Paroubek z pláže: ČSSD to dělá špatně. Sobotkovi je adrenalin proti gustu

Jiří Paroubek Blesk.cz prozradil, že je momentálně v zahraničí. „Na Maledivách, kde jsme s rodinou na osmidenním výletě, takže je to velmi příjemné. Je to vlastně takový ráj na zemi, takže ty věci vidím dost z nadhledu, abych pravdu řekl,“ hlásí expremiér, který ČSSD převzal po Stanislavu Grossovi.

Sociální demokraty Paroubek vedl od května 2006 do června 2010. Poté přišla řada na současného stranického lídra Bohuslava Sobotku. Paroubek totiž sice v roce 2010 dokázal vyhrát parlamentní volby, ale s 22,08 % hlasy nedokázal sestavit vládu, na které se domluvily druhá Nečasova ODS (20,22 %), třetí TOP 09 a páté Věci veřejné, uskupení kolem Víta Bárty.

To byly ještě doby před vstupem Andreje Babiše do politiky. Dnes má ČSSD jiného úhlavního soupeře, i když podle říjnového průzkumu agentury STEM na něj čím dál tím více ztrácí. Nad současnými problémy ČSSD, ze které Paroubek v roce 2011 vystoupil, se v rozhovoru s nádechem exotiky obsáhleji pozastavil. Paroubek kritizuje mj. „fatalistický přístup vedení ČSSD k politice, nic nedělat a ono to přijde samo, voliči nás ocení“. Ale našel i několik rad.

Paroubek: Ztráta na ANO se dá během roku dohnat

Podle agentury STEM má ČSSD po krajských volbách preference 14,4 % a klesla až na třetí místo za KSČM. Za ANO je o parník (29,7 %). Jak tenhle propad vnímáte?

Mě to nějak nepřekvapilo – stejně tak, jako mě nepřekvapil ten výsledek sociální demokracie v krajských volbách. Já jsem osobně očekával 13 až 15 procent, takže to bylo na horní hranici tohoto odhadu. Je to normální reakce zklamaných voličů ČSSD, kteří pomaličku hledají cestu od sociální demokracie, a těch voličů, kteří se naopak přidávají k vítězům.  

Očekáváte, že bude propad v preferencích pokračovat? Váš aktuální odhad zní, že za rok bude mít ČSSD 10–12 % hlasů. Co má ČSSD dělat, aby se propad zastavil?

Pokud vedení ČSSD bude pasivní stále, jako je v tomto okamžiku, tak si myslím, že už před Vánocemi volební preference mohou poklesnout na 12 až 13 procent. Ostatně od těch 14,4 to není žádná velká vzdálenost. Samozřejmě pokud ČSSD zůstane v této hibernované podobě, tak od ní nebudou voliči vůbec nic očekávat ani za rok.

Ten výsledek může být jenom horší, 10 až 12 procent a koneckonců to není nic, co by v minulosti ČSSD nezažila. Připomínám: v roce 2004 ČSSD obdržela 8,8 % v evropských volbách. To je to, proč si myslím, že toto může nastat. Pokud se ale vedení ČSSD probudí z té letargie a opustí tezi, že voliči si to všechno srovnají v hlavě a sociální demokracii za její politiku ve vládě ocení, tak je možné udělat velmi zásadní změny. A já si troufnu tvrdit, že ten náskok hnutí ANO je možné během roku naprosto eliminovat. Chce to ale opravdu ty zásadní změny.

ČSSD nad propastí, členy naštval průzkum. Politolog: Je Sobotka v ohrožení?

Jenže podle vás vedení ČSSD naopak kupí chyby a má „fatalistický přístup“. Ten tedy spočívá v oné pasivitě?

Ano, v tom očekávání, že voliči sami přijdou na to, že ČSSD je skvělá, a budou ji opětovně volit. Tak to prostě nefunguje, tomu se musí pomoci. Sociální demokracie a její vedení musí udělat velmi zásadní změny, a to prakticky ve všech oblastech politiky. Počínaje např. tím, že by se měla vrátit k projektu modernizace. Bylo by to dobře, mělo by se ukázat veřejnosti, kam ta strana směřuje a jakými metodami chce pracovat počátkem 21. století. 

Jak by tedy měla ČSSD nově a lépe pracovat?

Nutné jsou nové programové cíle, ke kterým by ČSSD měla mít odvahu a které by měly podle mého názoru přitáhnout sociální demokracii nové vrstvy voličů. Např. důraz na silnou korunu, to ovšem znamená kontroverzi s vedením ČNB, která prosazuje něco úplně jiného. ČSSD ale přece nehájí zájmy úzké skupiny vývozcům, ale hájí zájmy širokých vrstev lidí.

Pan Babiš prosadil – a myslím, že to byla dobrá věc – férovější zdanění živnostníků, mezi které koneckonců patřím i já. Teď je ale potřeba se podívat na zoubek těm velkým českým firmám, včetně Babišových firem. Zejména na ty, které jsou mimořádné velikosti a ovládají svá odvětví. Většina z těchto obřích firem jsou firmy, které odvádí obrovské dividendy do zahraničí. V některých letech také přes 300 miliard korun. Proč by tady nějakých 50, 60 miliard nemohlo zůstat a nemohlo být ve prospěch českého státního rozpočtu?

Na co dalšího by se měla ČSSD zaměřit?

Je tady celá řada programových cílů, které ČSSD nehájí nebo zatím nechce hájit, vyhýbá se jim a vyhýbá se i konfliktům s mocnými zájmovými skupinami. Ale pak nezíská nové voličské vrstvy a některé ztratí, což je záležitost posledních měsíců. 

Třeba ochrana spotřebitele, to je velké téma, které zrovna nepůjde po srsti panu Babišovi, protože tady je potřeba se zeptat, proč máme v našich supermarketech o 20 až 30 procent dražší potravinářské zboží v tom základním spotřebním koši nežli v Německu a v Rakousku a proč je to zboží méně kvalitní. A také kolik z těch buřtů a jiných uzenin, a také chleba a pečiva, jde z fabrik pana Babiše.

Stejně tak je potřeba otevřít třeba otázku, zda bude na našem území americká vojenská základna, či nikoli. Ta věc není zdaleka zažehnána. Pan Babiš podle mého názoru bude hájit záležitost vybudování nové americké základny na našem území. Je to příležitost k tomu ukázat jej v plném světle levicovým voličům, kteří k němu teď naivně přeběhli od sociálních demokratů a také komunistů.

Škromach hledá práci a kritizuje selfie kampaň ČSSD: Nedali si ode mě poradit

Když se ale podíváme i na záležitost toho, že politika je o silných osobnostech, co má z vašeho pohledu naopak Andrej Babiš coby politik, co současná ČSSD postrádá? V této konfrontaci je rozdíl v průzkumu markantní.

Vypovídá to především o špatné komunikaci s veřejností. V čele některých resortů nejsou zrovna nejsilnější ministři. Třeba paní Marksová. Je prima, že vybojuje některé věci sociálního charakteru, ale pak si je přivlastní v té veřejné diskuzi pan Babiš, ten je pak prodá jako své velké vítězství. To je jeden okruh.

Myslím si, že sociální demokracie obecně postrádá, na rozdíl od té mé éry, něco, čeho je schopen momentálně – ne zas tak často, ale přeci jenom – pan Babiš a nebo Miloš Zeman, to znamená přicházet s určitou strategickou iniciativou, což je otvírání některých třeba i kontroverzních a možná chybných témat. Pan Babiš stále udržuje hladinu adrenalinu veřejnosti v zájmu o svojí osobu, a tedy o svoje hnutí. To je přesně to, co ČSSD nedělá a není to schopna dělat.

Proč toho podle vás současná ČSSD není schopna?

Myslím, že je to proti gustu pana Sobotky, což by nebyla taková tragédie, ale on mu to nikdo ani nenutí z jeho zázemí. Pokud jsem někdy v minulosti přicházel na věci sám nebo na ně přicházel pan Dimun, pan Tvrdík, tak ty věci jsem sám samozřejmě používal, ale byla to ČSSD, která přicházela s tou strategickou iniciativou, a političtí soupeři na to koukali, stejně tak, jako dnes ČSSD kouká na pana Babiše nebo někdy na Miloše Zemana. To je možné změnit, ale je třeba změnit marketingové zázemí a také některé osoby v okolí vedení ČSSD a především předsedy strany.

Dostáváme se k personální otázce. Mluvil jste o nutné změně programu, o jasných bodech, které si má ČSSD stanovit. Co personální změny? Je z vašeho pohledu ohrožena pozice Bohuslava Sobotky?

Já v současném vedení ČSSD ani třeba mezi hejtmany nevidím nikoho, kdo by ho relevantně mohl nahradit, bylo by to z bláta do louže. Je potřeba hledat někoho, kdo by to zvládl, ale Bohuslav Sobotka musí dotáhnout ten svůj vládní mandát, protože tam přepřahat prostě nebude možné. Je třeba přijít s modelem nový předseda strany a budoucí volební lídr, který také bude věrohodný v tom překladu nového volebního programu. Asi i Bohuslav Sobotka sám uzná, že by nebyl tou pravou osobou.

Samozřejmě já si umím představit i určité další změny ve vedení strany. Některé ty nápady jejich poslanců mě ale pobavily. Třeba vyhlásit konkurz na členy vedení strany formou vnitrostranického plebiscitu (přišel s tím Jeroným Tejc – pozn. red.), no, to je nesmysl. To prostě nemůže dopadnout dobře, to by tu stranu rozložilo na prvočinitele.

Takže jakým způsobem by se mělo vedení ČSSD z vašeho pohledu měnit?

Je potřeba zajistit určitou kontinuitu. Ale také diskontinuitu tak, aby se změnila především metoda práce, program, způsob komunikace s veřejností a také nástroje vnitrostranické práce. Je neúnosné, aby o složení krajských kandidátek pro volby nejrůznějších typů rozhodovalo politické grémium. To je potřeba okamžitě zrušit, demokratizovat v tomto stranu. Jiná věc je ponechat si možnost vlivu na lídry v jednotlivých krajích – aby to byli lidé, kteří jsou schopni vystupovat třeba v televizních debatách.

Nechci nikoho urazit, ale když jsem viděl některé hejtmany, kteří byli úplně nepoužitelní v televizních debatách, tak je potřeba jim dát trénink a někteří lídři prostě nemohou být lídry. Když nemají rozum v kraji, musí mít rozum vedení. A nebo o tom aspoň diskutovat. Ale aby toto celé mělo v rukou politické grémium, tak umrtví jakoukoli vnitrostranickou debatu. Což se ČSSD teď stalo a ta strana mlčí jako hrob. To je velmi špatné.

Paroubek letí do Číny. Šije do českých parazitů a chválí Zemana se Sobotkou

Současné ČSSD je občas vyčítáno to, že nemá větší tah na branku. Škodí panu premiérovi, že je spíše vnímán jako politik kompromisu a ne rázných gest?

On je především introvertní svojí povahou, takže nemá potřebu někde exhibovat jako pan Babiš. Ale politika je, bohužel, o exhibici. Ne samoúčelné, ale o tom prezentovat myšlenky své a myšlenky své strany a to je odpovědnost toho politika. To bohužel Bohuslav Sobotka ne příliš dobře zvládá. V té symbióze budoucího lídra a premiéra je potřeba najít někoho, kdo nebude introvertní a kdo bude schopen tyto věci zvládat. 

„Zeman a Sobotka se potřebují,“ míní Paroubek

Škodí panu Sobotkovi i ne zcela urovnaný, místy až vyhrocený vztah s Milošem Zemanem? Andrej Babiš s ním má vztah mnohem lepší.

Miloš Zeman bude mít problém asi s každým předsedou sociální demokracie, to nevidím jako tragédii. On ostatně také dokáže unést nějaký ten útok na svou osobu. Ale některé ty spory mi připadají zbytečné, například jako teď při té bradyádě – za každou cenu se vymezovat od Miloše Zemana. Myslím, že ty věci byly trošku složitější, než jak byly prezentovány např. pražskou kavárnou nebo panem Hermanem. Domnívám se, že i když jsem dost kritický k Miloši Zemanovi, tak že se stal předmětem nenávistných útoků těchto lidí. A to by měl Bohuslav Sobotka vidět. Bohužel toto neviděl. Přitom oni se velmi potřebují.

Proč se podle vás Zeman se Sobotkou potřebují?

Nejsou v komfortní pozici – ani jeden, ani druhý. Pokud Andrej Babiš vytáhne nějakého kandidáta z klobouku, třeba pana Švejnara nebo paní Jourovou, a finančně je podpoří, tak to bude mít Miloš Zeman velmi složité s obhajobou. Takže bude potřebovat ČSSD, i když v tuto chvíli to samozřejmě hraje spíš tak, aby si nerozházel Andreje Babiše, aby Babiš nepřišel s nějakým silným protikandidátem. Myslím si, že je to otázka času, kdy se tak stane. A pak bude Bohuslava Sobotku potřebovat a naopak Bohuslav Sobotka bude potřebovat jeho.

Proč se pouštět do nějakých zbytečných sporů. Tu a tam k nějakým může docházet, to je v politice normální, ale vyhledávat konflikty, jak to zřejmě radí Bohuslavu Sobotkovi jeho nejbližší lidé v zázemí, to není nic šťastného. ČSSD musí najít svoji myšlenkovou identitu. Miloš Zeman je spíš rutinér, pragmatik, kdybych si přečetl všechny jeho články za posledních 10 let, tak bych těch programových asi moc nenašel, tam mnoho programových myšlenek není. Ale vycházet s ním by sociální demokracie měla.

Když se zeptám na váš aktuální vztah k sociální demokracii, jak byste jej popsal?

Já myslím, že jsem k ní velmi pozitivně naladěn, protože si uvědomuji, že je to jediná strana, která může zastavit oligarchizaci ČR, kde reprezentantem té oligarchizace je jednoznačně pro mě Andrej Babiš. Pokud toho nebude schopna ČSSD, tak to nikdo jiný neudělá.

Vídáte se nebo jste v kontaktu s některými členy ČSSD?

Se členy ČSSD samozřejmě, ale se členy vedení strany se nevídám.

Když kritizujete Bohuslava Sobotku, není trochu i vaší chybou jako bývalého předsedy strany, že jste si třeba nezachoval silnějšího, ráznějšího nástupce? Zaujala mě vaše slova, že se vaši nástupci klepali, kdy z funkce předsedy „vypadnete“. Neměl jste však vy sám udělat něco jinak? 

A kdo by mě z těch lidí poslouchal? Já jsem za pět let nemohl udělat žádné zázraky, já jsem z ČSSD udělal nejsilnější stranu v zemi během krátké doby, a to na všech úrovních – úrovni centrální politik, v Senátu, na úrovni krajské a komunální politiky. Komunální volby v roce 2010 proběhly ještě na výsledcích mé práce, byť byly na podzim.

Strana byla nejsilnější stranou v zemi a je potřeba vidět, že tehdy těm lidem, kteří měli chuť mě vystřídat, to znamená pan Sobotka a pan Hašek, kdybych jim říkal, že podle mého názoru na to nemají, tak by tomu nevěřili. Kdyby mě bývali třeba přemlouvali, abych v té funkci zůstal, tak asi bych ty věci zvažoval. Když jsem viděl jejich zájem mě vystřídat, tak jsem vcelku nebyl proti. Pro mě se v mnohém ten život zjednodušil. A zejména pro moji rodinu.