Marksová chce škrtnout „dovolenou“ u mateřské. A chystá dotace na hospodyně

  • Autor: Veronika Šmídová/ČTK - 
    10. 2. 2017
    05:15

    Vypuštění slova „dovolená“ z pojmu mateřská dovolená, státní dotace na pomocnice do domácnosti, antikoncepce zdarma, ale i zvýšení přídavku na děti či sociální bydlení. To je jen příklad návrhů z Koncepce rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Kvůli některým z nich došlo k tvrdým koaličním střetům, jiné se Michaele Marksové (ČSSD) podařilo prosadit. Podívejte se na podrobný přehled.

  • 1.Mateřská, ale určitě ne dovolená

    Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje mimo jiné odstranit slovo „dovolená“ ze spojení „mateřská dovolená“ a „rodičovská dovolená“. Tento termín prý evokuje odpočinek a volný čas, což má ovšem s péčí o dítě jen pramálo společného. Úřad navrhuje diskuzi o náhradním výrazu jako je například služba, péče, pohotovost apod.

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 

  • 2.Rychlejší čerpání rodičovské

    Rodičovská dovolená v Česku patří k nejdelším v rámci zemí OECD. V roce 2015 čerpalo příspěvek 60 procent rodičů v délce 25–36 měsíců, 25 procent rodičů v délce 37–48 měsíců a pouze 15 procent čerpalo příspěvek do 24 měsíců. 

     

    Podle statistik OECD je míra zaměstnanosti žen nejvyšší, pokud jsou doma s dítětem na rodičovské přibližně 125 týdnů, tj. lehce přes dva roky. Proto Koncepce navrhuje uzákonit i rychlejší variantu čerpání rodičovské dovolené.

     

    Matky a otcové tuto možnost zřejmě skutečně dostanou, na podzim návrh prošel v prvním kole Sněmovnou. V praxi se tak budou moci rodiče sami rozhodnout, jak rychle využijí příspěvek 220 tisíc korun. Týkat se to má zejména rodičů s vyššími příjmy a umožnit jim tak dřívější návrat do práce. 

     

    Horní hranice čerpání dávky, která je nyní omezena částkou 11 500 korun měsíčně, má být novelou zrušena. Rodič by mohl čerpat příspěvek až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 tisíc korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte. 

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 

  • 3.Vyšší rodičovská

    Úřad Marksové navrhuje nejen umožnit rychlejší čerpání rodičovské dovolené, ale také podporuje zvyšování příspěvku v návaznosti na minimální mzdu a zajištění finančně i místně dostupných kvalitních služeb péče o děti. Valorizace by měla zvýšit částku z 220 alespoň na 250 tisíc

     

    Ministerstvo si od toho slibuje větší zapojení mužů do péče o potomky i lepší ochranu rodin s malými dětmi před chudobou. „Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s jeho větší flexibilitou povede k lepší sociální situaci rodin s malými dětmi, což omezí jejich nároky na jiný typ nepojistných sociálních dávek a výrazně sníží pobídky domácností k práci načerno,“ stojí v Koncepci.

     

    Plán by mohl stát vyjít podle odhadů na tři miliardy korun. 

     

    Vyšší rodičovskáVyšší rodičovská | 

  • 4.Hospodyně pro domácnost?

    Podle aktuálních statistik tráví ženy péčí o domácnost a děti výrazně více času, než jejich protějšky. Otcové stráví každodenní péčí o potomky v průměru 10 hodin týdně, matky 16,5 hodiny. Díky tomu je pro ženy složitější vybalancovat poměr mezi rodinným a profesním životem, povinnostmi a volným časem.

     

    Podle autorů Koncepce by situaci mohlo rodinám (ale například i seniorům) ulehčit intenzivnější využívaní služeb pro domácnost (pomoc s úklidem, žehlením, vařením atd.). Ty jsou v současné době pro většinu českých rodin „tabu“ z důvodu kulturní bariéry i finančních možností. 

     

    Marksová tak navrhuje jít cestou Belgie, která využívá systém poukázek. Otestovat by se měl v tuzemsku v pilotním režimu. Systém je založen na vztahu vydavatele poukázek, příjemce služeb (domácnosti), zaměstnavatele (registrovaná agentura pro pomocníky v domácnosti), pracovníků agentury a vlády, která je hlavním zdrojem financování systému. Počítá se ale i s podporou evropských strukturálních fondů.

     

    Náklady prý státu vykompenzuje omezení šedé ekonomiky a vytváření pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce.

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 

  • 5.Antikoncepce zdarma

    Teenageři mnohdy nemají peněz nazbyt a šetří i tam, kde se jim to může vymstít – například na antikoncepci.  Marksová ji tak navrhuje mladistvým do 18 let poskytovat zdarma.

    Důvodem je podle ministerstva vysoký počet potratů, který se mezi mladými dívkami vyskytuje. „Ačkoliv počet potratů od roku 2003 klesá, stále je nutné reagovat na to, že u dívek mezi 15 až 19 lety končí více než 40 % případů těhotenství potratem. V roce 2015 bylo provedeno 1756 potratů a narodilo se 2606 dětí dívkám v této věkové kategorii,“ popsal Blesk.cz Jiří Vaněk z tiskového oddělení MPSV. 

    Podle úřadu to může mít spojitost s poměrně vysokou cenou ochranných prostředků. Antikoncepce totiž není zahrnuta do veřejného zdravotního pojištění a její cena se může pohybovat v rozmezí mezi 100–400 korunami na měsíc, což může být pro dívky ze sociálně slabších poměrů problém. Jak by stát ochranu přesně financoval, se bude na ministerstvu zdravotnictví teprve řešit.

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 

  • 6. Vstříc umělému oplodnění

    Češi zakládají rodiny stále později. V kombinaci se životním stylem, vysokou hladinou stresu a znečištěným životním prostředím tak roste počet neplodných párů. Podle statistik se s problémy s početím potýká 20 až 25 procent partnerů. V zájmu vyšší porodnosti tak ministerstvo navrhuje upravit pravidla pro asistovanou reprodukci.

     

    Mimo jiné chce zvýšit počet hrazených cyklů IVF ze zdravotního pojištění na čtyři, a to tak, aby byly umožněny vždy čtyři pokusy k početí dítěte, nikoliv čtyři pokusy na ženu celkem. Pokud by zájemkyně splňovala všechny podmínky, experti také navrhují kompletní proplácení léčby pojišťovnami. V současné době si ženy zhruba třetinu platí, což jen na jeden cyklus znamená až 16 tisíc. 

     

    Marksová by si přála rovněž zvýšení hranice, do které se na finanční úhradě cyklů asistované reprodukce podílejí zdravotní pojišťovny, z 38 na 43 let (včetně). To z toho důvodů, že mnohdy mohou být i starší ženy v dobré fyzické kondici a vše by mělo být na posouzení lékaře.

    Umělé oplodnění může v Česku momentálně žena podstoupit pouze se souhlasem muže, který je jejím partnerem, u vdaných žen se však nezkoumá, zda jde o manžela dotyčné. Ministerstvo chce toto ustanovení po vzoru evropských zemí zrušit. 

     

    Opoziční politici návrh kritizují. Podle nich vychází vstříc ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). Ten totiž založil před několika lety fond, pod který spadají kliniky asistované reprodukce. Nyní ho ale přesunul do svěřenského fondu.

     

    „O tom, že je špatné v zákoně, že žena bez souhlasu partnera muže nemůže podstoupit umělé oplodnění, vím řadu let z doby, kdy ještě Andrej Babiš žádné kliniky nevlastnil. Opakuji – my tady bojujeme o právo každé ženy, která chce mít dítě, aby ho mít mohla. A je mi úplně jedno, kdo ty kliniky vlastní,“ okomentovala to Marksová.

     

    Umělé oplodněníUmělé oplodnění | 

  • 7.Tátové doma s dětmi

    Podle statistik má sice řada českých mužů zájem o otcovskou dovolenou, finanční situace a přetrvávající stereotypy je ale od tohoto kroku odrazují. Ministerstvo tak přišlo v Koncepci s návrhy, které by to prý mohly pomoci změnit. 

     

    Například tzv. „otcovská“, o které momentálně jedná Sněmovna, spočívá v týdenní placené dovolené. Muži by dostali možnost nastoupit na ni do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Pravicová opozice TOP 09 a ODS se zavedením otcovské nesouhlasí. Pravice na rozdíl od vlády tvrdí, že rodinné vazby ani rovnost mužů a žen nezlepší.

     

    V případě zapojení 94 % otců se odhadují náklady na 472 milionů korun. 

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 

  • 8.Odhalování platů mužů a žen

    Česko se dlouhodobě potýká s nerovnostmi v příjmech mužů a žen. V roce 2014 byl průměrný rozdíl v platech obou pohlaví v EU-28 na úrovni 16 procent, avšak v ČR činil 22 procent. Šlo o třetí nejhorší výsledek v EU za daný rok. 

     

    Ministerstvo uvádí, že je důvody třeba hlouběji analyzovat. Prozatím navrhuje alespoň zavést transparentnost v odměňování, tj. povinnost pro zaměstnavatele s 50 a více pracovníky zveřejňovat agregovaná data o odměňování žen a mužů a zavádět plány v oblasti rovného odměňování v případě zjištění problémů. 

    Česko se dlouhodobě potýká s nerovnostmi v příjmech mužů a žen.Česko se dlouhodobě potýká s nerovnostmi v příjmech mužů a žen. | 

  • 9.Dlouhodobé ošetřovné

    Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by mohli mít na péči až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. S nepřítomností zaměstnance ale bude muset souhlasit jeho zaměstnavatel. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který se objevuje i v Koncepci, schválila vláda se změnou od hnutí ANO.

     

    „Na české poměry může souhlas zaměstnavatele být velká komplikace. Hlavní je ale uvést to do praxe. Když se uvidí, že zaměstnavatelé z velké míry dělají naschvály a nechtějí zaměstnance pustit, tak se ten zákon může vždycky na základě tlaku lidí změnit,“ uvedla k tomu Marksová.

    Novelu zákona nyní posoudí Sněmovna, předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek tam očekává „poměrně intenzivní debatu“. Novinářům řekl, že vláda přijala kompromis mezi potřebami zaměstnavatelů a snahou ulehčit péči o ty, kteří potřebují pomoc od rodiny. 

     

    Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by si podle návrhu mohli vzít volno až na 90 dní, z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Zaměstnavatelům vadí to, že by museli pracovníka na delší dobu uvolnit, najít za něj náhradu a držet mu místo.

     

    Podle návrhu by se členové rodiny mohli při ošetřování střídat. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval minimálně ještě měsíc opatrování. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí.

     

    Postarat by se mohli synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohly by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným. Ministerstvo široký okruh pečujících zdůvodnilo tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče.

     

    Ročně by si podle analýzy ministerstva volno vybralo asi 30 tisíc lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem asi 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř 60 lidí, kteří by se agendě věnovali.

    Péče o nemocné příbuznéPéče o nemocné příbuzné | 

  • 10.Novomanželské půjčky

    Pro mnoho párů je podle dokumentu prioritou mít nejdřív stabilní zaměstnání, vlastní bydlení a až po vyřešení těchto předpokladů se rozhodnou ke sňatku či založení rodiny.

     

    „Z toho důvodu je žádoucí využít státní rozvojové banky ČR – Českomoravské záruční a rozvojové banky – a poskytovat mladým lidem novomanželské spotřební půjčky do výše 300 tisíc Kč za úroky výrazně nižší než tržní, tak aby mohli tato zásadní životní rozhodnutí učinit co nejdříve,“ navrhuje v Koncepci ministerstvo. 

     

    Novomanželé by měli na splacení až 15 let, úroky by klesaly podle počtu narozených dětí. 

    Nejdřív bydlet, potom řešit rodinu.Nejdřív bydlet, potom řešit rodinu. | 

  • 11.Porodné všem!

    Výrazným problémem v oblasti porodnosti je podle ministerstva zejména nízký počet druhých a v pořadí dalších dětí v rodinách. Ze všech domácností s dětmi jich je 49,1 % s jedním potomkem, 41,6 % se dvěma, 9,3 % se třemi a více potomky.

     

    Marksová tak navrhuje zavedení všeobecného porodného. Činilo by 17 tisíc korun za první dítě, 15 tisíc za druhé dítě a 13 tisíc za třetí a každé další dítě bez ohledu na předchozí příjem rodiny. Zároveň pokud se rodině narodí dvojčata, musí být porodné vyplaceno jako narození dvou prvorozených dětí.

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 
     
  • 12.Vyšší přídavky na děti

    Ministerstvo přišlo rovněž s nápadem, že by se přídavky na děti měly zdvojnásobit. Podle věku dítěte by se místo nynějších 500, 610 a 700 korun vyplácelo 1000, 1200 a 1500 korun. Náklady by činily zhruba 11,1 miliardy. Rozšířit by se měl i okruh rodin, které by dávku dostávaly. Nyní na ni dosáhnou ty s příjmem pod 2,4násobek životního minima, podle návrhu pod 3,5násobek minima. Stálo by to přes dvě miliardy.

     

    Finální návrh, s kterým přišla ČSSD v lednu, ale obsahoval oproti Koncepci několik změn. Sociální demokraté navrhli zvýšení přídavků na děti rodičům, kteří pracují. Místo nynějších 500, 610 a 700 korun by se podle věku potomka vyplácelo 1000, 1100 a 1200 korun.

     

    Nově by zvýšenou dávku podle plánů ČSSD měli dostávat pracující rodiče z domácností s příjmem do trojnásobku minima. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že by tak přídavek získalo o 300 000 dětí víc, nyní ho má asi 400 000 chlapců a děvčat. 

     

    Ohledně tohoto tématu se ve středu nakonec koalice dohodla na kompromisu. Přídavky na děti se mají zvýšit o 300 korun měsíčně a dosáhnou na ně rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima. Nově má vzrůst i sleva na 1. dítě o 150 korun měsíčně. 

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 
     
  • 13.Stát jako záskok za neplatící rodiče

    Podle odhadů v Česku na své děti neplatí zhruba 70 tisíc rodičů. Koncepce rodinné politiky jako řešení uvádí tzv. zálohové výživné, které ministerstvo dlouhodobě prosazuje. Jde o to, že by stát poskytoval platbu za neplatiče alimentů a pak by peníze po dlužnících vymáhal sám. 

     

    Koalice ale takový záměr už v létě odmítla, nesouhlasilo především hnutí ANO. Nyní se bude o problematice opět jednat. Kromě MPSV chce vymáhání dlužných alimentů řešit i ministerstvo spravedlnosti.  

    Marksová plánuje znovu návrh zákona o zálohovaném výživném předložit. Dosáhnout by na něj měly rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by maximálně od státu dostalo 1,2násobek svého životního minima – u dětí do šesti let to je nyní 2088 korun, od šesti do 15 let 2568 korun a od 15 do 26 let 2940 korun. Ročně by to stálo zhruba 737 milionů z rozpočtu, vymahatelnost by byla asi deset procent.  

    Samoživitelé mnohdy nemají jak peníze vymoci.Samoživitelé mnohdy nemají jak peníze vymoci. | 

  • 14.Flexibilní formy práce

    Ministerstvo ve svém dokumentu uvádí, že v Česku chybí odpovídající nabídka kvalitních flexibilních forem práce, tedy prací konaných v pracovním poměru, nikoliv na DPČ či DPP. A to i přesto, že je o ně velký zájem. 

