EU řeší, jak změní roboti naše životy. Ztratíme kontrolu, děsí političku

Autor: Jaroslav Šimáček - 
25. 8. 2016
05:00

Roboti jsou naše budoucnost. Reálně však hrozí, že lidé ztratí kontrolu nad tím, co stvořili, varuje europoslankyně Mady Delvauxová a vyzývá k právnímu určení robotů jako „elektronických osob“, vytvoření Charty robotiky, ale také třeba jednotného unijního registru robotů. Zmiňuje i Karla Čapka kvůli slovu robot. Češka Dita Charanzová však oponuje. Namístě jsou dle ní střízlivější úvahy, nikoli takové, že si roboti podmaní lidstvo. A nebo to, že by měli být v registru EU.

„Od Frankensteina, monstrum (spisovatelky) Mary Shelleyové, po klasický mýtus o Pygmalionovi, od příběhu o pražském Golemovi k robotovi Karla Čapka, který stvořil toto slovo, lidé snili o možnosti vybudovat inteligentní stroje, velice často androidy s lidskými vlastnostmi.“ Nejde o předmluvu nové sci-fi knížky, ale o samotný začátek oficiální zprávy lucemburské europoslankyně Mady Delveauxové.

Podotýká, že lidstvo stojí na prahu doby, kdy bude používat stále více sofistikované roboty, androidy a další projevy umělé inteligence. Na prahu nové, čtvrté průmyslové revoluce. „Pro zákonodárce je životně důležité, aby zvážili dopady,“ vysvětluje Delveauxová, proč se coby členka unijního Výboru pro právní záležitosti (JURI) zabývá právě roboty.

Strach z robotů: Od obav o práci po ztrátu kontroly

Průchod svým obavám dává i Lucemburčanka. „Existuje možnost, že za několik desetiletí umělá inteligence překoná lidské duševní schopnosti, takže bude hrozit, že lidé, pokud na to nebudou připraveni, ztratí kontrolu nad tím, co sami stvořili, a tedy možná i schopnost rozhodovat o vlastním osudu a přežít jako biologický druh,“ píše ve své zprávě.

Delvauxová se proto zaobírá etikou a morálními aspekty vztahu mezi lidmi a roboty, navrhuje mj. Chartu robotiky, nad kterou by spisovatel a autor tří zákonů robotiky Isaac Asimov zajásal, řeší však i sociální systémy a jejich udržitelnost, včetně zdanění práce robotů.

Jak přitom ukazují současné průzkumy, mnoho mladých má ostatně obavy, že jim roboti v budoucnu skutečně jejich práci vezmou. Že nejde o obavy liché, ukazuje i Světové ekonomické fórum (WEF), podle kterého čím dál častější užívání robotů a umělé inteligence povede v příštích 5 letech v 15 předních vyspělých a rozvíjejících se zemích světa ke ztrátě 5,1 milionu pracovních míst. Podepíšou se pod to samozřejmě i hluboké změny na trhu práce.

Češka oponuje: Kolegyně má příliš bujnou fantazii

Z českého pohledu je zajímavé nejen to, že Delveauxová zmiňuje i Karla Čapka, který slovem robot obohatil světový slovník po vydání svého díla R. U. R. v roce 1920, což je ostatně zkratka Rossumovi univerzální roboti.

Za necelých sto let se od té doby změnilo mnohé. A tak i EU dnes řeší roboty. „Robotika se rozvíjí velmi dynamicky a je víc než jasné, že se dřív nebo později podepíše nejen na výrobě a službách, ale i na podobě pracovního trhu, může mít vlivy sociologické atd. To všechno nakonec z historie známe. Je správné se na změny připravit, a to včetně nějakého legislativního rámce. Velmi mne ale zarazily apokalyptické vize lucemburské kolegyně,“ řekla Blesk.cz europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

„Mě asi nikdo nebude podezírat z šíření negativních nálad proti Unii. Na to si jednak Brusel stačí svými přešlapy sám, jednak zcela realisticky vidím, že přínosy našeho členství v EU ona negativa jasně převálcují. Ani nemohu kolegyni upřít jistý literární dar nebo přinejmenším bujnou fantazii, s níž o robotech hovoří jako o ‚elektronických osobách s příslušnými právy a povinnostmi‘. K otázce bychom se ale neměli stavět jako k hrozbě, podle níž celou Zemi ovládnou roboti a podmaní si lidstvo,“ vyzývá Charanzová.

Registr robotů? Charanzová: Pozor na nadbytečné regulace

Lucemburská europoslankyně však navrhuje také jednotný unijní registr robotů. „Pro účely sledovatelnosti a s cílem usnadnit provádění dalších doporučení by měl být zřízen systém evidence pokročilých robotů, založený na kritériích stanovených pro klasifikaci robotů. Systém registrace a registr by měl být celounijní, pokrývající vnitřní trh a měl by být řízen agendou EU pro robotiku a umělou inteligenci,“ míní Delveauxová.

Charanzová nesouhlasí. „Digitální ekonomika je příležitost a tu bychom si neměli nechat ujít tím, že ji svážeme regulacemi – jinak se jí chopí naši konkurenti. Uvítala bych tak namísto regulatorní restrikce třeba posílení investic do oblasti vědy a výzkumu,“ vysvětluje Češka.

Roboti byli použiti již třeba ke hledání vody na Marsu, kam NASA vyslala dvojici robotů Opportunity a Spirit, jsou však také stále častěji skloňováni s vývojem nových aut, která se řídí sama a u kterých by roboti mohli splňovat definici řidiče. Či jako superpočítače, které poráží mistry v šachu či jiných hrách.

Roboti v automobilovém průmyslu, zdravotnictví. A ve válce?

Lidi však lákají i tzv. humanoidi. A nebo jejich čtyřnozí miláčci, nejlepší robotičtí přátelé robotického člověka. Když v roce 1999 přišel na japonský trh robotický pes Aibo, rozprodán byl během 20 minut. V roce 2005 pak společnost Honda seznámila svět s humanoidem Asimem, který dokázal stejně rychle jako člověk mluvit, ale také třeba servírovat lidem v restauraci nápoje.

Kromě práce číšníků a servírek však mohou být v ohrožení třeba prodavačky v supermarketech, jejichž místa již dnes zaujímají „roboti“, tedy zatím spíše jednoduché samoobslužné kasy.

V souvislosti s rozšířením robotů však panují i obavy. A ozývají se i hlasy proti robotům. Hlavně tzv. zabijáckým robotům. Varovala před nimi letos na jaře nevládní organizace Human Right Watch, která navázala na obavy Stephena Hawkinga či Elona Muska, že lidé přenechají kontrolu nad zbraněmi strojům. A začnou se spoléhat na roboty naprogramované k zabíjení – ať už robotické tanky, nebo třeba střílející roboty. „Nyní jsme před skutečnou hrozbou, že lidé se vzdají své kontroly a přenechají rozhodování o životě a smrti strojům,“ svěřila se s další z obav Bonnie Dochertyová z HRW. 

Roboti spolu dnes bojují nebo se spíše perou, ale také sportují, běhají, hrají proti sobě fotbal, ale také pomáhají lidem v řadě odvětví od automobilového průmyslu (kde jsou nejrozšířenější), přes produkci kovů či výrobu umělých hmot po medicínu. S jakým robotem však přijdou vývojáři příště?

„Pro další praktické využití robotů bych osobně dala přednost řekněme střízlivějším úvahám o nutných opatřeních – typickou oblastí je třeba institut odpovědnosti za škody a újmy, jejich jasné definice. Výrazný rozvoj robotů můžeme kromě klasické průmyslové výroby očekávat i ve zdravotnictví či dopravě – zde je nutné se pragmaticky zamyslet nad tím, jak otázky odpovědnosti řešit, stejně tak oblast bezpečnosti výroby a ochrany uživatelů či spotřebitelů,“ upozorňuje Charanzová pro Blesk.cz.

Čína vládne, Evropa je ostražitá. Roboti fascinují i Čechy

Největším trhem pro roboty je přitom momentálně Čína, kde je po nich velká poptávka. Na globálním prodeji 248 tisíc robotů se podílí více než čtvrtinou, uvedla Mezinárodní federace robotiky. Ani Evropa ale nezahálí. Oproti loňskému roku se odbyt robotů na „starém kontinentu“ zvýšil o 10 procent.

Roboti však zajímají i Čechy. A to dokonce na nejvyšších úrovních politiky. Shodou okolností tuto středu česká vláda odsouhlasila přípravu nového ministerstva – ministerstva pro vědu. Má se samostatně zaměřovat na výzkum, vývoj a inovace v Česku – a to i ty, které souvisí se 4. průmyslovou revolucí.

Vedle toho se roboty zabývá i řada soukromých institucí a spolků. V Plzni funguje Centrum robotiky, kde si děti programují jednoduché roboty, například drony. „Mohou vyrábět roboty, kteří tady budou potom pochodovat a závodit. To portfolio robotiky je poměrně široké,“ řekl ČTK Luděk Šantora, ředitel plzeňské Správy informačních technologií.

Letos v červnu se v Praze odehrál v pražském Kongresovém centru Robotický den, při kterém soutěžilo přes 140 robotů ze sedmi zemí. Akci pořádala Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze a spolek Robonika, který se snaží o šíření vzdělanosti v oblasti výzkumu i teoretického a praktického využití robotiky.

Roboti budou zanedlouho k vidění i v Brně, kde se přední evropská společnost KUKA Roboter CEE chystá na podzimním strojírenském veletrhu představit prvního sériově vyráběného robota pro přímou spolupráci s člověkem.

A pak je tu třeba i neziskový herní projekt Výchova robota, se kterým přišla ve spolupráci s kolegy z Cambridge česká firma Cyber Global. Jeho cílem je vychovat robota a vštípit mu lidské hodnoty a postoje. Pracuje přitom s robotickou neurotechnologií METILA, což je mozek pro humanoidního avatara nebo robota, „díky němuž dokáže každý robot inteligentně komunikovat s člověkem a rozumět lidským potřebám a hodnotám. Robot se také dokáže přizpůsobit chování a komunikaci člověka,“ jak uvádí autoři projektu.

„Nastal čas, kdy nám může umělá inteligence začít účinně pomáhat a sloužit, pokud je to naučíme. Dostali jsme se do bodu zlomu – člověk a robot spojí své síly, aby společně dosáhli většího pokroku ve světě nových technologií,“ věří přitom autor robota METILA Gustav Mistrík. Budoucnost jako vystřižená z hollywodského spektáklu. A nebo na dveře klepající realita?

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa