E-maily, internet i smsky: Tajná služba chce Čechům nakukovat do soukromí

Kybernetické útoky se stávají stále závažnější hrozbou a je nezbytné připravit se na to, aby jim Česko mohlo čelit, varuje důvodová zpráva k novele zákona 289/2005 o Vojenském zpravodajství. Právě to by mělo získat rozsáhlé pravomoci v oblasti kyberbezpečnosti.

Rozvědka však bude moci na základě nových pravomocí dohlédnout na veškerou komunikaci Čechů na síti a přikázat poskytovatelům internetu či mobilním operátorům povinnost nainstalovat na náklady státu do svých sítí „černé krabičky“ umožňující sledování e-mailů či SMS zpráv, upozorňuje nyní iDnes.cz.

Útoky na Česko vedené od stolu a počítače

Projednávaný návrh již doputoval do Poslanecké sněmovny. Ministerstvo obrany jej hájí v důvodové zprávě tím, že zajišťování obrany ČR v oblasti kyberbezpečnosti prostě chybí. A kyberprostor je přitom v současném světě stále důležitější, ale i náchylnější k různým útokům. 

Bez informačních technologií si není možné představit žádnou podstatnější aktivitu, „ať už jde o obchod, zábavu, koníčky, ale také výkon státní správy“, uvádí zpráva. „Závislost společnosti a jejího fungování na informačních technologiích rapidně narůstá, a to ve všech oblastech... Se vzrůstající závislostí společnosti na informačních technologiích pak ale na straně druhé vzrůstá i riziko zneužívání těchto technologií,“ varuje přitom. 

Hackeři ohrožují Česko. Velké e-shopy musí hlásit kyberútoky, odkývala vláda

Sobotkova vláda i proto schválila již loni 25. května Národní strategii kybernetické bezpečnosti ČR. Pod vojenskými zpravodaji má proto vzniknout Národní centrum kybernetických sil. Upravit však je třeba i umožnění používání technických prostředků kybernetické ochrany, upozorňuje ministerstvo obrany.

„V teorii války začíná být kybernetický prostor považován za pátou dimenzi pro válčení, vedle země, moře, vzduchu a vesmíru. Je proto důležité pro ozbrojené síly každého státu brát tuto okolnost vážně a budovat v rámci svých možností kapacity na vedení operací také v rámci kybernetického prostoru. Důležitost je o to vyšší, že v kybernetickém prostoru lze zaútočit nečekaně a prakticky odkudkoli,“ upozorňuje zpráva i před nedozírnými škodami takových útoků, které mohou být vedeny „nejen vojensky silnými státy, ale i slabými, nestátními teroristickými skupinami, a dokonce i jednotlivci“.

Kontrola na sítích jako kontrola radarem na silnicích?

A tak vznikl návrh, který nyní projedná Sněmovna. Změnit by se jím měl i zákon o elektronických komunikacích, kdy „právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací je povinna, je-li o to požádána za účelem plnění úkolů kybernetické obrany Vojenským zpravodajstvím na základě zákona o Vojenském zpravodajství, zřídit a zabezpečit ve vhodných bodech své sítě rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany“.

Jde tedy o povinnost oněch „černých krabiček“ pro sledování českých sítí. Návrh upozorňuje, že nejde o to umožnit Vojenskému zpravodajství zasáhnout do základních práv a svobod a soukromé sféry osob ve větší míře, než tomu je doposud.

Výpadek Google a YouTube byl cílený hackerský útok, tvrdí bezpečnostní expert

„Technické prostředky kybernetické obrany, které nově zavádí navržená novelizace zákona o Vojenském zpravodajství, nemají za cíl narušovat soukromí nebo tajemství zpráv a – to je třeba zdůraznit – rozhodně neopravňují Vojenské zpravodajství sledovat obsah komunikace konkrétních osob, ale pouze signalizovat určité přesně definované negativní jevy související s kybernetickým prostorem,“ uvádí dále zpráva. 

Jde tedy prý pouze o nezbytný monitoring kybernetického prostoru, který by umožnil včas identifikovat jevy nasvědčující přípravě kybernetického útoku. 

„Monitoring není určen k tomu, aby se zaměřoval obsah konkrétních informací nebo komunikace konkrétních osob. Lze jej přirovnat např. k úsekovému měření rychlosti na silnicích. Kamerový systém změří a zaznamená rychlost (tj. chování) všech vozidel bez rozdílu a bez identifikace, a správní orgány se poté zaměří jen na ta vozidla, jež jsou automaticky vyhodnocena jako vozidla porušující pravidla, přičemž ostatní zůstanou bez povšimnutí,“ přidává ministerstvo přirovnání.

Předpokládané náklady: 300 milionů ročně

Novelu hájil 16. listopadu v rámci jejího projednávání před sněmovním Výborem pro bezpečnost náměstek ministra obrany Jakub Landovský a ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Výbor přerušil projednávání návrhu do doby, než se k němu vyjádří stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Nejdéle se tak má stát do 12. prosince. 

Hacker ukradl tajná fota Babišovy dcery Vivien. Vyděrače dopadla policie

Je tak stále „v procesu“ a před chystaným druhým čtením ve Sněmovně. Zasahovat nemá do práva na informační sebeurčení člověka a nemá ani přinášet „přímé pravomoci státu, direktivně zasahovat do běžného života informační společnosti“. „Návrh zákona tedy nepředpokládá žádný státní zásah do soukromí uživatelů při zajišťování kybernetické obrany a v zásadě ani do jejich možností komunikovat prostřednictvím služeb informační společnosti,“ dodává zpráva.

Zhodnocení návrhu pak předpokládá i to, že bude mít jeho prosazení dopad na státní rozpočet. Ten by samozřejmě přinesla ona zmíněná kybercentrála, zřízená pod Vojenským zpravodajstvím. Půjde o náklady na kvalifikované pracovníky i sofistikované technické prostředky, které prý nelze předem přesně určit. „Odhady učiněné v rámci Vojenského zpravodajství počítají zpočátku s náklady přibližně 300 milionů korun ročně,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu s tím, že bude záležet i na dalších rozhodnutích v rámci strategie boje Česka proti kyberteroru.