     

    „Jedná se především o zkrácené pracovní úvazky, ale i o další formy, jako je např. pružná pracovní doba, možnost práce z domova, stlačený pracovní týden či sdílená pracovní místa,“ uvedli v Koncepci odborníci a přišli návrhem podpory právě zmiňovaných sdílených pracovních míst. 

     

    „Job-sharing“ spočívá v práci dvou či více zaměstnanců na jedné pracovní pozici. Poměrně, podle odpracované doby, jim přísluší i mzda nebo plat a nárok na dovolenou. Momentálně není koncept podrobně legislativně ošetřen, to by chtělo ministerstvo změnit. 

    Flexibilní úvazky?Flexibilní úvazky? | 

  • 15.Garance místa ve školkách

    Nedostatek míst ve školkách a jejich mnohdy neúnosně vysoká cena trápí řadu českých rodin. Ministerstvo jako řešení uvedlo garantovat rodinám v mateřských školkách místo.

     

    V rámci novely školského zákona skutečně prošlo ustanovení, aby zřizovatelé mateřských škol měli od roku 2017 povinnost zajistit místa pro všechny čtyřleté a od roku 2018 i pro tříleté děti. „Díky přijatému pozměňovacímu návrhu se to od roku 2020 týká také dvouletých dětí,“ dodala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.


    Co se týká hlídání dětí, MPSV navrhuje rovněž zvýšení dostupnosti školních družin pro všechny žáky prvního stupně základních škol a podporu v tuzemsku značně oblíbených mikrojeslí pro malé děti od šesti měsíců.  

    Více školek a mikrojeslíVíce školek a mikrojeslí | 

  • 16.Sociální bydlení

    V Česku se výdaje za bydlení pohybují v průměru od 30 procent až do 50 procent příjmů rodin, tj. v průměru činí 5600 korun měsíčně, rodiny s dětmi pak zaplatí více než 6000 korun. Pro seniory, domácnosti s jedním příjmem či sociálně slabší rodiny takto vysoké ceny mohou představovat problém, uvádí v dokumentu ministerstvo.

     

    „Výše popsané trendy ve svém důsledku vedou k tomu, že rodiny často bydlí v nevyhovujících podmínkách nebo se ocitají bez stálého domova na ubytovnách či v azylových domech,“ stojí v Koncepci.

     

    Z toho důvodu je podle odborníků žádoucí využít neefektivně vynakládané prostředky jinak a použít je na podporu sociálního/dostupného bydlení.

     

    V praxi ovšem zákon o sociálním bydlení „drhne“. Rozpory jsou hlavně mezi MPSV a ministerstvem pro místní rozvoj, v jehož čele stojí Karla Šlechtová (ANO).

    Podle předlohy by měl sociální byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), potřebným by je měl dát do tří let. Obce by mohly sociální byty mít jen dobrovolně. Pokud by je poskytovaly, dostaly by na výstavbu, údržbu i sociální práci s nájemníky dotace od státu. Bydlení by pak lidem v nouzi měly zajistit do dvou let.

     

    Původně měly obce mít sociální bydlení povinně, proti tomu byly výhrady. Další verze zákona počítala tedy s novým úřadem pod ministerstvem práce, který by byty poskytoval místo obcí. Zástupci koaličních stran se pak dohodli na tom, že úřad nevznikne a sociální bytový fond povede ministerstvo pro místní rozvoj a jeho SFRB.

     

    Podle Šlechtové ministerstvo práce do návrhu zákona zapracovalo jen zapojení fondu do sociálního bydlení, další připomínky jejího resortu nepřijalo. Dál tak trvá třeba rozpor v tom, kdo by měl sociální bydlení vlastně dostat. Podle ministerstva pro místní rozvoj by skupina měla být menší, měli by do ní spadat lidé z ubytoven, azylových domů či nocleháren. 

    Ministryně Karla Šlechtová a Michaela MarksováMinistryně Karla Šlechtová a Michaela Marksová | 

  • 17.„Boj“ o rodinu

    Koncepce rodinné politiky, kterou loni Marksová představila, rozdělila vládní sociální demokraty a KDU-ČSL. Základní kámen úrazu byla už samotná definice rodiny. Autoři dokumentu ji vnímají z moderního hlediska, zmiňují při jejím utváření dopady globalizace i vývoj společnost.

     

    „Určujícím kritériem rodiny je trvalý vztah a hodnoty lásky, úcty a vzájemné péče. Dnešní rodina je totiž velmi rozmanitou kategorií a stále se mění. Tato rozmanitost je důsledkem komplexních a často nových životních situací, kterým rodiny čelí. Rodinu v dnešním světě tvoří jednotlivci a páry s dětmi (biologickými i osvojenými), či bez nich (neplodné i vědomě bezdětné), manželské, registrované, nesezdané, pěstounské i tzv. seskládané, často vícegenerační, a vždy nehledě na jejich pohlaví,“ stojí v koncepci. S tím ovšem lidovci nesouhlasí. Tvrdí také, že koncepce znevýhodňuje matky na mateřské a diskriminuje matky, které studují.

     

    Koncepce byla zpracována ministerstvem práce a sociálních věcí ve spolupráci s Odbornou komisí pro rodinnou politiku. V lednu prošla připomínkovým řízením a bude se o ní dál jednat. 

    Plány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřskéPlány Marksové: Hospodyně dotované státem, školky i zákaz slova „dovolená“ u mateřské | 


    Zdroj: http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/skolky-se-chystaji-i-na-dvoulete-deti-nektere-budou-muset-zvetsit-kapacitu-20161021.html

Doporučujeme
aaobcanka ( 11. února 2017 01:15 )

My jsme museli chodit do školy a naši rodiče do práce i v sobotu ! Tahle "zlatá" mládež se bude válet za naše daně už i na mateřské !

aaobcanka ( 11. února 2017 01:11 )

Z IN : Podle Orbána změna vlády v Itálii, Brexit, maďarské referendum o uprchlických kvótách a americké prezidentské volby jednoznačně dokazují, že rok 2016 přinesl konec globalisticko-liberální hegemonie. „Rokem 2016 končí období nadřazenosti, peněz, globálního řízení médií a světa, ale také otevřené společnosti. V mnoha zemích už toho mají dost,“ dodal Orbán. Premiér tvrdil, že Maďaři byli první, kdo se vzepřeli Mezinárodnímu měnovému fondu, zdanili banky a podobně. „Za úspěchy země je maďarský model, jehož charakteristikou je odvaha,“ řekl. Volme ANO, SPD, ale i KSČM je lepší než ODS, TOP, STAN+KDU !

zednik ( 10. února 2017 11:02 )

ANO to možná zamítlo proto, že i když předseda patří k nejbohatším lidem v ČR, pořád zná cenu peněz. Tebe to překvapuje, protože ty asi znáš jen čekat s nataženou prackou.

zednik ( 10. února 2017 10:49 )

Úžasné ! Zvyšte mateřskou,rodičovskou, zvyště a dejte všem a na všechny děti porodné, podpořete umělé oplodnění u 43letých žen,rozdejte poukázky na služky, aby se matky doma neunavovaly úklidem a vařením a hlavně vyškrtněnte slovo dovolená. A hlavně plaťe zálohové výživné ! Ještě by to chtělo zadarmo chůvy a kojné ať mají maminky víc času na PC, manikůru, wellnes atd. Ti blbci, co chodí do práce to nějak vše zaplatí.

janieem ( 10. února 2017 09:00 )

 Rodiny vydají za bydlení průměrně 6000 Kč... No tak to by mě zajímalo, kde ten údaj vzali . To možná ty rodiny které bydlí ve svém, ale v nájmu do 6000 rozhodně ani náhodou. 10000 by byl podle mě údaj víc reflektující realitu. Jinak ale některé ty návrhy jsou krokem k podpoře rodin, a to je jedině dobře! Nicméně se obávám, že to stejně neprojde (viz ty alimenty... A proč mě nepřekvapuje, že to zamítlo právě ANO???) No jsem zvědavá, co z toho vyleze.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud