemska eskortována do Německa.

Ani tam však nejsou vztahy s Turky momentálně o moc lepší. „Německo-turecké vztahy, které jsou pro obě země důležité z ekonomických, kulturních i bezpečnostních důvodů, jsou momentálně na bodu mrazu. Spory, které se vyhrotily v souvislosti s agitací prezidenta Erdogana před referendem o zvýšení jeho pravomocí, jsou závažné a mohou vzájemné vztahy zatížit dlouhodobě,“ varuje při dotazu Blesk.cz Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Připomíná, že podobné agitace před důležitými hlasováními v zemích s početnými tureckými menšinami nebyly vnímány pozitivně ani v minulosti. Jenže nyní je situace ještě komplikovanější. Navrhované turecké změny mohou v jejich zemi vést k posílení autoritářského režimu.

Turci útočí: Nizozemští nacisté! Mohou i za masakr

Současné ostré spory však provází i vyhrocená rétorika z turecké strany. Turečtí představitelé přirovnávají postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. Žádají mezinárodní sankce, naopak nizozemský premiér Rutte považuje diplomatické sankce ze strany Turecka za bizarní.

Hádky však zašly ještě dále. Prezident Erdogan kritizuje Nizozemce za masakr v Srebrenici, kterou v roce 1995 ostřelovali bosenští Srbové. Město s jeho civilisty bránil nizozemský batalion pod vlajkou mírových jednotek OSN. 

Útočily jednotky „bosenského řezníka“ Ratka Mladiče. Jenže podle Erdogana to bylo jinak… „Známe Nizozemsko a Nizozemce ještě z masakru ve Srebrenici. Jak zkažený je jejich charakter víme proto, že tam zavraždili 8000 Bosňáků (bosenských muslimů - pozn red.)… Jejich svědomí je černočerné,“ tvrdí nyní Erdogan.

Do rozporu se Erdogan dostal i s verdiktem soudu v Haagu, podle nějž Nizozemci nesli spoluzodpovědnost za smrt tří stovek tamních muslimů. Erdoganova slova označil premiér Rutte za „odporné falšování dějin“.

Erdogan kritizuje i Merkelovou

Prezident Erdogan přitom neušetřil ani německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podpořila ve sporu Nizozemce. „Paní Merkelová, proč schováváte teroristy ve vaší zemi? Proč nejednáte?“ šil Erdogan do Merkelové.

Za teroristy však Erdogan označuje všechny odpůrce, nejčastěji turecké Kurdy. „Prezident Erdogan i další turečtí představitelé volí vůči kancléřce, která v současné situaci postupuje velmi opatrně, i vůči Německu hodně drsnou rétoriku,“ potvrzuje analytička Lizcová.

Otázníky se přitom vznáší i nad migrační dohodou EU s Tureckem. „Turecko v současné situaci, stejně jako již několikrát v minulosti, vypovězením dohody otevřeně hrozí. Erdoganův režim doposud uměl ‚migrační kartu‘ velmi dobře využít,“ podotýká Lizcová. 

Upozorňuje však na slova některých komentátorů, podle kterých nejsou důsledky pádu dohody jasné. Zatímco populisté a protiuprchličtí rétoři varují před hordami uprchlíků, kteří by se vydali do Evropy, Lizcová přináší jiný pohled na věc. „Není jasné, zda by konec dohody skutečně měl za důsledek masivní příliv dalších přistěhovalců na starý kontinent. Je jasné, že balkánská cesta je v podstatě uzavřená a evropské země nejsou ochotné nově příchozí přijímat,“ doplňuje.

Pronásledování opozice, sbližování s Ruskem

Zneklidnění však vyvolává i samotný vnitřní vývoj v Turecku. A také přibližování k Rusku. „Evropa si samozřejmě nemůže přát nic jiného než stabilní demokratické Turecko, které bude spolehlivým partnerem v rámci NATO,“ řekla Blesk.cz Lizcová.

„Vnitřní vývoj v Turecku – pronásledování opozice, potlačování svobody médií a zatýkání akademiků a novinářů – i zahraničněpolitické kroky – sbližování s Ruskem, ostré výpady proti evropským spojencům – jsou samozřejmě velmi znepokojivé,“ doplňuje analytička.

Nepokoje před tureckým konzulátem v Rotterdamu:

Video Nepokoje před tureckým konzulátem v Rotterdamu - Sarah_Lia/youtube.com
360p 240p

Doporučujeme
socan68 ( 16. března 2017 19:00 )

Erdogan je nepochybně diktátor. Tak jao Hitler dokáže zfanatizovat lidi, což je vždy nebezpečné.

opencard ( 16. března 2017 15:50 )

Muslimsky zrudy nebrat,pouze popravovat už na hranicich!!!!

janieem ( 16. března 2017 13:57 )

Že Erdogan je dobytek říkám roky. Lže, vyhrožuje, muslim až do morku kostí, chová se autoritativně a neměli bychom s ním mít nic společného. Pro většinu lidí jsem byla za blbečka... No, tak tady to máme. EU hlavně musí vzít do hrsti zbytky rozumu a nesmí mu ustoupit. Erdogan NENÍ A NIKDY NEBYL náš přítel! 3 roky max a jsme v otevřeném válečném konfliktu. Už je dávno po dvanácté.

zdenek43 ( 15. března 2017 10:43 )

Turecko vyžaduje od EU celkem 6 miliard euro 8. 3. 2016 Turecko chce od Evropské unie další 3 miliardy euro na uprchlíky a navrhlo, že by přijalo tolik Syřanů deportovaných zpět z řeckých ostrovů, kolik jich Evropa přijme na své území. Turecký premiér Ahmet Davutoğlu také přislíbil, že Turecko bude kontrolovat pobřežní vody a bude zasahovat proti pašerákům lidí. Turecko také požaduje od 1. června pro turecké občany liberalizaci vízového režimu pro cesty do Evropy a znovuzahájení vyjednávání o vstupu Turecka do EU. Evropští činitelé zkoumají, zda plán na relokaci Syřanů do Evropy "jeden do Evropy a jeden zpět do Turecka" je právně a logisticky možný. Velkou otázkou je také, zda budou všechny státy EU ochotny se na relokaci uprchlíků podílet. Očekává se, že Turecko bude ochotno přijmout zpět imigranty, o nichž Evropa rozhodne, že nemají právo na azyl. Lidskoprávní organizace však varují, že taková dohoda bude v rozporu se Ženevskými úmluvami o uprchlících.

zdenek43 ( 15. března 2017 10:38 )

Evropská unie turecké vládě již v minulém roce - 2015 přislíbila finanční podporu ve výši 3 miliard eur (81 miliard korun), což Merkelová při pátečním jednání potvrdila-leden 2016. //////Unie pošle Africe dvě miliardy eur, pomoc získá i Turecko, shodli se lídři 12. listopadu 2015 Lídři evropských zemí ve čtvrtek podepsali na summitu ve Vallettě vznik svěřeneckého fondu pro Afriku ve výši 1,8 miliardy eur. Další 3 miliardy eur pošle Unie v příštích dvou letech do Turecka. Cílem je pomoc s řešením příčin současné migrační krize.//////// +++3.2016-Evropská unie by podle prezidenta Miloše Zemana neměla platit Turecku miliardy eur za to, že zabrzdí migrační vlnu na svém území. Jsou to vyhozené peníze, uvedl včera Zeman v pořadu Partie televize Prima. Migrace je podle něj inkluze ve velkém. +++4.2016-Orbán si znovu „kopl“ do Merkelové: Vydala EU kvůli běžencům na pospas Turecku...„Bezpečnost Evropské unie nemůže být v rukou mocnosti, která je mimo EU,“ podotkl maďarský premiér. Orbán zároveň kritizoval příslib EU zaplatit Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) na vypořádání se s uprchlíky na svém území, po nichž by v budoucnu měla být vyplacena další stejná částka. „Není možné předvídat, jak tohle skončí,“ řekl šéf maďarské vlády.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud