Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Sobotka, Zaorálek i Hamáček bojovali za Tibet. Teď jsou najednou věrni Číně

  • Autor: simao - 
    8. 11. 2016
    19:29

    Svým prohlášením čtyř nadzdvihly české politické špičky kritikům mandle. Zeman, Sobotka, Hamáček a Štěch ujišťovali Čínu o své věrnosti poté, co došlo na oficiální přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy ministrem Danielem Hermanem. Sami se však o Číně či Tibetu vyjadřovali v minulosti jinak než dnes. Šéf Sněmovny Hamáček Tibet hájil. Jen Miloš Zeman si stále tvrdí svou. Ať už jako šéf Sněmovny, vlády, nebo Hradu, vždy dal byznysu přednost před lidskými právy a dalajlamou.

  • 1.Kritici o prohlášení čtyř: Hrbení se před Čínou

    Nejvyšší státní představitelé, kteří podepsali „prohlášení čtyř“ o věrnosti Česka Číně, čelí kritice, že obchodní profit upřednostňují před lidskoprávními otázkami. Především Miloš Zeman se pustil také do ostré kritiky Daniela Hermana (KDU-ČSL) za to, že přijal tibetského duchovního vůdce dalajlamu. Prezident vyzývá Hermana dokonce k odchodu z funkce ministra. Co signatáře prohlášení spojuje, je přitom nejen to, že všichni jsou či byli členy ČSSD (kterou Zeman již opustil). Patří do ní i současný ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který se s nimi na současné politice vůči Číně shoduje. 

     

    „Jako nejvyšší ústavní činitelé České republiky chceme společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí,“ uvádí prohlášení čtyř. 

     

    Česko-čínské vztahy označují za velmi přínosné a užitečné pro obě strany. „Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány,“ stojí dál v prohlášení. O lidských právech v Číně ani zmínka. Jde přitom o politiky, kteří v minulosti akcentovali ve vztahu k Číně otázku lidských práv mnohem výrazněji a chápali ji i jako oficiální součást české politiky. Dopouštěli se přitom i zmiňovaných „osobních aktivit“. Až na Miloše Zemana, který sice Číňany o právech dříve lehce poučoval, ale razil heslo: Byznys především. Jeho kritici to však vnímají jinak – jako hrbení se před Čínou.

    Prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zapíjejí třídenní návštěvu plzeňským pivem. Prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zapíjejí třídenní návštěvu plzeňským pivem. | ČTK

    Miloš Zeman coby premiér v Číně v roce 1999 Miloš Zeman coby premiér v Číně v roce 1999 | ČTK

     

  • 2.Sobotka hlasoval pro rezoluci o Tibetu

    Premiér Bohuslav Sobotka, signatář prohlášení čtyř, se k Číně v minulosti nijak zvlášť výrazně nevyjadřoval. O to vehementněji však činí dnes, kdy Čínu vidí jako důležitého obchodního partnera. Zúčastnil se tento víkend i „nadbíhání Číně“ na summitu 16+1, tedy zemí střední a východní Evropy s Čínou.

     

    Zajímavé však je hlasování z Poslanecké sněmovny (PS) z 1. dubna 2008 k návrhu sněmovního prohlášení u příležitosti 49. výročí povstání v Tibetu. Pro jeho znění hlasovali Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček i Lubomír Zaorálek (všichni ČSSD). 

     

    „Poslanecká sněmovna vnímá lidská práva jako nedělitelnou a univerzální hodnotu, na jejíž dodržování mají nárok lidé všude na světě. PS vyzývá jak čínské orgány, tak demonstrující, aby se zdrželi jakéhokoliv násilí. PS pokládá za důležité, aby světová veřejnost měla možnost získat informace o aktuálním dění v Tibetu, a proto žádá vládu ČLR, aby umožnila přístup zástupcům světových sdělovacích prostředků do oblasti. PS vyzývá k takovému politickému řešení práv tibetského lidu, které by reflektovalo zájmy a přání Tibeťanů a jejich kulturní a náboženskou svébytnost. PS podporuje účinné pokračování dialogu mezi Jeho Svatostí dalajlamou a představiteli Čínské lidové republiky. Řešení situace v Tibetu by mělo vycházet ze závěrů tohoto dialogu,“ stálo tehdy v prohlášení.


    „Poslanecká sněmovna vyzývá všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti.“ I s tímto tehdy Sobotka, Hamáček a Zaorálek svorně souhlasili.

    Sobotka v Číně: Premiér zavítal i na čajovou plantáž. Sobotka v Číně: Premiér zavítal i na čajovou plantáž. | Twitter / B. Sobotka

  • 3.Hamáček a dalajlama

    Právě Jan Hamáček byl přitom tehdy v roce 2008 šéfem zahraničního sněmovního výboru, který s návrhem usnesení přišel. „Hamáček bojoval za Tibet ve Sněmovně,“ uváděl ČRo Radiožurnál k hlasování o rezoluci k situaci v Tibetu.

     

    „Ta rezoluce zaprvé konstatuje některé otázky jako to, že lidská práva jsou nedělitelnou a univerzální hodnotou a na jejichž dodržování mají nárok lidé všude na světě. Zmiňuje také jistou zkušenost České republiky s uvězňováním lidí, kteří vyjádřili svůj názor nebo náboženské vyznání,“ popisoval Hamáček. „Je to vyjádření pozice České republiky, je to potřeba také vnímat v nějakém časovém rámci, kdy Česká republika má otázku lidských práv jako jednu ze svých priorit v rámci zahraniční politiky,“ doplnil. Hamáček tehdy uváděl, že si nemyslí, že se lidská práva a obchodní bilance vylučují.

     

    V prosinci 2008 se pak coby šéf zahraničního výboru sám Hamáček měl setkat dle tehdejšího tisku s dalajlamou. To když tibetský duchovní vůdce přijal pozvání do Česka od Václava Havla a Nadace Forum 2000. Hamáčkova židle zůstala v Parlamentu prázdná. „Přišel jsem pozdě, a tak jsem zůstal v sále, nic jiného za tím nehledejte,“ říkal Hamáček MF Dnes.

     

    Hamáček byl přitom v Číně také – společně s výpravou tehdejších mladých nadějí ČSSD Sobotkou, Michalem Haškem a Jeronýmem Tejcem. Výpravě tehdy v září 2007 velel Jiří Paroubek, který prosazoval „politiku všech azimutů“, tedy dobré vztahy na Západě i Východě. Hamáček, spolu se Zaorálkem tehdejší stranický expert na zahraniční politiku, však tehdy musel mírnit Paroubkova slova. Ten se nechal unést, když čínským komunistům dle Týdne vyprávěl: „znám vaše dějiny a vím, že jimi prolíná myšlenka společenské harmonie, která je mi velmi blízká“. „Slovy o harmonii samozřejmě neodkazoval na padesátiletou vládu komunistů, nýbrž na myšlenky Konfucia,“ tvrdil tehdy Hamáček. 

     

    V březnu 2008 byl Hamáček obezřetný i k Paroubkovým slovům, že „Tibet je po mnoho generací integrální součástí Číny, takže je věcí Číny, jakým způsobem ty věci řeší“. „Pravdou je, že Tibet je od roku 1951 součástí ČLR, nicméně současná situace není jednoduchá,“ říkal Hamáček v Právu a dodal: „Je zásadní, aby se situace uklidnila. Nemáme relevantní informace, co se vlastně děje.“

    Šéf Sněmovny Jan Hamáček s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v březnu 2016 Šéf Sněmovny Jan Hamáček s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v březnu 2016 | ČTK

  • 4.Zaorálek kritizoval Čínu i před olympiádou

    Zajímavý je i vývoj ve vztahu k Číně z hlediska Lubomíra Zaorálka (ČSSD), současného ministra zahraničí, který se zvlášť ostře pustil do Daniela Hermana za jeho schůzku s dalajlamou.

     

    Zaorálek se v únoru 2002 v ČT1 zastával mj. vyvěšování tibetských vlajek. „Žádným způsobem se to nepromítá například do výměny obchodní a podobně, takže já bych tyto věci za sebe nijak nespojoval s nějakými dopady,“ tvrdil tehdy ještě jako stínový ministr zahraničí. Uváděl, že by „stoprocentně“ uvítal výraznější akcentaci na stav lidských práv a udržitelného rozvoje v Číně.

     

    „Já jsem byl v Číně a mohu vám říci, že jedna ze zásadních otázek je dodržování třeba lidských práv v oblasti ekonomické, hospodářské, respektování autorských práv, vždyť to bez toho vůbec do budoucna nepůjde,“ hlásil tehdy Zaorálek. 

     

    Zaorálek do Číny jezdil opakovaně – v rámci parlamentní delegace. V Lidových novinách v roce 2006 uvedl, že lidská práva se řešila, ale „ty rozhovory nebyly vždycky jednoduché. Když jsme jednali s předsedou Všečínského lidového shromáždění, byly některé momenty docela napjaté a vyhrocené. To se týkalo například otázek Tibetu a Tchaj-wanu.“ Benešovský deník tehdy vydal jiné Zaorálkovo vyjádření: „My jsme otázku lidských práv otevřeli na všech jednáních v Číně. To je potřeba. Jako země se socialistickou minulostí víme, co to jsou totalitní režimy.“

     

    Podle tehdejších zpráv však byl český apel na lidská práva na Čínu již příliš častý. A tak premiér Wu Pang-kuo prý tehdy Zaorálka upozornil, že Česko by „nemělo zůstat pouze u prohlášení, v nichž souhlasí s politikou jedné Číny, ale mělo by se podle toho i chovat“. Zaorálek si však do Číny rýpl i před olympijskými hrami v Pekingu. „To si děláte legraci,“ reagoval na dotaz, zda špičky ČSSD vyrazí na olympiádu. „Olympijská myšlenka symbolizuje otevřenost a Čína hned při prvním nárazu, při nepokojích v Tibetu, ukázala, že není připravena řešit problémy jako demokratická země,“ kritizoval Čínu.

     

    Ještě v roce 2009 pro Lidovky.cz uvedl Zaorálek coby tehdejší místopředseda Sněmovny, že problém Tibetu je vážný a že obavy o něj sdílí. Vyvěšení tibetské vlajky však podle něj nestačí, mělo by se to zahrnout i do koncepce zahraniční politiky, tvrdil tehdy Zaorálek. Dnes naopak kritizuje Hermana za to, že se s dalajlamou sešel a jeho o tom informoval ve zprávě jen několik hodin před tím.

    Rok 1998: Lubomír Zaorálek coby šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a náměstek ministra zahraničí Číny Čang Te-kuang Rok 1998: Lubomír Zaorálek coby šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a náměstek ministra zahraničí Číny Čang Te-kuang | ČTK

    Rok 2015: Lubomír Zaorálek coby ministr na česko-čínském investičním fóru, které se uskuteční i letos. Rok 2015: Lubomír Zaorálek coby ministr na česko-čínském investičním fóru, které se uskuteční i letos. | ČTK

  • 5.Zeman se drží svého: Byznys je to hlavní

    Když se Miloš Zeman v dubnu 1997 coby tehdejší předseda Sněmovny sešel s premiérem komunistické Číny Wu Pang-kuem, upozorňoval ho prý na „význam politické demokracie z hlediska úlohy opozice, která nutí strany k vyšším výkonům“, uvedlo tehdy Právo. Návštěvu Wua provázely protesty, aktivisté předali politikům, kteří se s Wuem setkali, seznam 1017 politických vězňů v Číně a Tibetu a v Praze probíhaly silné protičínské protesty.

     

    Sám Zeman v roce 1999 v rozhovoru pro Právo reagoval na dotaz, zda v Pekingu, kde byl tehdy na státní návštěvě coby premiér, mluvil s partnery také o lidských právech a situaci v Tibetu: „O otázce lidských práv jsme samozřejmě mluvili. Ale nejen to. Přihlášení se k lidským právům, k Chartě OSN a k dalším mezinárodním dokumentům je obsaženo v oficiálním česko-čínském komuniké.“ Zemana tehdy coby náměstek ministra zahraničí doprovázel Hynek Kmoníček, který tvrdil: „Číňané se již diskusím na ožehavé téma lidských práv nebrání a ani by to nijak nemělo ovlivňovat české obchodní zájmy.“

     

    Ze Zemanových vyjádření z té doby je však patrné, že v řadě názorů zůstal konzistentní dodnes. Objímat se s dalajlamou? Ani omylem. O své návštěvě totiž v Lidových novinách a Mladé frontě Zeman prohlašoval, že odmítá zasahovat do jejích vnitřních záležitostí: „Samozřejmě jsme zdůrazňovali, že respektujeme princip jednotné Číny. Odmítáme zasahování do vnitřních záležitostí a poučování druhých. Stejně tak si nepřejeme, aby kdokoli poučoval nás.“ Číňané mu však prý již tehdy připomínali návštěvy dalajlamy v Praze. „Považuji to za soukromou záležitost, a nikoliv za záležitost oficiální politiky České republiky,“ uvedl tehdy Zeman.

     

    Zeman v Číně coby premiér v roce 1999 dojednával hlavně smlouvu na další dva bloky pro elektrárnu Šen-tchou. Komentátor LN Petr Fischer o Zemanovi v roce 2002 napsal: „Byznys měl u Zemana vždy přednost před politikou... Ještě horší dojem zanechal lidumil Zeman v Číně, kde odmítl zasahovat do vnitřních záležitostí. Ačkoliv moc dobře věděl, že do ‚vnitřních záležitostí‘ Číny patří i fyzická likvidace tisíců nepohodlných lidí.“ Že nezávislost Tibetu neuznává, řekl pak Zeman jasně v říjnu 2014 při své prezidentské návštěvě Číny, kdy byla uzavřena třeba dohoda o animovaném seriálu Krteček a panda.

    Miloš Zeman v Číně v roce 2014: S čínským prezidentem přihlíželi, jak Karolína Milerová podepsala kontrakt na natáčení „Krteček a panda“ v Číně. Miloš Zeman v Číně v roce 2014: S čínským prezidentem přihlíželi, jak Karolína Milerová podepsala kontrakt na natáčení „Krteček a panda“ v Číně. | Archiv Blesku, ČTK

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

prezny ( 8. listopadu 2016 22:51 )

hejhej ( 8. listopadu 2016 22:04 )

Sobotka, Zaorálek i Hamácek bojovali za tibet. Teď jsou najednou věrni Číně. Tak jako oni se chovají prodejné dě.vky.

PALERMITANO ( 8. listopadu 2016 21:53 )

ceske chovani je stale komunisticke

suov ( 8. listopadu 2016 20:39 )

Jakému byznysu dal přednost prezident ty blázne jeden? Asi jsi v mládí spadnul z višně na tu tvou blbopu palici, pitomče!!!

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa