Otrávené doutníky, explodující mušle... to jsou jen dva příklady z 600 údajných pokusů o atentát na Fidela Castra. V jejich pozadí stála obvykle americká CIA, která se revolucionáře pokoušela intenzivně zbavit především v 60. letech. Neúspěšně. Zemřel přirozenou smrtí ve věku 90 let v pátek v noci. Podívejte se na ty nejznámější komploty, které Američané vůči Kubánci zosnovali.
„Kdyby vyváznutí z atentátů se zdravou kůží byla olympijská disciplína, vyhrál bych zlatou medaili,“ prohlásil kdysi bývalý kubánský vůdce, který zemi vládl železnou pěstí po téměř padesát let.
A měl dost možná pravdu. Podle šéfa jeho ochranky, Fabiana Escalanteho, se CIA pokusila Castra zbavit zhruba 638krát. Přesto všechno zemřel revolucionář přirozenou smrtí v 90 letech. Tajná služba přitom zkoušela téměř vše.
Jeden z tradičněji pojatých pokusů zahrnoval Castrovu milenku, Maritu Lorenz. Ta ho měla otrávit kapslí s jedem.
S mladičkou Němkou, která pobývala na Kubě, počal Castro během jejich milostného vztahu dítě. Podle její verze si ho ale nechtěl nechat a donutil ji v sedmém měsíci k potratu. Jedna z jeho asistentek později tvrdila, že pozdní zákrok chtěla i žena sama.
Ať už to bylo jakkoliv, po návratu Marity do USA ji CIA přesvědčila, ať Castra zabije pro dobro Ameriky. Měla mu hodit kapsli s jedem do pití a sama utéct. Žena se rozhodla plán zrealizovat, ale v Castro na něj přišel. Údajně jí během hádky dal do rukou zbraň a řekl jí, ať ho raději zastřelí. To se ovšem nestalo.
„Myslela jsem, že mě zastřelí, ale on mi podal zbraň a zeptal se, jestli jsem ho přišla zabít. Pak si vložil do úst doutník a zavřel oči. Schválně ze sebe udělal zranitelného, protože věděl, že to nedokážu udělat. Pořád mě miloval a já milovala jeho,“ popsala později Marita.
Poněkud bizarnější byl pokus, který zahrnoval mušle a výbušniny. Cílem bylo umístit lasturu s bombou na mořské dno v místech, kde byl Castro zvyklý rybařit a plavat. Tento plán byl později stažen s tím, že bude jen těžko proveditelný.
I další pokus CIA zahrnoval vodu. Tentokrát měl být Castrův potápěčský oblek kontaminován bakterií tuberkulózy. Plán ovšem selhal, když právník, který měl daný obleček Castrovi přivézt, změnil názor.
Myšlenka nebezpečných bakterií se ale CIA zalíbila, agenti uvažovali, že by je nanesli na některý z Castrových kapesníků, a on by je tak při smrkání vdechl.
Podle šéfa ochranky kubánského revolucionáře měla CIA největší šanci se Castra zbavit v roce 1963. Tehdy najala amerického mafiána, aby mu v hotelu Hilton, kde revolucionář pobýval, vhodil do čokoládového koktejlu jed. Ovšem i tady došlo k zádrhelu. Kapsli totiž nájemný vrah schoval do mrazáku, kde přimrzla ke dnu. Když se ji pokusil odlepit, roztrhla se.
V roce 1967 se CIA pokusila Castrovi otrávit doutníky. To se mělo odehrát během jeho návštěvy New Yorku. I když se agenti dostali až ke vstříknutí toxinů do kuřiva, nenašli vhodného adepta, který by smrtelný dárek doručil. Původní adept se ukázal jako nedůvěryhodný.
Některé pokusy ale neměly za cíl vládce Kuby zabít, pouze ho zdiskreditovat či zesměšnit. Příkladem může být směs thalia, kterou mu chtěli Američané nasypat do bot a po oblečení. To mělo způsobit, že přijde o proslavené vousy i o vlasy.
Na podobném principu měl zafungovat i plán s halucinogeny. Ty se pokusili agenti podstrčit Castrovi před jeho živým vystoupením v rozhlase. Doufali, že bude mluvit tak vyšinutě a nesmyslně, že ztratí důvěru voličů. I když štiplavé jazyky tvrdí, že to Castrovu tehdejšímu projevu odpovídá, nikdy nebylo oficiálně potvrzeno, že měl v sobě drogu.
V roce 1963, v den zavraždění 35. prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho, byl uveden do pochodu další plán. Rolandu Cubelovi, kubánskému revolucionáři, který byl dvojitým agentem, dodala CIA speciální pero. To bylo místo inkoustu naplněné jedem. V ideální chvíli jím měl Cubela bodnout Castra do krku. Na komplot se ovšem přišlo a muž skončil ve vězení na 25 let. V roce 1979 byl předčasně propuštěn a odjel do Španělska.
Rusko by ho mohlo na Kubě nahradit pořádnou raketovou základnou,aby se konečně přiblížili k USA. 
9°C
Dokonce i někteří kubánští emigranti v USA, nejen CIA. Ale považte, žádný Kubánec co s Fidélem zůstali na Kubě. Možní i proto, Fidél zemřel až v devadesáti. A dočkal se i velkého vítězství. USA po padesáti letech ukončily blokádu Kuby.