Soud o hidžáb? Šlo o zastrašování, tvrdí Václav Klaus mladší

„Už jenom to, že se soud konal, je vítězství organizovaných nátlakových skupin a některých státních orgánů vůči svobodným občanům a ředitelům škol. Šlo o jejich zastrašování,“ uvedl Václav Klaus mladší, někdejší ředitel prestižního gymnázia PORG a současný expert ODS na oblast školství.

U soudu se projednával požadavek somálské dívky, která chtěla omluvu a 60 tisíc korun od střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit hidžáb.

Klaus mladší: Komu se to nelíbí, může odjet do jiné země

O známé tváře u soudu přitom nebyla nouze. Do lavic pro veřejnost dorazili třeba i islamofobové Martin Konvička či Miroslav Sládek, kteří varují před šířením islámu v Česku. Klaus mladší upozorňuje, že dorazili i poslanci, disidenti jako František „Čuňas“ Stárek či řada lidí z ulice, ať už z jednoho, či druhého tábora.

On sám prý náboženskou svobodu uznává. Ale má jinou výhradu. „Nelze míchat náboženskou svobodu, kterou já uznávám, a svobodu praktikovat víru jakýmikoli způsoby. Např. tady u soudu také není možné přijít zahalený tak, aby nebyla možná identifikace apod. Všude platí nějaká normální pravidla a ty je třeba ctít. Komu se to nelíbí, tak samozřejmě existují země, které mají tradice a pravidla odlišná,“ říkal Klaus na videu, které zveřejnil jeho nový think-tank Centrum pro občanské svobody.

Soud o hidžáb vyhrála ředitelka, studentce se omlouvat nemusí

Podívejte se, co k tomu řekl Václav Klaus mladší:

„Nejsou jenom svobody nějakých náboženských skupin a minorit, ale jsou i svobody českých občanů, svobody ředitelů škol, např. myslet si to, že ve školách jsou si všichni rovni a všichni mají mít stejná práva a lišit se jenom svým prospěchem a chováním, a neexistuje, aby tam byly děti, které mají nějaká zvýšená práva na to, na ono nebo na základě příslušnosti,“ argumentoval dále Klaus. 

„Chodit zahalený na ulici a ve škole je něco jiného“

Hidžáby přitom budí pozornost i právníků, kteří na sklonku loňského roku upozornili, že v českých zákonech obecně chybí paragrafy, které by nošení hidžábu jakkoli upravovaly.

„V tom já jsem celkem svobodomyslný člověk. Já prostě věřím tomu, že ředitelé škol mají právo si udělat právní úpravu, že nepodporují propagaci náboženství, nacismu a čeho všeho dalšího včetně oblečení. Ale zase jak kdo chodí na ulici, do toho nemám ambici někomu kecat. Ale něco jiného je škola, soud nebo státní televize a něco jiného je, jak chodíte oblečený doma nebo na ulici,“ řekl Blesk.cz Klaus.

Zahalování žen v Česku čekají změny? Pro hidžáby chybí zákony, míní experti

Studentka nepředložila povolení k pobytu

Ayan Jamaal Ahmednuurová opustila podle své verze školu kvůli tomu, že na základě rozhodnutí ředitelky nesměla nosit šátek ani při teoretické výuce. Původně prý přitom byla domluvená na tom, že hidžáb bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi. Škola údajně nepřistoupila ani na alternativu, že by dívka měla při vyučování zahalený pouze krk.

Soudkyně však dala za pravdu verzi školy, že dívka, která má v Česku azyl od roku 2011, nepředložila do zahájení školního roku navzdory dohodě požadované povolení k pobytu. Do formuláře o zanechání studia vyplnila jako důvod zákaz nošení hidžábu až následně. Ohledně údajné diskriminace neunesla právní zástupkyně dívky důkazní břemeno. Škola kauzu označuje za absurdní.

Žalobkyně u soudu tvrdila, že ji instituce nepřímo diskriminovala v přístupu ke vzdělání a svobodné volbě povolání. Zastupoval ji exministr vnitra a advokát Jan Ruml.

Podle soudkyně však dívka diskriminaci neprokázala, především však nesplnila podmínky pro zahájení studia. Rozsudek není pravomocný.

„Podstatné bylo zkoumat, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady pro to, aby se stala studentkou. Jen tak by mohla uplatňovat svůj nárok podle diskriminačního zákona,“ konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Daniela Čejková.