Bursík přišel o berlích k soudu o Tibetu. S manželkou žalují policii i vnitro
K soudu se přibelhal o berlích. Exministr Martin Bursík s manželkou Kateřinou Bursíkovou Jacques nechyběli v úterý u soudu při projednávání žaloby na pražský magistrát, policii a ministerstvo vnitra – ze strany pořadatelů protestu na podporu Tibetu. Ta se uskutečnila na jaře během návštěvy čínského prezidenta v Praze.
Když na jaře 29. března nepustili účastníky pokojného shromáždění na Hradčanské náměstí, aby vyjádřili podporu Tibetu, Martina Bursíka a jeho ženu to dopálilo. Nechyběli v davu stovek lidí, kteří na Hradčanech chtěli protestovat s tibetskými vlajkami během Si Ťin-pchingovy návštěvy v Praze.
„Policie ČR a Magistrát hl. m. Prahy hrubě zasáhly do svobody projevu a shromáždění,“ uvedl u soudu právní zástupce žalobců. Pošlapáno prý bylo shromažďovací právo, když se lidé chtěli dostat na předem povolenou akci, ale cestu jim zahradil policejní kordon. „Policie ČR jim v tom nevybíravým způsobem zabránila,“ dodal.
Vše o návštěvě čínského prezidenta v Praze
VIDEO: Martin Bursík po soudu kvůli „tibetské demonstraci“, kterou policie nevpustila na Hradčanské náměstí
Video
Exministr Bursík u soudu: Kvůli Tibetu a žalobě na policii i vnitro
Video se připravuje ...
Bursík přišel poprvé s endoprotézou
Vedle právníka žalující strany usedl exministr Martin Bursík a záda mu kryla jeho manželka Kateřina Bursíková Jacques. Ta soud v zaplněné jednací místnosti Městského soudu v Praze prostála. Nikoli proto, že by její manžel nebyl galantní a neuvolnil jí židli, ale k soudu přišel o berlích.
Bursíková prozradila Blesk.cz, že její muž vyrazil ven „po svých“ poprvé po dlouhé době – dělali mu totiž endoprotézu kyčle.
„Podle našeho názoru státní moc zneužila své postavení a nikoli na základě zákona znemožnila, abychom uskutečnili to shromáždění. Dostalo se to do úplně kuriózní polohy, kdy na jedné straně byli řečníci jako světící biskup Václav Malý a mluvčí Charty 77 Dana Němcová. A na druhé straně po zuby ozbrojená policie. Tak kde to jsme? Je to absurdní. Úplně od začátku jsme to pojmenovávali jako pokojné shromáždění na podporu lidských práv v Tibetu, Číně a Tchaj-wanu,“ říkal Bursík při příchodu.
Vnitro: Hradčanské náměstí bylo v perimetru
U soudu však nechyběli ani zástupci žalovaných – pražského magistrátu, Policie ČR a ministerstva vnitra. Magistrát jednal pouze v zákonných mezích, jednalo se o státní návštěvu a nutnou bezpečnostní akci, proto byla opatření nezbytná, uváděla jeho zástupkyně. „Rozhodně neměl v úmyslu konané shromáždění nějak omezovat nebo do něj zasahovat,“ tvrdila zástupkyně magistrátu.
Zástupce vnitra doktor Ivan Lang hájil postup tím, že „omezení byla dána na Hradčanském náměstí zejména s ohledem na to, že Hradčanské náměstí spadalo do tzv. bezpečnostního perimetru“.
A tak byl následně prostor zabezpečován, přičemž účastníkům shromáždění prý nebylo bráněno, aby v adekvátní vzdálenosti od chráněného prostoru pokračovali v protestu. „Týden dopředu byly všechny organizace a instituce informovány, že budeme provádět toto bezpečnostní opatření v té lokalitě. Občané, kteří bydlí v tom perimetru, docházeli na občanský průkaz v doprovodu policistů do svého bydliště,“ popisoval.
Zástupce vnitra upozornil i na to, že podobná opatření se prováděla v minulých letech hned několikrát – mj. během státní návštěvy Baracka Obamy či Dmitrije Medveděva. „Při pohřbu prezidenta Václava Havla byl nastaven stejný perimetr,“ podotkl. „Uzavření Hradčanského náměstí nebylo žádnou formou úřední či policejní svévole,“ dodal.
Bursík: Shromáždění nám povolili. A pak nás tam nepustili
Exministr Martin Bursík u soudu upozorňoval, že o shromáždění na Hradčanském náměstí žádal na magistrátu standardním způsobem a nikdo neuvedl, že by bylo dopředu z bezpečnostních důvodů zakázané. „My jsme nesli odpovědnost za to, že jsme tam pozvali lidi na shromáždění. Odhadovaný počet účastníků byl kolem jednoho a půl tisíce lidí,“ říkal Bursík.
Bursík také uvedl domněnku, že zrušení akce na podporu Tibetu bylo čínským požadavkem. „Podle všeho při přípravě takových návštěv ta čínská strana si vyjednává určité podmínky, jak budou ty návštěvy probíhat. Podle mého subjektivního názoru je to tak, že si vlastně vynucují pravidla, která se dostávají do kolize s demokratickými a ústavními pravidly demokratických zemí,“ říkal u soudu Bursík.
Postěžoval si ale také na způsob, kterým policie na místě řešila konflikt – byl pro něj velikým rozčarováním. „Já jsem až do tohoto momentu, omlouvám se, mám jiné vzdělání, neznal slovo perimetr... Shromáždění bylo povolené, my jsme tam pozvali veřejnost, veřejnost se dostavila a teď se tam začala situace dramaticky vyvíjet,“ popisoval z pohledu organizátora, ale též účastníka akce.
Jacques: Nemohli jsme ani dopředu, ani dozadu
Jeho manželka Kateřina Bursíková Jacques pak u soudu připomněla, že vznikl zátaras, který znemožnil davu se hnout kamkoli. „Došlo k momentu, kdy najednou byl zátaras vytvořen i za námi – a my jsme nemohli ani dopředu, ani dozadu... Lidé nesměli tam, ani tam. Vůbec nevím, co to bylo ze strany policie za záměr,“ postěžovala si.
„Dokazuje to živelnost jednání ze strany policie a dalších orgánů, kdy oni neměli jasný scénář, jak ten den bude probíhat. Absurdita té situace vyvrcholila právě v momentu, kdy jsme byli uzavřeni ze dvou stran. Ze strany policie to procesně zvládnuté nebylo,“ míní Bursíková. Soudce však jednání odročil na leden či únor – s ohledem na to, až budou písemně vypracované závěrečné řeči žalobců i obžalovaných.
VIDEO: Miroslav Kalousek ve Studiu Blesk o protibetské demonstraci, při které mával tibetskou vlajkou. Podívejte se:
Už se nám dlouho neukázala tato vzdělaná dvojice. Měly jim dát po tlamě a zase by na čas zalezly do kanálu.