Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Do Česka se vrací veřejná služba. Lidé na dávkách si můžou přivydělat

Autor: zst, ČTK - 
1. února 2017
13:30

V Česku se od středy znovu zavádí veřejná služba, například při údržbě cest a zeleně pro obce. Měli by na ni chodit lidé, kteří jsou déle než půl roku bez práce a pobírají dávky v nouzi, aby se jim příspěvek na živobytí nesnížil. Pokud pak odpracují přes 30 hodin měsíčně, přivydělají si.

Opatření, které má podle autorů novely motivovat k práci, by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu. Tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách. K veřejné službě se odpoledne vyjádřila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Povinnou veřejnou službu dříve zrušil Ústavní soud. Dále existuje dobrovolná veřejná služba.

„Co může obsahovat. Automaticky si asi představíte člověka v oranžové vestě, který třeba odklízí sníh. To samozřejmě také. Ale mohou pomáhat v domácnosti, pokud to půjde přes neziskovou organizaci nebo charitu, mohou pomáhat starým lidem, obecní úřad je může využít i v nějakých pomocných úřednických pracích,“ upřesnila Marksová.

Díky veřejné službě si lidé bez práce mohli v minulosti přivydělat. Od roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) veřejnou službu povinnou. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil.

„Pokud je někdo zdravý a práce schopný, ale je na dávkách v hmotné nouzi. Spíš to znamená, že se té práci vyhýbá. Pak na tom bude na dávkách postižen,“ vysvětluje Marksová, proti komu novela zákona o hmotné nouzi brojí.

Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun, v rodině je pro prvního dospělého 3140 korun a pro každého dalšího dospělého 2830 korun. Existenční minimum dosahuje 2200 korun.

Pokud by lidé nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň životního minima a dávek, při více než 30 hodinách služby by si přilepšili. Úřad práce s klienty uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout až 1000 korun.

Není to jako veřejně prospěšné práce

Podrobnosti k návratu institutu veřejné služby, po kterém volala řada starostů jako po motivaci k návratu do práce, popsala v rozhovoru pro Blesk.cz ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

Můžete vysvětlit v čem se liší institut veřejné služby od toho, co zná asi většina lidí lépe, od veřejně prospěšných prací?

U veřejně prosěpšných prací se jedná o klasický pracovní poměr, kde mzda toho člověka je pouze placena z veřejných zdrojů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o jakési dotované pracovní místo. Člověk může pracovat na jednom místě až 24 měsíců. Veřejná služba je jen aktivita pro lidi, kteří jsou na dávkách v hmotné nouzi a kteří když si odpracují příslušný počet hodin, tak jim neklesne ta dávka, která se jmenuje příspěvek na živobytí.

Krajské volby 2016: Michaela Marksová během tiskovky ve štábu ČSSD Krajské volby 2016: Michaela Marksová během tiskovky ve štábu ČSSD | Foto Blesk - Zbyněk Pecák

Jak to bude s vymahatelností? 

Drasticky tu službu upravil pan exministr Drábek. Ústavní soud to pak zrušil. Ona teď několik let vůbec nebyla. Vymahatelná bude tak, že ti lidé prostě nedostanou tu dávku. Prvního půl roku, kdy budou pobírat dávky v hmotné nouzi, budou mít příspěvek na živobytí ve výši životního minima, což je 3410 korun. Pokud si pak neseženou tu veřejnou službu a neodpracují alespoň těch 20 hodin, tak jim to klesne na 2200 korun na měsíc.

Institut veřejné služby se řešil v podstatě od nástupu vaší vlády. Dlouho to trvalo. To nebyla priorita?

Starostové po tom volali, ale ten návrh byl poměrně problematický. Velmi dlouho to leželo zaparkované v Poslanecké sněmovně. 

 

Vy jste se to nesnažila protlačit?

Upřímně řečeno, snažím se tlačit na program věci, které jsou vysloveně moje (novela zákona o hmotné nouzi vzešla od senátorů - pozn. red.). I to dá velmi mnoho práce a není to jednoduché. Opakovaně jsem o tom ale mluvila na poslaneckém klubu, že to všichni starostové chtějí. Já to ale neovlivním. Stejně jako dalším ministrům se mi stává, že ty body jsou strašně dlouho zdržované, nebo že tady opozice obstruuje.

Vidíte nějaké slabé místo té novely?

Jsem na rozpacích z toho, že nebyl odhlasován pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové, který byl ve spolupráci s námi. ten říkal, že pokud veřejná sféra ta místa nenabídne, tak by ten člověk neměl být sankcionován. Protož nemá kde tu práci vykonat. Takže je povinnost toho člověka si tu práci sehnat.

najka ( 1. února 2017 14:46 )

...u nás je rodina,ze které celé roky nikdo nechodí do zaměstnání, jelikož jsou na pracáku. Asi je to velmi výhodný, protože obhospodařují své zahrady a s výpěstky stojí od jara do zimy na trhu! Metráky okurek, brambor, česneku a jiné zeleniny, dušičkové, či vánoční vazby - to přece nejde stihnout při práci!!!

agfor ( 1. února 2017 13:42 )

A co ti nezaměstnaní, kteří nedostávají žádné dávky ?

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa