Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

„Češi, jste pro nás důležití.“ Číňané v Praze křísili Hedvábnou stezku

Autor: Jaroslav Šimáček - 
7. září 2016
11:55

Čína chce vzkřísit starověkou Hedvábnou stezku. Samozřejmě v nové, moderní podobě. Desítky států již projevily zájem se na tomto čínském „megaprojektu“ podílet, Česko v čele s prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou také. A tak se do Prahy sjeli čeští i čínští experti, aby debatovali o přínosu tohoto projektu. A vzývali další česko-čínskou spolupráci. Řešila se však i obava z čínského kopírování českých produktů.

Zažíváme období nové dynamiky česko-čínských vztahů, což dokládají i četné cesty politiků mezi Českem a Čínou - vzájemné návštěvy Miloše Zemana a Si Ťin-pchinga či mise Bohuslava Sobotky v Číně, upozornil na úvod konference s řadou expertů z obou stran Miloš Balabán, tajemník nově vzniklého Česko-čínského centra UK.

Čínští i čeští odborníci představovali v Praze megaprojekt Pás a Stezka, který má navázat na historickou Hedvábnou stezku. „S její prvotní představou vystoupil právě přesně před 3 lety Si Ťin-pching,“ připomněl Balabán. Má jít o ekonomický pás Hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky 21. století. Česko přitom chce být součástí těchto plánů.

Balabán upozornil, že se nejedná o hotový a do detailů vypracovaný projekt, jde však o vznikající iniciativu druhé nejsilnější světové ekonomiky. „Je na Česku, jak využije výhodné geografické polohy ve středu Evropy,“ poznamenal. 

Velvyslankyně Číny: Česko má co nabídnout

Na konferenci vystoupila i velvyslankyně Číny v Praze J. E. Ma Keqing. „Starobylá Hedvábná stezka je společným bohatstvím všech zemí světa. Cílem je podělit se o příležitost k rozvoji,“ upozorňovala. Se třiceti státy dle ní Čína již podepsala smlouvy o spolupráci, ve více než 20 zemích existuje již spolupráce na výrobě. Celkově prý o projekt projevilo zájem přes sto zemí.

„Čína společně se zeměmi, které se zúčastní, investuje bilion dolarů. Budeme čelit jistým rizikům a hrozbám, je to však nová příležitost pro rozvoj čínské a zahraniční ekonomiky,“ říkala velvyslankyně a k české roli v projektu podotkla: „Česká republika může nabídnout průmysl, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a vysoký stupeň vzdělání.“

Zmínila i spolupráci v automobilovém, leteckém průmyslu, strojírenskou výrobu, nanotechnologie, lasery, medicínskou výrobu, biotechnologie a také spolupráci v turistickém ruchu, školství, kulturní výměnu a spolupráci regionů. Pochvalovala si přitom, že vztahy obou zemí se dle ní nachází na nejlepším bodě v historii. Čeští politici vyjádřili, že ČR je ochotná se stát novým ′hubem′ pro vstup do východní Evropy. A toto je správná, rozhodná politika,“ dodala.

Zazněly obavy z čínského kopírování českých produktů

Během debaty však zazněly i obavy, zda Pás a Stezka nemá usnadnit Číně přístup k západním technologiím. Otevřena totiž byla i otázka ochrany patentů na čínském trhu.

„Co se týče ochrany patentů, to Čína považuje za velmi důležité. Neznásilňujeme firmy, aby někde kradly v zahraničí patenty,“ přesvědčoval Jin Xin, zástupce generálního ředitele Čínského centra současných světových studií.

„Ano, je pravda, že před 20 lety ve firmách, kam jsme přijeli, byla oddělení, kde měli nakoupeny stroje od světových firem, kdy se snažili to, co nebylo přímo patentováno, okopírovat. Vyloženě specializované dílny. To je v povědomí lidí, že co je z Číny, to je zkopírované. Dnes to neplatí,“ zaháněl obavy Jiří Belinger, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„Z věcí, které tam vyrábíme dlouhodobě, se mi nestalo ani jednou, že by nějaká firma vzala náš výrobek a přesně ho okopírovala, obšlehla. Stalo se mi to na Slovensku, na Moravě, ale v Číně ne,“ dodal. „Pokud nebudeme ochraňovat patenty, jak bychom přilákali tolik mladých lidí, aby zakládali podniky?“ reagoval na problémy patentů Sun Mingxi z rady pro ekonomické záležitosti Zastoupení Číny při EU.

České filtry pro znečištěnou Čínu

K výhodám české-čínské spolupráce vystoupil i náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Připomněl, že Čína je největším českým obchodním partnerem mimo EU. A také to, že Čína letos začala realizovat svůj 13. pětiletý plán, pro který jsou klíčové inovace, věda a technologie - na ekonomickém růstu Číny by se měly podílet ze 60 procent.

„Čína plánuje větší otevření se světu prostřednictvím vstupů firem na čínský trh, Čína také začíná více zvát zahraniční společnosti ke vstupu do některých čínských státních podniků,“ věří Havlíček. Vidí v tom i velký potenciál pro české firmy - hlavně v oblastech inovací a služeb.

„Jsme přesvědčeni, že české firmy mají v tomto směru co nabídnout. Jde zejména o nové technologie,“ dodal Havlíček a zmínil třeba i nové materiály, lékařská zařízení či zařízení pro ochranu životního prostředí jako třeba čistírny a technologie pro odpadní vody či filtry na čištění vzduchu.

Na to, že Čína bojuje s velkým znečištěním, upozorňoval i profesor Martin Mejstřík z FSV UK. Podle něj je důležité chopit se potenciálu, který již využívají naši evropští sousedé. „První otázku bych viděl v oblasti klimatu, enviromentální problémy v Číně jsou známé a budou Čínu zatěžovat ještě několik desetiletí,“ poznamenal s tím, že Čína je v obdobné situaci jako Evropa ve fázi industrializace před třiceti, čtyřiceti lety.

Ozývaly se i další hlasy na obhajobu nového projektu Pásu a Stezky. Jin Xin zmiňoval: „Čína se snaží vytvořit z EU svého strategického partnera. Chceme rozdělit s ostatními zeměmi, jeden pás, jedna cesta, u nás se kdokoli může zúčastnit, jsme otevření.“

„Co nám ještě můžete prodat?“

Země ze střední a východní Evropy jsou v této iniciativě velmi důležitými členy, přesvědčoval čínský odborník. „Nemělo by to být jenom Německo, Itálie a Anglie, které se účastní těchto projektů. Česko-čínské vztahy se dostaly na novou úroveň, dostaly se do období nového, svěžího větru,“ poznamenal.

Při dotazu, jak může nová Hedvábná stezka fungovat, když jsou některé země na její trase politicky nestabilní, uvedl, že právě toto se snaží řešit a věří, že vybudovaná infrastruktura napomůže odstranění problémů.

„Cílem je namířit 20 nejdůležitějších ekonomik světa, aby se snažily vyvést svět z ekonomické krize, vyléčit jistým způsobem světové problémy a vydat se na cestu dalšího rozvoje,“ říkal v Profesním domě na Malostranském náměstí Jin Xin.

Během stávající česko-čínské spolupráce byla přitom již podepsána řada memorand. Podle čínského zástupce je důležité, aby nezůstala jen na papíře a dařilo se je skutečně realizovat a naplňovat. „Je pravda, že v současné době mnohem více proudí čínské zboží do Evropy,“ vzpomněl i výhrady některých ekonomů, že jde zatím především o čínský dovoz, a nikoli o vývoz do Číny. Podle Jin Xina by však lepší spolupráci prospělo třeba i zrychlení celní procedury.

„Čína velice vítá všechny země, aby nasedly na expresní vlak čínského rozvoje. Hodně vlaků však přijíždí do Evropy plných zboží, ale vrací se do Číny prázdné. Hodně se mluví o autech Škoda či českém křišťálu. Co prodat, o co by Číňané měli zájem?“ tázal se pak Sun Mingxi.

Podle sice čínský vývoz převládá, roste ale poptávka třeba po službách, které mohou poskytnout i Češi. „Možná příliš nerozumíte vývoji Číny v posledních letech. Působím v Bruselu, ale myslím, že je tam správný, ekonomika se vyvíjí rychle, akorát vývoz a investice zaostávají. Naše spotřeba je přesáhla. Služby mají daleko větší podíl na HDP, už překročila přípsěvek výroby, průmyslu,“ dodal.

Mezi Čechy i Číňany panují dál různé mýty, shodli se experti

Myšlenku nové Hedvábné stezky podpořil i rektor UK Tomáš Zima. Stejně tak prohlubování vztahů s Čínou jako otázku spolupráce dvou kultur, které trvají po tisíciletí a mají řadu věci společných i odlišných, čímž se však mohou obohacovat. Podle něj je také důležité „seznamovat českou veřejnost s různými aspekty života v Číně, ať je to otázka dějin, kultury a samozřejmě to, co s tím souvisí - ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi“.

Podle exministra zahraničí Jana Kohouta však vztahy ovlivňuje vzájemná neznalost kulturního i obchodního prostředí. Důležitá je proto podle něj důvěra a budování vztahů. „Vztahy se nevybudují jedním setkáním, musí to být dlouhodobá záležitosti. Partnera nepoznáte tak, že se s ním potkáte na výstavišti a vyměníte si vizitky, musíte se poznávat dlouhodobě. Vidím na obou stranách velmi nízkou znalost investičního prostředí a i určité mýty, které panují i v Číně o ČR,“ poznamenal.

„I když do Česka proudilo přes 300 tisíc čínských turistů, ani Číňané nemají příliš velké znalosti o českém prostředí,“ přikyvoval Jin Xin. Cestou má být i to, aby i více Čechů cestovalo do Číny. A to i v rámci vzdělávání. Zástupkyně firmy Huawei uvedla: „Snažíme se přilákat mnohem více studentů z různých technických škol včetně ČVUT a dalších známých českých univerzit, aby se účastnili školení na univerzitách v Číně a tím získali více zkušeností v počítačových technologiích a inovačních trénincích.“

Vedle toho však experti zmiňovali i výhodu v podobě otevření tří přímých linek mezi Prahou a Čínou a přísunu dalších turistů, obdivujících české krásy - a to nejen v Praze.

VIDEO: Na konferenci byla několikrát připomínána i návštěva Si Ťin-pchinga v Praze. Podívejte se, jak probíhala.

Video  Podívejte se na 48 hodin čínského prezidenta v Česku ve 3 minutách  - Jan Jedlička, Zuzana Štíchová, Blesk TV
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

strychnin ( 7. září 2016 13:02 )

agfor ( 7. září 2016 12:36 )

Proč jim neprodat celé Česko, stejně tu Čechům už skoro nic nepatří a Čína potřebuje kolonii uprostřed Evropy.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa