„Co se týče cen vody, tak ta zpráva je pozitivní, pro rok 2017 očekáváme jen o nárůst o 1 až 3 procenta,“ tvrdí Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR). To zahrnuje dodavatele pitné vody pro více než devět milionů obyvatel Česka. „Jsou oblasti, kde dochází i ke zlevnění vodného, kolísá to na podmínkách v jednotlivých oblastech,“ doplnil někdejší europoslanec za ODS.

Jak to bude s cenami vody letos?

Sdružení uvádí, že v Praze dojde v roce 2017 ke zvýšení cen oproti roku 2016 o 0,28 procent, v severních Čechách o 0,31 procent, v Brně o 0,8 procent a na Ostravsku lehce přes 1 procento.

Vlasák upozornil, že menší počet odběratelů znamená vyšší nárůst. „V Praze je nárůst 30 haléřů, budeme se pohybovat kolem 86 korun za kubík. Nižší cenu má Ostravsko, kde se budeme pohybovat kolem 76 korun, vyšší cena kolem 100 korun bude v severních Čechách,“ řekl Blesk.cz.

Rozptyl v cenách za vodu je napříč Českem poměrně výrazný. Zatímco Krnovské vodovody a kanalizace si za vodné a stočné účtují 47,73 korun s DPH za metr krychlový, Severočeské vodovody a kanalizace - VHS Turnov 105,30 korun. Pražské vodovody a kanalizace mají cenu nastavenou na 85,42 korun za metr krychlový. Aktuální ceny vody v roce 2017 přináší stránky SOVAK

Na dotaz, zda očekává zvýšení cen vodného a stočného i v letech příštích, pak Vlasák zmínil: „V posledních letech došlo ke stabilizaci. Ty nárůsty jsou opravdu minimální a víceméně kopírují inflaci.“ Záležet podle Vlasáka bude mj. na tom, zda dojde k navýšení poplatku za odběr podzemních vod, což loni odmítl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„To by samozřejmě do ceny velmi zasáhlo. Očekáváme i debatu o výši DPH, kdy máme jedno z nejvyšších DPH - tedy 15 procent - na vodu. Sleduji-li politickou debatu, tak by se mohlo stát, že by DPH kleslo a tím pádem by tu bylo snížení,“ dodal Vlasák s tím, že například v Izraeli je DPH na vodu nulové. Izrael je přitom v Česku předkládán jako vzor hospodaření s vodou a voda je tu ještě cennějším artiklem než momentálně u nás.

Na to, že je voda v ČR dražší než v Izraeli, si přitom před časem postěžoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Budu rád, když v rámci velké debaty o vodě v České republice, která je tady dražší než v Izraeli, se občan dozví, kam peníze za vodu tečou, kdo z nich profituje,“ vyzýval loni Brabec při návštěvě Pardubického kraje.

Mizí peníze z české vody do zahraničí?

A právě k tomu, kdo profituje z české vody, se dostali i zástupci SOVAK ČR. Upozorňovali přitom, že zhruba 85 procent veškerého majetku vodárenské infrastruktury patří nadále obcím a městům nebo svazkům, které získávají od provozovatelů nájemné.

„Je nesmysl říkat, že tato infrastruktura byla prodána někam do ciziny. Stejně tomu je i v Praze a dalších městech,“ tvrdil Vlasák v sídle SOVAK v Praze hned vedle Karlova mostu.

Podle něj nedochází ani k výraznému odvádění zisků do zahraničí. „V poslední době se hodně debatovalo o tom, jak se odvádějí zisky z jednotlivých společností mimo ČR. Dost dobře to možné není, protože 85 procent je v majetku obcí a měst a provozovatelů se zahraniční účastí je více méně menšina,“ zmínil Vlasák.  

„Z hlediska odvodů zisků je tady několik zábran, které nebyly zmíněny - máme věcně usměrňovanou cenu vody, dbá na ni ministerstvo financí, kde je uveden i přiměřený zisk, který by měl dosahovat do 10 procent. Cenu vodného a stočného určují většinou vlastníci a je to pouze na doporučení provozovatelské společnosti. Nedomnívám se, že toto by měl být problém,“ bránil vodárenské společnosti.

Vlasák: Přiměřený zisk kontroluje ministerstvo

Bývalý europoslanec a exprimátor Hradce Králové Vlasák se přitom zastával takzvaného oddílného modelu, kdy vlastník (např. obec, město) předává funkci provozování soukromému provozovateli. V době, kdy se ozývá stále hlasitější volání po tom, aby byly obce a města jak vlastníkem, tak provozovatelem, což česká praxe také zná.  

„Ve všech těch modelech je rozhodující, že hlavní vliv na cenu vody má vlastník infrastruktury, který nakonec ten návrh provozovatelské společnosti musí schválit. Cena je věc usměrňovaná, to znamená, že veškerý rozklad té ceny předáváme ministerstvu financí, které musí cenu odsouhlasit. Včetně přiměřeného zisku pro případnou provozovatelskou společnost,“ poznamenal Vlasák.

K možnosti, že by vlastníkem i provozovatelem byly obce, se Vlasák staví zdrženlivě. Ale zcela ji nezatracuje „Modely neukazují, který z nich je horší a který lepší. Jsou společnosti, které hospodaří dobře, jiné hospodaří špatně. Nemyslíme si, že to nastavení v oddílném modelu je špatnou cestou. Ano, teď končí jednotlivé smlouvy a vlastníci - obce a města - se mohou rozhodnout, zda-li to budou provozovat sami a nebo jestli dostanou nabídku od provozovatele,“ uvedl Vlasák na dotaz Blesk.cz.  

Praha jedná s Veolií, chce zpět kontrolu nad vodou

Na mediálním vystoupení vodařů SOVAK také zaznělo, že právě téma vody a její ceny bude i politikum v předvolební kampani.

„Obce získají zpět vládu nad vodou? Obce jí mají. 85 procent vodárenského majetku patří městům a obcím a ceny vodného a stočného vyhlašují města a obce. V České republice není potřeba vracet vládu nad vodou tam, kde ta vláda je,“ reagoval František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR, na aktuální debaty ohledně toho, zda by měly obce nejen vlastnit, ale i provozovat.  

Debaty však podpořila i primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO), která začala vyjednávat o tom, že by metropole mohla zajišťovat opět distribuci pitné vody sama - namísto francouzské firmy Veolia, se kterou má podle Krnáčové uzavřenou smlouvu, která však není výhodná. 

„Zatím se o té možnosti bavíme a jedná se spíše o dlouhodobý výhled. Podle mě je správné, aby strategické společnosti ovládalo město. Můžeme mít kontrolu nad nejdůležitějšími komoditami a regulovat jejich cenu,“ míní Krnáčová.

Fotogalerie
7 fotografií