9°C
Vytáhl Palacha i upálené mnichy: Nelezme Číně do „trávicího traktu“, říká Hampl
Debata o vztazích mezi Českem a Čínou vyvrcholila v Senátu odmítnutím prohlášení čtyř, kterým Česko své čínské politické partnery chtělo ujistit, že přijetí dalajlamy ministrem Hermanem vlastně nic neznamenalo. Prohlášení navrhl Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho přístup však zklamal profesora Václava Hampla, bývalého rektora UK a dnes senátora. Ten navíc připomíná: Čína je autoritářský režim. A Tibet má své Palachy.
Aby nedošlo k mýlce, bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl není proti spolupráci a dialogu s Čínou. Jedním dechem však přikládá nutnost důrazu na oblast lidských práv. A právě tenhle důraz podle něj není zdaleka takový, jaký by měl být.
I proto se postavil do řady těch, kteří „grilovali“ ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka za návrh prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů a šéfa Senátu Milana Štěcha (oba ČSSD) za to, že s prohlášením souhlasil.
Debata to byla vášnivá, obnažila se při ní rozdílnost pohledů obou táborů na vztahy s Čínou – na jedné straně zdůrazňování ekonomického profitu, nedělání „naschválů“ v podobě oficiálního přijímání tibetského duchovního vůdce dalajlamy a nutnosti spolupráce, zvlášť když spolupracují všichni.
Na straně druhé zdůrazňování české tradice dodržování lidských práv a jejich čínské pošlapávání. A odmítání podřízeného postavení Číně. „Politický dialog přece neznamená, že budeme tomu partnerovi v dialogu, tak říkajíc, zkoušet vlézt do kaudálního konce trávicího traktu,“ upozorňoval Hampl.
Hampl: V Tibetu jsou desítky Palachů ročně
Rektorem byl Hampl v letech 2006 až 2014. Do Senátu se dostal jako nestraník na společné kandidátce KDU-ČSL a Strany zelených v říjnu 2014. Do diskuse o Číně si připravil nyní silný projev, ve kterém připomněl i temné momenty československé „socialistické“ historie.
„Nezapomínejme na to, že Čína je velmi autoritářský, velmi nedemokratický komunistický režim. Přes všechny jejich nesporné ekonomické úspěchy posledních let, tak tomu tak je. A mluvíme-li o lidských právech, nebo naopak přestáváme o nich mluvit, tak v případě Číny já mám pocit, že spousta lidí, a možná některých politiků, lidská práva bere jako jakousi nadstavbu. Jako nějakou parádičku, kterou si můžeme odpustit,“ postěžoval si Hampl.
Varoval však před tím, že v Číně dochází i k „zabíjení lidí pro jejich názory“ a „poměrně masovému žalářování lidí pro jejich názory“. „To jsme tady přece všechno zažili,“ vzpomenul Hampl dobu před rokem 1989 a sametovou revolucí. Hampl upozorňoval, že Čína je bezpochyby komunistická. „Proboha svatého, znáte tam jiné politické strany?“ tázal se. Připomněl i to, že Tibet se stal součástí Číny na základě násilného a krvavého vojenského obsazení Mao Ce-tungem v roce 1951.
Paralelu s československou totalitou našel i v tom, když upozorňoval na „zřetelný, výrazný národnostní útisk v Tibetu“. „Stav lidských práv, respektu k národnostním odlišnostem apod. v Tibetu je opravdu tragický, jak ukazuje neutuchající vlna sebeupalování na protest,“ připomněl Hampl mnichy, kteří se proti čínské nadvládě v Tibetu zapalují.
Stejně jako to proti okupaci Československa sovětskými tanky udělal známý český student. „My jsme tady měli Jana Palacha a několik jeho následovníků. Je to pro nás zásadní věc v našich novodobých dějinách. V Tibetu je, prosím pěkně, takovýchto ‚Palachů‘ už řadu let několik desítek ročně,“ uvedl Hampl.
„Nemám problém s tím, že Herman přijal dalajlamu“
Podle senátora Hampla má být Česko Číně rovnocenným partnerem v dialogu, i když má Čína 130krát víc obyvatel. „Já musím říct, osobně nemám nejmenší problém nejenom s tím, že ministr české vlády se setkal s dalajlamou. Já dokonce nemám ani nejmenší problém s tím, že se s ním setkal na svém úřadě, kde normálně pracuje. Myslím si, že je ryze věcí české vlády a jejich ministrů, s kým se stýkají a s kým se nestýkají,“ řekl Blesk.cz Hampl.
Chápe na druhé straně i otázky koordinace mezi jednotlivými ministry a konzultace s ministerstvem zahraničí. „Ale skoro mi připadá, že ta forma toho prohlášení byla opravdu jako kanónem na komára, neadekvátní,“ podotýká o prohlášení čtyř.
Proč Zaorálek zklamal Hampla?
K druhým táborem připomínané důležitosti dobrých obchodních vztahů s Čínou Hampl uvádí, že se čínské investice v Česku zatím tolik nedějí.
„Dějí se akvizice, tj. nákup zaběhnutých úspěšných firem, nikoli investice do vzniku nových. Tedy ani žádná nová pracovní místa, ani žádné zvětšení přísunu daní do státní kasy. Ale možná je to vlastně dobře – přílišná investiční závislost na Číně by do budoucna mohla být rizikem. A pokud jde o přimhuřování očí nad problematikou lidských práv, jsme sami proti sobě,“ pokračuje pro Blesk.cz Hampl.
Připomíná, že k lidským právům patří třeba i právo na snesitelné pracovní podmínky a právo žít v prostředí, které „není úplně zhuntované“, která jsou ale v Číně ignorována.
Výsledek hlasování v Senátu považuje Hampl za dobrou zprávu, přínosná však dle něj byla i dlouhá, tříhodinová debata. „Argumentace ministra Zaorálka naproti tomu byla pro mě docela zklamáním. Mluvil o nutnosti dialogu s Čínou, což celkem nikdo nezpochybňuje, ale vůbec nereflektoval, že zvolenou formu a obsah reakce na návštěvu 14. dalajlamy považuje velké množství občanů za nepřiměřenou až podlézavou,“ dodává Hampl.
VIDEO: Podívejte se, co o schůzce Hermana s dalajlamou řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Témata:
Související
No ale důchodci jsou ti s bystrým myšlením a mdlého rozumu jsou vypatlanci, které produkují současné VŠ. Proto nemůže ten partyzánský blábol vycházet.