Srp o Zemanovi: „Šílený“ kuřák s becherovkou. A na Národní třídě byl s holkou

Jazzová sekce se za minulého režimu podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Její šéf Karel Srp kvůli tomu skončil i ve vězení. Až u soudu pak skončila pře, zda byl ve spisech StB evidován jako spolupracovník s krycím jménem Hudebník oprávněně, či nikoli.

Městský soud na Praze 1 rozhodl, že neoprávněně. Od prezidenta Zemana dostal Karel Srp medaili Za zásluhy. Když se však měl Srp stát členem Etické komise, proti se postavil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Podle veřejně dostupných informací Srp dlouhodobě a opakovaně donášel Státní bezpečnosti,“ tvrdí.

Srp své údajné kontakty s StB komentuje v rozhovoru pro Týden. „Chtěl jsem, aby v etické komisi seděla nějaká staroba jako já, která u toho dění skutečně byla a vytvářela ho. Jsou tam většinou mladí lidé, někteří z nich nebyli ani na světě,“ vysvětluje Srp.

Zeman na Národní třídě byl, tvrdí Srp

Srp přitom v rozhovoru vzpomíná i na to, kde viděl prvně Miloše Zemana.  „Zemana jsem poprvé viděl 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Byl tam, ale odešel dříve, protože se tam čtyřicet minut nic nedělo a podél zdí se dalo odejít. Byl tam ještě s nějakou holkou, ale ještě jsme se tehdy neznali,“ uvedl Srp.

A podpořil tak Zemanovu dřívější verzi. Prezident totiž tvrdil, že na Národní třídě byl, ale nešlo o žádnou krvavou řež. „Nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z x demonstrací,“ tvrdil Zeman v listopadu 2014.

Sobotka se postavil Zemanovi: Srp nebude v komisi pro ocenění třetího odboje

Srp prý znal Zemana přes článek Prognostika a přestavba z Technického magazínu ze srpna 1989. A proto si jej prý na Národní třídě všiml. „On šel z Národky pryč, mě tam prohodili kordonem a tak dále. Pak už jsem ho poznal jako předsedu sociální demokracie, šíleného kuřáka, kterému neustále strkali becherovky,“ říká nyní Srp. 

I ve tmě a špatném osvětlení ví, že to byl skutečně Zeman. „Nedej bože, kdyby si tam dal becherovku. Mohly z toho být zprávy, že zatímco studenty bili, Zeman tam chlastal,“ glosoval pochybnosti o Zemanově účasti na Národní třídě Srp.

„Nemohli jsme pořád řešit, kdo je kdo“ 

Podle Srpa šlo 17. listopadu 1989 na Národní třídě o klasickou „pendrekiádu“ a zásahy při Palachově týdnu byly „tvrdší a agresivnější“. Srp však také čelil dotazu na to, že mezi lety 1979 až 1983 měl absolvovat na sto padesát schůzek s estébáky.

„Já nedělal nic soukromě, pracoval jsem, aby mohla fungovat Jazzová sekce, která pracuje dodnes,“ hájí se Srp a dodává: „Tehdy jste nemohli pořád řešit, kdo je kdo, to byste nemohli normálně žít.“

„Jako předseda Jazzové sekce jsem obcházel ministerstvo kultury, Výbor lidové kontroly, snad nejterorističtější úřad té doby, Úřad pro tisk a informace nebo národní výbory. Jednal jsem s lidmi, kteří se představili jako inspektoři pro kulturu nebo pro tisk. A bylo mi jedno, jestli zastupují ještě něco jiného,“ řekl Týdnu.

Zeman hájí Srpa: StB mu neprokázali. Měl by tak oceňovat bojovníky s komunismem

Srp se prý za minulého režimu seznámil i se Zemanovým dlouhodobým spojencem Miroslavem Šloufem, kterého Zeman „odstavil“, když se dostal na Hrad. Srp popírá, že by ho se Šloufem seznámil právě Zeman. Šloufa prý poznal jako někdejšího starostu Prahy 7 a po listopadu 1989 ho potkal v parlamentu.

Také Srp Zemana během jeho cesty na Hrad podporoval. A coby předseda Jazzové sekce zorganizoval v únoru 2013 soukromou oslavu pro Zemana po jeho zvolení přímo v sídle Jazzové sekce.

Zeman: Srp podle rozsudku vědomě s StB nespolupracoval

Důvody, proč Srpa prosazoval do Etické komise, shrnul Zeman nedávno při konci návštěvy Plzeňského kraje. „Karel Srp byl prokazatelně dva roky vězněn komunistickým režimem. Za druhé Karel Srp stál v čele Jazzové sekce, která vydávala tzv. ineditní literaturu pro více než 40 tisíc osob - mimochodem tam poprvé vyšlo i Hrabalovo Obsluhoval jsem anglického krále - a zasloužil se tak o alternativní českou kulturu. A za třetí Karel Srp byl účastníkem slavné snídaně disidentů s Mitterandem,“ připomněl Zeman schůzku s někdejším francouzským prezidentem.

„Čtvrtý důvod je elementární. Karel Srp vyhrál svůj soudní spor s ministerstvem vnitra a podotýkám, že ministerstvo vnitra se proti rozsudku ani neodvolalo. Takže rozsudek je pravomocný a uvádí, že Karel Srp vědomě nespolupracoval se Státní bezpečnostní. Tyto čtyři důvody by stačily púrůměrně inteligentnímu člověku, aby neobtěžoval s nějakým podivným rozhodnutím. Samozřejmě, žě některým politikům nestačí,“ posteskl si Zeman.

A o chvilku později dodal: „Jenom člověk, který nectí principy právního státu, může zpochybňovat pravomocné rozhodnutí svobodného soudu. Nezávislého soudu.“