„Facka lidem, nehoráznost.“ Poslanci osekali registr smluv, je teď k něčemu?
Státní podniky nebudou muset zveřejňovat smlouvy na internetu. Registr smluv se dočkal ve Sněmovně řady výjimek, které strhly kritiku. Europoslanec Pavel Telička (ANO) si stěžuje, že výjimky pro státní podniky jsou „nehorázností a fackou lidem“. Bouří se i Piráti a další, podle kterých je registr smluv de facto mrtvý. Co v registru zůstalo a kdo hlasoval pro jeho „vykastrování“, jak úpravy nazval Miroslav Kalousek (TOP 09)?
Povinnost zveřejňovat na internetu smlouvy nad 50 tisíc nebude platit pro všechny. Pokud Senát a prezident podpoří středeční rozhodnutí Sněmovny, vstoupí v platnost řada výjimek. Pro státní podniky či například vysoké školy.
Telička: Výjimka pro státní podniky je nehoráznost
KDU-ČSL původně chtělo prosadit výjimku jednu – pro jihočeský Budvar, který je ve vlastnictví státu. Jenže nakonec poslanci schválili výjimku pro všechny státní podniky. „Výjimky z registru smluv pro státní podniky jsou naprostou nehorázností a fackou lidem. V nich je totiž největší důvod registrace,“ reagoval na toto rozhodnutí europoslanec Pavel Telička (ANO) na Twitteru.
Výjimky z registru smluv pro státní podniky jsou naprostou nehorázností a fackou lidem. V nich je totiž největší důvod registrace.
— Pavel Telička (@Telicka) 22. února 2017
Proti novele registru smluv se postavilo právě ANO, Kalouskova TOP 09 se Starosty (otec registru poslanec Jan Farský se zdržel hlasování), Úsvit či tři poslanci KDU-ČSL Gabal, Kaňkovský a Hovorka.
Ze 159 přítomných poslanců bylo potřeba 80 hlasů. A ty se podařilo pro novelu na chlup přesně získat, jak potvrzuje i sněmovní web. Shoda panovala především u poslanců ČSSD a KSČM, které podpořila část ODS i lidovců. Za účinný registr smluv přitom v minulosti bojoval i premiér Bohuslav Sobotka.
Proč ČSSD chtěla osekat registr?
Sobotka však během středečního hlasování ve Sněmovně chyběl a jeho ČSSD podpořila osekání registru. Ještě v březnu 2015 přitom premiér uváděl: „Vláda se před třinácti měsíci zavázala k větší transparentnosti a otevřenosti orgánů státní správy vůči veřejnosti. Zveřejňování jednotlivých smluv považuji za jeden ze základních kroků k naplnění tohoto cíle.“
Registr smluv pak Sněmovnou prošel v listopadu 2015 i přes to, že jej původně vrátil v „okleštěné“ verzi Senát. Na začátku prosince téhož roku jej podepsal prezident Zeman. Již tehdy dostaly výjimku firmy s většinovým podílem státu či krajů, jejichž akcie se obchodují na burze – tedy mimo jiné ČEZ.
Současné výjimky v registru pro státní podniky jeho záběr značně zúžily. Odhady se různí, padají však takové, že půjde o čtvrtinu až o 50 procent smluv.
„My jsme z povinnosti zveřejňovat smlouvy vyňali státní podniky, které jsou založeny pro průmyslové nebo obchodní účely a jsou tedy podnikatelskými subjekty, které se pohybují v tržním prostředí a to zveřejňování smluv jim činí v konkurenčním obchodním prostředí určité problémy,“ vysvětlil nyní šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák Českému rozhlasu.
Piráti: Registr smluv je mrtvý
„Kastrování“ registru rozlítilo i Piráty, kteří pro zveřejňování smluv na internetu jsou dlouhodobě. Důležité protikorupční opatření se stává bezzubým, míní. Korupce přitom není nošení krabic s penězi, jak lidem může stále připadat, ale jsou to miliardové investice v zakázkách a smlouvách státních podniků, firem a úřadů, upozorňuje přitom šéf Pirátů Ivan Bartoš.
„Korupce není žádný Rath, který si nosí nebo nenosí v krabicích tisícovky. My paradoxně s velkou řadou státních organizací nebo státních firem jsme u druhé instance soudu, kdy nám nechtěli poskytnout nějaké informace, které ze zákona poskytovat mají,“ řekl Blesk.cz Bartoš.
Registr smluv - vykostěný. Referendum - nic. Adopce homosexuálními páry - nic. Ale aspoň bude zase co před příštími volbami slibovat...
— Lukas Jelinek (@JelinekLu) 22. února 2017
I Piráti si stěžují, že byl registr značně okleštěn. „V podstatě tam nezůstalo nic. Smlouvy na internetu jsou přitom jedno ze zásadních protikorupčních opatření. Zůstaly tam úřady jako takové, kde zakázky jsou také v řádech stovek milionů. IT zakázky, údržba softwaru, kde tečou stovky milionů apod. I další společnosti si však mohou žádat o speciální režim,“ shrnul Bartoš.
Některé výjimky by pochopit dokázal, ty, které byly schváleny, ale povětšinou ne. „Výjimky měly dostat třeba malé obce, kde je neuvolněný starosta, který si sedá ve sněhové kalamitě za traktor s pluhem. Nemá sekretářku, nemá agendu, může být laik ve věci IT a neumí dělat s PDF. Ale ty instituce mají obrovské aparáty a prokazatelně dlouhodobě hospodaří netransparentně. A toto měl být zákon, který to pohlídá. Teď registr nedává smysl. Je to jen torzo,“ dodává Bartoš.
Klasnová: Státní firmy dokážou „prošustrovat“ miliardy
Na sociální síti se rozohnila i bývalá poslankyně Věcí Veřejných Kateřina Klasnová. „Dovedu si spočítat, o kolik se hraje peněz v případě státních podniků (plus městských a krajských firem). Jen například takové Lesy ČR dokážou prošustrovat miliardy na IT, právních službách, PR, inzerci apod. Miliardy, které pak chybí v sociální oblasti, ve školství nebo kdekoli jinde než v kapse politických stran (kdo a jak hlasoval, je třeba brát s rezervou, obvykle to je součástí zákulisních her),“ uvedla.
Právě státní podnik Lesy ČR se však brání a uvedl, že i nadále bude své smlouvy v registru smluv zveřejňovat. Čeká totiž, jak zareaguje Senát. „Poslanecké hlasování o registru smluv postup státního podniku nemění, vyčkáme na rozhodnutí Senátu,“ potvrdila ČTK mluvčí Eva Jouklová. Pokud by totiž novela nakonec neprošla, bude od letošního července platit i pro Lesy či Budvar pravidlo, že nezveřejněná smlouva nad 50 tisíc korun není platná.
Nepomlouvej vlastní rodiče,nebo tě nebudou živit.