Dostavba dálnic i „Zemanovo“ referendum: Co už tato vláda zřejmě nestihne?

„Z těch slibů, velmi špatné do budoucna je, že nebude předložen komplexní zákon o podpoře vědy a výzkumu. Vláda teprve nedávno schválila věcný záměr a je téměř jisté, že se to nestihne. Po věcném záměru teprve následuje zpracování paragrafového znění toho zákona,“ popsal pro Blesk.cz jeden ze zpožděných zákonů předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

„Zákon se posílá do tzv. mezirezortního připomínkového řízení, a to může být kovbojka na půl roku,“ dodal také k někdy zdlouhavému legislativnímu procesu. Na jednom příkladu tak ukázal bolest řady dalších norem, o kterých ministři často mluví a kterými se snaží pochlubit přesto, že se už zřejmě do voleb - tedy do příštího podzimu nestihnou.

Podle informací z kabinetu Jiřího Dienstbiera, který přesedá Legislativní radě vlády (LRV), půjde v nejbližší době o to, které zákony dostanou prioritu a zda půjde o kontroverzní záměry. „Závisí na rychlosti projednávání v Poslanecké sněmovně a také složitosti nebo citlivosti daného návrhu. Projednávání ve Sněmovně může trvat ideálně tak čtyři měsíce, takže prostor pro návrhy, na které koalice položí důraz, tu jistě je a schváleny být mohou,“ řekl Blesk.cz Jan Exner z ministrova týmu. „Času je ale samozřejmě pořád méně,“ dodal.

Dienstbier: Jsem oběť předvolebních kalkulů. Zeman to s radostí podepíše

Leden a šmitec?

S tím Laudát souhlasí a dodává, že novely, které se k poslancům nedostanou do ledna, už se bez priority téměř jistě nestihnou. „Co Sněmovna, to rekordní počet bodů, který nemá obdoby. Vláčí se tam mraky věcí, které navrhla opozice. Ze začátku volebního období. Záleží i na tom, jakou prioritu to pro vládu bude mít. Když by to priorita nebyla a nebyl to super složitý nebo kontroverzní zákon, tak když to přinesou do Sněmovny do konce ledna, má šanci to projít,“ komentoval aktuální situaci.

Problémy se stavbou silnic a dálnic

Velké problémy budou podle experta TOP 09 na oblast dopravy také s odblokováním stavby silnic a dálnic. Podle Laudáta mají namále jak stavební zákon, tak především novela týkající se posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA.

„Teď už jsou tu po prvním čtení, a přes všechny mediální výkřiky to není priorita vlády, třeba novela stavebního zákona. To je naléhavý zákon. Když si vezmete ty lhůty, v Senátu je téměř jisté, že přijdou pozměňovací návrhy a vrátí to do Sněmovny. To už jsou věci, které jsou na hraně,“ řekl k tomu Laudát.

Mimořádná schůze Sněmovny 11.11.2016: Debatovalo se o zahraniční politice. Na snímku šéf poslanců TOP 09 František Laudát. | ČTK

„Podobně to bude podle mého názoru s novelou EIA, aby se rozjela znovu výstavba dopravní infrastruktury, pokud se nějak předem nedohodneme. Ta sem ještě vůbec nepřišla,“ zvedl pomyslně varovný prst.

„Většina staveb musí být povolena stavebním úřadem. Musí získat územní rozhodnutí a stavební povolení. U staveb s rizikem negativního vlivu na životní prostředí, musí před získáním těchto povolení předcházet proces posouzení vlivů na životní prostředí neboli EIA (Environmental Impact Assessment),“ vysvětlili problematiku ve stručnosti právníci z Frank Bold.

Česko pro desítku nejdůležitějších dálnic a železničních koridorů vyjednalo u Evropské unie výjimky, u zbytku se stavba protáhne. To se týká například i Pražského okruhu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec, který má EIAu na starost, má přitom starosti kromě ní také se zákonem o odpadech, který opakovaně přerušila Legislativní rada vlády, nebo normou o vodě, kolem které se strhl humbuk před volbami. Brabec se s oponenty, mimo jiné také ČSSD, dohaduje, zda zdražení spodních vod o řádově dvě koruny může přinést finální nárůst cen o desítky korun.

Dálnice budou, Česko se dohodlo s Unií. Které stavby se mohou konečně rozjet?

„Zemanovo“ referendum je „u ledu“

Někde na pomezí situace kolem stavebního zákona a zákona o vlivu na životní prostředí je norma týkající se obecného referenda. Tedy uzákonění pravidel pro situace, kdy se mohli k zásadním rozhodnutím vyjádřit všichni občané s voličským právem. Do Sněmovny už sice dorazila, ale fakticky ji poslanci projednávat ještě nezačali.

Mimo jiné jde o zákon, za který byl osobně ve Sněmovně lobbovat prezident Miloš Zeman. A ten přímo zdůraznil, že předstupuje před poslance pouze v případě „páteřních zákonů“. Schválení obecného referenda by podle něj mohlo politikům vrátit prestiž.

„Důkladně jsem si tento zákon prostudoval a s výjimkou několika drobností, které vyžadují spíše zpřesnění než změnu, bych doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon schválit,“ řekla ve Sněmovně hlava státu. Od té doby, tedy od 11. března, se k zákonu poslanci nevrátili.

Těžko říct, zda se na to v tomto volebním období ještě dostane. Jeho autorem je totiž končící ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), jehož působení v úřadu utnul premiér Bohuslav Sobotka. Otázkou tak je, zda Dienstbierův nástupce, pravděpodobně poslanec Jan Chvojka, dá zákonu již zmiňovanou prioritu.

„Těžko říct, jak dopadne. Stále se odsouvá. Ten tady leží a je umrtvený,“ poznamenal ke stavu projednávání Laudát.

„Politici jsou až za uklízečkami,“ řekl Zeman poslancům. Kalousek ho vypnul

Počká si i reforma soudnictví, penzijního systému nebo antifosilní zákon

Není to ovšem jen o stavbách dálnic nebo zákonu o referendu. Nestihne se zřejmě ani dlouho slibovaná komplexní reforma soudnictví nebo občanského zákoníku, za zrušený druhý penzijní pilíř se důchodci alternativy také nedočkali a trpět dál bude i příroda. Ministru Brabcovi totiž „hoří“ i antifosilní zákon.

„Když se podíváte na těch 260 bodů na schůzi, tak pokud by se šlo striktně podle pořadí, tak už by neměl šanci žádný zákon. To ale oni nepřipustí,“ vyjasnil Laudát.

„Vzpomeňte si, s jakým humbukem tato vláda zrušila druhý penzijní pilíř. A jaké byly sliby ‚do roka přijdeme s komplexní reformou penzijního systému‘. Neudělali vůbec nic. Zafixovali podmíněně věk do důchodu, což je směšné. Každá vláda budoucí, protože to není ústavní princip, tak to změní,“ dodal směrem k systému důchodů s tím, že za nebezpečné považuje také přesunutí komeptencí ze Sněmovny na vládu, co se týká přidávání penzistům. „To se může zvrhnout v neřízený populismus před volbami,“ řekl předseda Kalouskových poslanců.

Ministr životního prostředí Richard Brabec s ministrem obrany Martinem Stropnickým (oba ANO) | ČTK

„Fiaskem skončilo a fakticky bylo řečeno, že to není reálné v tomto období projednávat, je tzv. antifosilní zákon. To, co předvedlo ministerstvo životního prostředí v kombinaci s ministerstvem průmyslu, se zvrhlo ve frašku. Napříč politickým spektrem jsme paní náměstkyni řekli, ať s takhle nepřipravenými zákony už za námi nechodí,“ dodal Laudát další stížnost na ministra životního prostředí.

Tzv. antifosilní zákon má přitom snížit závislost Česka na fosilních palivech, tedy ropě, zemním plynu a uhlí. Za největšího zloducha z fosilních paliv označil Brabec právě uhlí. Vést by měl ke snížení emisí. Na mrtvém bodě je zřejmě také reforma soudnictví.

Co se ještě stihne? Co bude chtít Babiš...

Největší slovo bude mít, co se rozdělaných zákonů a jejich prosazení před příštími volbami, podle Laudáta šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Tipnul bych si, že to budou předvolební sliby Babiše,“ řekl Blesk.cz.

„Ten zřejmě teď před volbami zase začne slibovat lidem, jak pro ně něco udělá, protože teď jim jen 'naložil'. Začali připravovat, ale to už také není šance pro toto období, modifikaci jednotného inkasního místa. Jednotné inkasní místo mohli mít lidé už od 1. ledna 2015, zákon měl nabýt účinnosti. Vláda ho fakticky zrušila, i když oficiálně ho jen odložila. Firmám by to přitom ušetřilo obrovské náklady,“ uzavřel výčet zákonů, které zřejmě zůstanou nedodělány, člen předsednictva TOP 09.