Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Bývalý šéf svazu mládeže Vasil Mohorita: Uklízím byty a je mi líp než se soudruhy!

Autor: Radek Lain, Vera Renovica - 
14. listopadu 2016
18:06

Čtrnáct let se skrýval v ústraní, patnáct let nepromluvil s novinářem. Blesk ale někdejšího šéfa Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže (ÚV SSM) a jednu z klíčových osobností roku 1989, Vasila Mohoritu (64), vypátral. A muž, který dnes není ani manažerem, ani politikem, ale uklízečem, se rozpovídal… Pár dní před 27. výročím sametové revoluce vám přinášíme první díl třídílného exkluzivního rozhovoru.

Pane Mohorito, čím se teď živíte?

„Jsem obyčejný uklízeč, nebo spíš uklízečka.“

Kde uklízíte?

„Tady v Praze, v centru.“

Kolik za to berete?

„Hodně.“

Jak hodně?

„To je tajemství. To já nesmím říkat, já jsem živnostník.“

Po revoluci jste měl našlápnuto stát se důležitou postavou v byznysu. Jak se srovnáváte s tím, že teď děláte, co děláte?

„Nedávno se mě vnučka ptala, jestli mi to nevadí, někde uklízet záchody. Tak jsem vyprávěl, jak jsem na vojně dostal uklízení záchodů a někdo vykonal potřebu a to bylo jak dětská ruka. Taky jsem se s tím porval a záchody jsem vyčistil a od té doby je to jak jízda na kole. Naučíte se to a už vám to nedělá potíže, když vás někdo pošle uklízet.“

Po revoluci jste chvíli podnikal, pak jste šel dělat šéfa vnějších vztahů do Zbrojovky Brno. Po dvou letech jste odjel do Británie dělat obyčejné práce. Bylo to pro vás zklamání?

„Ne, pro mě to bylo osvobození. Což oni nepředpokládali. Nedávno jsem si vyhledal svoje jméno na internetu, tak mi tam vyjelo: komunista myje nádobí, svazák s nastartovanou kariérou. A šťastnější jsem byl v té první roli, protože jsem si aspoň nepřipadal jako v zajetí. I před revolucí mi to v těch funkcích přišlo jako zajetí, ale já jsem z něho trochu vyskakoval.“

Brněnská Zbrojovka byla místem, kde se »upíchli« bývalí svazáci – vy, Sisák, Rosecký. Pak ale zkrachovala a za hlavního tuneláře jste byl chvíli označován vy. S čím jste tam šel?

„Já jsem do Zbrojovky šel s tím, že se nakonec někde usadím. Bylo mi to tak i prezentováno, že se z ní dá udělat strojírenská firma na úrovni. Pořád se jezdilo na veletrhy a dělalo, jak budeme vyrábět zbraně. Ale o to nikdo neměl skutečný zájem, chtěli to prostě jen rozprodat. Už ale pomalu končila ta doba, kdy se daly nahrnout pohledávky a nechat to svalit a vyjít z toho s čistým štítem centrem Brna. Jak velký kšeft z toho byl, to nevím, ale jsem přesvědčený, že to tak chtěli od začátku.“

Takže jste tušil, že do toho budete zapleten a označen za viníka.

„No ano, vždyť jeden z těch hochů v Brně mi dokonce nabízel, abych dělal generálního ředitele. V době, kdy už bylo všechno jasné. Tak jsem se ho zeptal, jestli se nezbláznil. Dodnes v tom vidím trochu pomstu starých kádrů za moji roli v roce 1989.“

A váš odjezd do zahraničí? To byl útěk?

„Ne, spíš to do sebe celé zapadlo. Když jsem byl ještě v Brně, tak jsem začal tušit, co se děje, ale pořád jsem myslel, že to může nějak fungovat. Tak jsem se nezávisle na tom vydal na tři měsíce do Británie na kurz angličtiny, abych se jazyk konečně pořádně naučil, i kvůli práci. Bydlel jsem tam v klasické řadovce u jedné vdovy s dalšími studenty, chodil v Londýně do školy a byl jsem volný jako pták, rozvedený. A to město mě uchvátilo.“

A rozhodl jste se, že už se nevrátíte.

„Samozřejmě jsem sledoval, co se dělo kolem té Zbrojovky, jak skloňovali moje jméno, tak jsem si prostě řekl: to ne, to je konec. A odtrhl jsem se od toho, definitivně s tím skončil.“

S nikým z totalitní politiky už jste se tedy nestýkal? Zrovna svazáci udělali velké kariéry.

„Se soudruhy jsem se přestat setkávat, jakmile už jsem nemusel. Dřív to byla moje práce se s nimi sem tam stýkat, ale práce byla udělána, takže to pro mě skončilo. Slovy dnešních politiků a podnikatelů: netykal jsem si s nimi. A já se ve světě byznysu a lobbingu vůbec neuchytil a uchytit nechtěl. Ti lidé nepatřili do mého světa ani před listopadem 1989. Neměl jsem po revoluci ani kapitál, ani úspory, ani majetek. Tu fámu šířily staré struktury, o kterých mluvíte, aby to vypadalo, jako že jsem jeden z nich. Prostě další stupeň likvidace.“

Proč jste si ale vybral, že budete pracovat ve službách?

„Všichni ti studenti, co se mnou chodili do školy, taky takhle pracovali. A pro studenty bylo zákonně povoleno odpracovat asi 20 hodin týdně. Mě jako studenta evidovali, to, že mi bylo skoro 50, bylo jedno. Právě tehdy mi spousta věcí došla. O mojí minulosti, věcech, co se mi staly, lidech, co mě likvidovali. A to pozor, uvnitř strany, protože vždycky věděli, že jsem perestrojkový, že jsem té rudé ideologii nepropadl. Myjete si to nádobí a strkáte nádobí do té myčky a máte čas si to v sobě všechno probrat.“

Vám v čele SSM souvislosti nedocházely?

„Musíte pochopit, že já jsem nebyl jenom v politice tak, jak se to chápe dneska. Já byl šéf organizace, byl jsem v absolutním kole. Navíc byla perestrojka, takže se všechno dělalo lidsky a museli se odmítnout řidiči, výhody, takže fakt nemáte čas meditovat ani cokoliv pomalu vyhodnocovat. Až když leštíte pětistou sklenici v Londýně.“

Chvíli jste bydlel i ve Skotsku, kde jste si koupil byt. Z čeho?

„To je byt na okraji Edinburghu, tři plus jedna, žádná lukrativní ani drahá lokalita. Žena po rozvodu prodala náš barák, tak jsem investoval.“

Když se spolu bavíme, říkáte, že soudruzi, někdy estébáci, vám ještě dlouho ztrpčovali život. Proč by to dělali?

„Protože to jsou lidi, kteří když nenávidí, tak nenávidí definitivně. Já jsem byl pro ně vždycky vnitřní nepřítel, i když jsem nebyl v disentu. Vnitřní nepřítel pro ně byl každý, kdo měl něco proti režimu. Dělali ze mě korupčníka, kariéristu, no a fungovalo to, protože v Česku to tak jde. Mně třikrát vykradli byt, protože tam hledali peníze za nějakou konkrétní korupci, proboha.“

Je to racionální, mluvit o tom, že 27 let po revoluci tady ještě úřaduje StB? Navíc už nejste v politice, v byznysu…

„Racionální je to, že já jsem byl jeden z lidí, co stáli za změnou poměrů tady a v celém východním bloku na rozdíl od těch, kteří sice prohráli, ale pak se přizpůsobili poměrům. Dokonce za mnou jednou přišli estébáci, abych u nich dělal. Ten člověk, jehož jméno nemůžu říct, protože je dnes dost populární, říká: Co kdybys k nám šel? A já jsem mu řekl větu, která byla jistě příčinou spousty mých problémů, že mám jinou práci. A on to pochopil.“

Co jste tím tedy myslel?

„Tou jinou prací jsem samozřejmě myslel, že pracuju na tom, aby ten režim skončil.“

Tomu se těžko věří z úst šéfa ÚV SSM, že vy jste vlastně byl součástí protikomunistického hnutí.

„I na úrovni komunistů byly dva tábory. Jednomu říkám rudí, což asi chápete proč, jsou to lidé, kteří byli převážně spojeni s StB, a ti nechtěli, aby to skončilo. A pak bílí, kde jsem byl já a kteří jsou spojeni s armádou, se Západem, kteří věděli, že to končí a že to skončit musí. To byly dva úplně jiné světy. Já jsem chápal a vnímal, že se něco děje, že se to hýbe a že já jsem toho součástí. Takový Milouš Jakeš to chápat nechtěl. Tenkrát, když už všechno pomalu končilo, byl vtip. Říkalo se, že na ÚV KSČ mají nový pozdrav: Dobrý každý den.“

Takže vy jste byl komunista ve vrcholných strukturách a chtěl jste, aby vám to skončilo a aby vládu převzal někdo jiný. Havel?

„Jasně, já jsem ho respektoval jako osobu, která si něčím prošla. Já jsem respektoval, že jeho život nebyl jednoduchý, že něco znamená, že něco symbolizuje. A hlavně jsem respektoval to, co se odehrávalo od ledna 1990, jak může pomoct republice se zapojit do demokratického světa.“

Jak vás tedy tyhle rudé struktury, estébáci nebo jak jim říkat, podle vás trápily?

„Chtěli, abych zmizel, a nejjednodušší bylo, abych se zabil sám – sebevražda, nehoda. A začaly se mi objevovat takové divné stavy vždy, když jsem něco takříkajíc provedl. Když jsem řekl něco protirežimního a i po revoluci. Rozumíte, to prostě byly údery… Já vím, kdo to dělal, ale nemá smysl, abych je jmenoval.“

Jaké divné stavy jste měl?

„Deprese. Podle mě to byl skopolamin (rostlinný alkaloid z blínu černého, pozn. red.). Když v tu chvíli za vámi někdo přijde a řekne vám něco špatně, tak vás to může pořádně rozhodit.“

Jako že vám někdo něco sypal do pití?

„Ano, i proto už 16 let nepiju alkohol, protože jsem pak ztrácel orientaci.“

Takže si dodnes hlídáte skleničku?

„Ne. Ti, co to řídili, zaprvé už asi poumírali, a ti, co zbyli, si nakradli miliardy, takže jsem jim možná konečně jedno.“

Pane Mohorito, ale víte, že když tohle řeknete na veřejnosti, že si lidé budou myslet, že vám přeskočilo?

„To klidně můžou, proto já vám to říkám, použijte, nepoužijte, mně to je úplně jedno.“

Věděli v Anglii a ve Skotsku, kdo jste?

„No jasně, občas mě dostihly nějaké řeči, které tam podle mě přes svoje lidi šířili ti estébáci z Prahy, kteří mi to nemohli zapomenout. I v čínském velkoobchodě, kde jsem dělal, to o mně věděli.“

Proč jste se tedy vrátil zpět?

„No tak já jsem tady doma, mám tady vnoučata, já nemusím nikam chodit na požádání těchto hochů, co se ve mně velmi spletli. Přijel jsem, dostal jsem práci, bydlení. Ty peníze byly chvíli velmi špatné, už jsem pracoval i za osm tisíc v Tesku v Hradci Králové. Já byl zvyklý z Londýna na svých třicet až čtyřicet tisíc v přepočtu, které jsem samozřejmě hned utratil, protože jsem nepotřeboval šetřit.“

Jezdíte do Izraele jako dobrovolník jejich armády. Proč?

„Mám tu zemi a národ rád. Žil jsem obklopen Židy až do okupace v roce 1968, kdy najednou všichni z mého okolí zmizeli, emigrovali. Učím se i hebrejsky, což jde v mém věku velmi ztuha, ale musím to zvládnout. Už jsem tam odsloužil půl roku a na těch pomocných pracích, co tam děláme, je to úžasné. Miluji to. Možná proto, že se pořád cítím mladý a dělá mi dobře být obklopen mladými lidmi. Já si pamatuji naši armádu a ten dril a oni to v Izraeli vůbec neznají. Všechny války vyhráli a chodí s rukama v kapsách a nenosí čepice a nesalutují velitelům a říkají jim přezdívkami.“ 

Životopis expapaláše: Mohorita, co šel od koryta

● Narodil se 19. září 1952 v Praze, jeho otec byl rusínského původu a působil v armádním sboru Ludvíka Svobody.

● Vyučil se automechanikem.

● Do KSČ vstoupil roku 1970, o rok později už byl instruktorem městského výboru Socialistického svazu mládeže (SSM).

● Rok studoval na Vysoké komsomolské škole v Moskvě, čtyři roky na Vysoké škole politické ÚV KSČ.

● Předsedou ÚV SSM se stal v říjnu roku 1987, o rok později začal stoupat ve stranické struktuře a stal se nejmladším členem vedení strany; necelý měsíc po listopadové revoluci byl dokonce prvním tajemníkem ÚV KSČ.

● Ve straně patřil k mladšímu a reformě laděnému křídlu.

● Během sametové revoluce vedl vyjednávání s Občanským fórem a Václavem Havlem; během listopadových demonstrací lidé nejprve skandovali »Mohorita od koryta!«, když se ale zastal studentů, změnil se pokřik na »Včera sen, dnes realita, jde s námi i Mohorita!«

● Po pádu režimu působil jako poslanec ve Federálním shromáždění a České národní radě, poté rozvázal veškeré vztahy s KSČ a neúspěšně se snažil prorazit s vlastní stranou.

● Začal podnikat a využívat kontaktů z Ruska, jednu dobu vlastnil fotbalový klub Bohemians Praha a působil v později zkrachovalé Zbrojovce Brno; jeho jméno bylo spojováno i s vytunelovanými CS fondy, nikdy ale nebyl obžalován.

● Kolem roku 2002 se po něm jako by slehla zem; s manželkou se rozvedl, jejich Vila Mohorita nedaleko Hradce Králové se prodala a začaly se vynořovat zprávy, že odjel do Británie a že se tam živí mytím nádobí v londýnských restauracích. (Zdroj: ČTK, Blesk)

2. díl rozhovoru čtěte v úterním Blesku! Mohorita vzpomíná: Jak jsme udělali listopadový převrat

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

yesda ( 15. listopadu 2016 03:01 )

asijo buban je komari ludra!

yesda ( 15. listopadu 2016 02:59 )

V KSCM CSSD SPO tam hledejte zvaciho soudruha, kdyz je aktivni!!! Blesku dobre cteni,proc je diskuze kratka?SOUDRUZI se krci ale ctou!!!

yesda ( 15. listopadu 2016 02:55 )

V KSCM CSSD SPO tam hledejte zvaciho soudruha,je aktivni!!!

yesda ( 15. listopadu 2016 02:53 )

!!!!ne!!!!!! , to zname, chceme znat jak to bylo s vami soudruhu s vami co jste nakradli ty miliardy a jeste si hrejete ***e na svete i v politice.to by se ti tak hodilo odvest pozornost kdyz se ma vybalit svedkem pravda,jen tak dal MOHORITO, jmena na plac!!!

yesda ( 15. listopadu 2016 02:50 )

kdo tam sedi jeho zvaci kolega? popremyslej koho VYSOCE postavenyho nechtel jmenovat ,mel by dobe pomoc a vybalit jmena

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa