Náměstek Mládka v nebesích: Na jednání do ciziny létá sám, pilotuje české stroje

Jste náměstkem ministra pro EU a zahraniční obchod. Jaký byl český obchod v roce 2016?

Již několikátý rok po sobě máme velice dobré výsledky zahraničního obchodu. Neznamená to ale, že není co zlepšovat. Není tajemstvím, že přes 80 procent našeho vývozu směřuje do EU. Ukazuje to sice naši konkurenceschopnost, ale činí nás to i příliš závislým na Unii a jejím vývoji. Podporujeme proto i vývoz do zemí Latinské Ameriky či Asie a snažíme se, abychom firmám pomáhali otvírat i další zahraniční trhy a abychom jim to co nejvíce usnadnili.

Nebereme to ale dogmaticky, existují místa, kde rádi podpoříme export do EU, zejména proto, že malé a střední firmy rády využívají toho, že EU je vnitřní trh, jednotný trh. Mohou si to své exportní sebevědomí budovat na svých sousedech v rámci států EU.

Bude v roce 2017 českému exportu dál vévodit především vývoz automobilů? 

Výroba a vývoz automobilů je u nás věcí, která je zásadní. V tom dramatické změny nebudou. Co mě osobně těší, je, že se ode dna odrazil náš letecký průmysl. A roste velmi slušným tempem již šestý rok v řadě. Těší mě to i z toho důvodu, že jsem rekreační pilot. Velice rád podpořím tento sektor právě proto, že je to odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Říkáme, že nebe je naše moře, což si uvědomili již naši předkové. Proto bylo Československo v leteckém průmyslu tak dobré již na začátku 20. a 30. let minulého století. V sektoru letectví máme i dnes co nabídnout a na zahraničních veletrzích se rozhodně nemáme za co stydět. Jsme však i velice aktivní, co se týče vesmíru.

V čem?

Skutečnost, že se podařilo získat řídicí středisko GSA pro navigační systém Galileo do ČR, je ještě do jisté míry nedostatečně oceněný fakt, přitom to znamená, že máme blíž k technologiím, k rozhodovacím procesům a pro naše firmy to znamená velký impuls.

Když odlehčíme téma vesmíru, sledoval jste seriál Kosmo, týkající se českých kosmických výprav?

Sledoval a velmi mě pobavil (usmívá se – pozn. red.).

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Mládka Vladimír Bärtl je velký fanoušek letectví i aktivní pilot. | Archiv Vladimíra Bärtla

Jak jste se vy sám dostal k létání?

Tuhle zálibu jsem zdědil po tatínkovi, kterému je 80 let a je stále aktivním pilotem motorového rogala.

A jak se vám daří skloubit létání a práci?

Obecně se snažím využít pracovní cesty do zahraničí k propagaci českých výrobků, i když to znamená netradiční způsoby dopravy. Například na cestě do Bratislavy jsem testoval nový prototyp motocyklu Jawa. Do Lucemburku jsem pilotoval český ultralight, abych ukázal, že tento letecký segment je vhodný nejen na rekreační poletování, ale i na cestování mezi státy.

Létáte takhle často?

Příležitostně. Letos jsem cestou na veletrh v britském Farnborough pilotoval český Zlín, náš osvědčený tradiční letoun. Tyto aktivity naše letecké firmy oceňují. Když oficiální zástupce státu důvěřuje na tak vzdálené trase sportovnímu letadlu, je to nejen dobrá reklama českému letectví, ale povzbudí to i sebevědomí leteckého průmyslu.

Kdo vám platí takovou cestu malým sportovním letadlem?

Vždy létám jen na vlastní náklady.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Mládka Vladimír Bärtl je velký fanoušek letectví i aktivní pilot. | Archiv Vladimíra Bärtla

Jak jste se vůbec stal náměstkem pro zahraniční obchod?

Moje cesta k téhle profesi byla klikatá. Studoval jsem geodézii a kartografii a jako zeměměřič jsem se nějakou dobu živil. V privátním sektoru jsem se pak dostal k zahraničnímu obchodu. Později jsem působil jako ekonomický diplomat v Kanadě a ve Francii. 

Jak na tom dle vás Česko v téhle oblasti je?

Často se opakuje, že situace není dobrá. Řada politiků sází na populismus a zdůrazňuje, jak si žijeme špatně, ale je potřeba se podívat na statistiky – a ty dokazují jinou realitu. Ve spoustě věcí jsme se nikdy neměli tak dobře, jako se máme teď.

Na jakých trzích leží největší exportní příležitosti v roce 2017 pro české firmy?

To není snadné říci jedním souvětím. Zatímco v minulosti jsme spatřovali těžiště v tom, že jsme si určovali prioritní trhy, dnes se na to díváme tak, že pro některé sektory jsou větší příležitosti v určitých zemích, pro jiné tam vůbec uplatnění nebude. Záleží vždy na tom, čeho se to týká – jinak budeme podporovat zdravotnickou techniku a farmaceutiku do USA, jinak dopravní prostředky na trzích Blízkého východu.

Spolu s ministerstvem zahraničních věcí – naším klíčovým partnerem v oblasti zahraničního obchodu – se snažíme reagovat na trendy ve světě a upravovat pracoviště naší jednotné zahraniční sítě. Ta je tvořena jak zahraničními kancelářemi CzechTrade, tak zastupitelskými úřady ČR. Chceme vždy asistovat firmám tam, kde jsou příležitosti. Což není neměnné, je to nekonečný proces, trochu tekuté písky...

Čínští mávači i výhrůžky Turecka. Sobotka v Rize: „Česko s uprchlíky pomáhá“

Jak důležitá je z vašeho pohledu orientace na Čínu? V případě exportu není bilance úplně rovnoměrná. Číňané k nám dováží mnohem více než Češi do Číny.

Ve vztazích s Čínou panoval dlouhé roky útlum, nyní dochází k oživení. Exportní potenciál Číny vůči exportnímu potenciálu ČR bude logicky vždycky nevyvážený, pasivní bilanci, kterou máme s Čínou, budeme mít i nadále. Ale budeme se ji snažit zmírňovat. Orientace na Čínu má smysl, ze svého pohledu to vnímám ale tak, že nikdy není vhodné vkládat veškeré naděje jenom na jednu kartu. Těch nadějných teritorií je spousta, která je třeba podporovat.

V čem Česko může prorazit na čínský trh především?

Zrovna v sektoru letectví jsme tam hodně daleko. Čína je v situaci, kde my jsme byli asi před 25 lety, takže máme co nabídnout v celé škále všeobecného letectví, včetně výstavby letišť. Vedle toho jsou to naše klasické silné obory, ať už jsou to strojírenské výrobky, sklo a keramika, výrobky do energetiky.

Mluvil jste o tom, že nelze sázet na jednu kartu. Letos se přitom hodně mluvilo o chystané dohodě EU a USA – o TTIP (Transatlantickém obchodním a investičním partnerství). Co by přinesla Česku?

Nechali jsme si vypracovat dopadovou studii, která byla netypická v tom, že se vyjadřovala k dohodě, která ještě neexistuje. Proto se zpracovávala ve třech variantách – v maximální možné, v minimální verzi, a co bude znamenat pro českou ekonomiku, když dohoda TTIP nebude uzavřena vůbec. Vyjednávání TTIP je s očekávaným nástupem nové administrativy pozastaveno a vyčkává se dalších kroků americké strany. Důležité je, že dohoda TTIP, bude-li dostatečně ambiciózně sjednána, znamená pozitivní dopad na českou ekonomiku.

Co dohodu ohrožuje?

Mimo jiné i politické elity, které do jisté míry selhávají v tom, aby veřejnosti vysvětlily pozitivní dopady volného obchodu – co to znamená z oblasti příležitostí a tvorby pracovních míst. Více se přiklánějí k trochu populistickým tendencím, kdy jdou naproti protekcionismu. Bohužel to spatřujeme i u některých členských států EU, které byly doposud nositeli myšlenky volného obchodu.

Proto jsme rádi, že ČR patří pevně do klubu stejně smýšlejících, liberálních států, které stojí o odstraňování překážek volného obchodu. Zároveň nepodceňujeme obavy, které veřejnost často v souvislosti s dohodami o volném obchodu vnímá. Snažíme se rozlišit opodstatněné připomínky od mýtů, kterými je veřejnost strašena.   

A nakolik TTIP ohrožuje zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem?

Na poslední Radě pro obchod v Bruselu panoval opatrný optimismus, protože se nepodařilo vystopovat žádné vystoupení Donalda Trumpa k TTIP. Optimisté to chápou tak, že proti dohodě nic nemá, realisté to chápou tak, že o ní ani neví. Během kampaně Trump často kritizoval Transpacifické partnerství (TPP).

Já se domnívám, že tam je americká účast skutečně ohrožena. Ale je možné, že dříve nebo později bude Trump obklopen takovými republikány, kteří si uvědomují význam volného obchodu, a dohoda TTIP v nějaké podobě světlo světa spatří. Přeci jenom je to dohoda mezi dvěma největšími ekonomickými bloky a také dohoda, kterou USA potřebují.

Čas od času se v mezinárodním obchodu objeví i různé kuriozity – co soudíte o kubánské nabídce splatit Česku dluhy ještě z doby studené války rumem?

Kubánský rum je výborný, ale nejsem si úplně jist, že bychom se chtěli zaměřit na kompenzaci takhle jednokomoditně.

Obchodní dohoda s USA: Cukat se jako Francie? Cesta do pekel, míní Charanzová

Není Bärtl jako Bártl

Redakce Blesk.cz se během rozhovoru náměstkovi Vladimíru Bärtlovi omluvila za to, že jeho fotku uvedla u jména ředitele odboru ministerstva průmyslu a obchodu Vladimíra Bártla, pověřeného funkcí náměstka. Bártlovo jméno se objevilo v souvislosti s dotační kauzou ROP Severozápad. „Já jsem s dotacemi nikdy nepřišel žádným způsobem do styku,“ upozorňuje Bärtl, který v době kauzy pracoval na ambasádě ve Francii.

„Úplně se ale nedivím, že k té záměně došlo právě proto, že ta pravděpodobnost, že na jednom úřadě budou dva manažeři tahle podobného jména, je malá. Ale stát by se to nemělo,“ dodává Bärtl. S komplikacemi se však setkal již i na letišti, když mu s Bártlem zaměnili letenky při cestě na jednání do Bruselu.