Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám začalo fungovat od 1. ledna 2017. K tomuto datu byla spuštěna webová stránka a mimo jiné i oficiální profil na Twitteru, zatímco v Česku populární Facebook zůstal opomenut.

Pro oficiální profil Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám zvolilo síť Twitter, jelikož její koncept v tuto chvíli vyhovuje produktům centra daleko lépe než koncept sítě Facebook. Je to prostor, který umožňuje tvorbu a šíření tzv. mikroblogů. Další výhodou jsou hashtagy, které pomáhají ke kategorizaci různých trendů a k rychlému hledání na základě zájmu uživatele,“ vysvětlil poněkud neobvyklou volbu Jiří Korbel z odboru tisku a PR ministerstva vnitra. Dodal, že není vyloučeno, že do budoucna bude v nějaké formě Facebook využíván.

Populární kanál propagandistů

To by bylo poměrně logické. Pro srovnání – Twitter si oblíbilo podle odhadů z minulého roku na 300 tisíc Čechů, Facebook zhruba 4 miliony. Posledně jmenovaná sociální síť je tak pro masovější zásah populace výrazně vhodnější.

Kdybyste chtěli zasáhnout větší množství lidí, jediná smysluplná cesta by byla publikovat demaskované fake news (falešné zprávy) na FB a platit nezanedbatelné prostředky, aby se ta informace dostala k relativně velkému množství lidí,“ popsal pro Blesk.cz Adam Zbiejczuk, odborník na sociální sítě.

Pro Facebook hraje i fakt, že se na něm podle experta šíří jednoznačně nejvíce hoaxů (falešných či zavádějících zpráv, pozn. red.). Následují pak diskuse pod články a různé „alternativní“ weby. „Hodně se také hoaxy šíří mailem, kde ‚nehrozí‘, že vám někdo vmete do tváře, že posíláte bludy. Twitterem rozhodně nikoli,“ uvedl Zbiejczuk.

Uznal nicméně, že i Twitter má své výhody. Ideální by tak bylo oba kanály propojit. „Twitter je určitě oproti FB míň rozšířený, na druhou stranu ho využívají lidé, kteří jsou často na vrcholu informační pyramidy – řada opinion leaderů, kteří jsou potom aktivní i na FB; politici, novináři, marketéři a podobně. Kdyby šlo jen o počet aktivních uživatelů, bude ale TW určitě pozadu nejen za FB, ale i LinkedInem a Instagramem,“ okomentoval expert.

Expert: Manipulace se vyvrací složitě

Sám má nicméně pochybnosti o smysluplnosti celého projektu. „Osobně si nejsem jistý, co může nebo má podobná iniciativa dokázat. Odhalování fake news se věnuje dost lidí samo od sebe – ať už na sociálních sítích, nebo třeba hoax.cz,“ řekl Zbiejczuk.

V současné době se vyvracením poplašných zpráv či fotomontáží typu „uprchlíci obsadili Česko“ zabývá například i projekt HateFree Culture. Ten ale plánuje nový ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) ukončit.

Podle Zbiejczuka je nutné si uvědomit, že mnohem nebezpečnější než lživé informace jsou nejrůznější formy manipulací. „Co se týká boje proti cíleným propagandistickým útokům (například z Ruska), tam jsou podle mě mnohem nebezpečnější a škodlivější než jednoznačné fake news – protože ty jde snadno vyvrátit – manipulace, které lze označit za propagandu, ale rozhodně ne jednoznačně jako fake news,“ varoval expert. 

Konspirátory nic nepřesvědčí

Jaký je mezi tím v praxi rozdíl? Pokud někdo nasdílí na Facebook fotku zkrvavené dívky s tím, že ji znásilnil v prosinci v Berlíně syrský uprchlík, dá se poměrně snadno dohledat, že je ta fotografie například 10 let stará a týkala se jiné události. A že v Berlíně v danou dobu k ničemu podobnému nedošlo. Manipulativní názor se ale tak snadno vyvrátit nedá.

Jde o vytrhávání z kontextu, prezentujete nikoli falešné fotky, ale ‚názory‘. Tvrzení například o propojení politika s oligarchou prakticky nelze vyvrátit, to není jako fotka z Itálie rok 1990, ke které někdo dopíše ‚tohle se děje teď v Itálii‘,“ nastínil odborník. 

Podle něj navíc část obyvatel o lživosti některých zpráv nepřesvědčí nic, nepomůže žádná osvěta. „Pokud věříte na chemtrails (tedy v  to, že stopy letadel obsahují nebezpečné chemikálie, poz. red.), na to, že na Měsíci nikdo nebyl, a podobně, tak se ‚oficiální propagandou‘ rozhodně zviklat nedáte a případné šíření bude pro tyto lidi jen dalším ‚důkazem‘ spiknutí,“ uzavřel Zbiejczuk.

Fotogalerie
12 fotografií