Rodiče táhli děti pryč před Konvičkou. Profesor: Vyděsil i mě, jednejme

Rodiče táhli pryč své děti, zvuky ze samopalů zněly reálně a rozléhaly se náměstím. Stejně jako volání Alláhu akbar Konvičkovců převlečených za islamisty. Happening protiislámských štváčů „Okupanti obsazují Prahu“ přinesl kromě pohledu na islamofoba Martina Konvičku i strach o životy. Evropou totiž po útocích ve Francii a Německu opět obchází strašák terorismu. 

„Lidé po sobě šlapali, padali. Všichni se hrnuli, skákali přes stoly a schovávali se, kde to šlo. Klidně mohli ušlapat i ty malé děti. Utíkaly stovky lidí, možná pět set, zkrátka celý Staromák,“ líčí jedna ze svědkyň - servírka z nedaleké restaurace - nedělní nečekanou vřavu na Staroměstském náměstí v centru Prahy pro lidovky.cz. „Lidé utíkali, schovávali se všude, i v kuchyni. Tam vběhly mladé turistky, tak osmnáctileté, a plakaly, byly v šoku. Bylo to velmi nepříjemné,“ dodává.

Vlajka IS a výstřely: Konvičkovci děsili turisty. Chovanec: Kreténismus

Podobně mluví i další svědci. Lidé brali nohy i děti na ramena, schovávali se, kde se dalo. I když Konvičku a spol. neviděli přímo. Stačily zvěsti o tom, že na náměstí střílejí islamističtí ozbrojenci. Mít přitom někdo u sebe v tu chvíli z civilního obyvatelstva skutečnou zbraň, mohla téct krev.

Ti, kteří stáli bezprostředně u podivného průvodu, zbystřili. Martin Konvička, přilepené vousy ozbrojenců, velbloud a další absurdity v srdci Prahy pak některé lidi zaujali a začali si vše fotit. Jenže zvěsti o islamistech udělaly své. „Domnívám se, že to proběhlo výborně. Cílem happeningu má být šokovat,“ tvrdil přitom Konvička, který celou akci dopředu nahlásil na magistrátu. Její podrobnosti ale úředníci neznali.

Profesor: Co musí ještě Konvička provést, aby zmizel ze scény?

Konvička, který si celou akci pochvaluje, přitom po slovních projevech odsuzujících muslimy i uprchlíky zašel tentokrát k činům. Reakcím lidí se nediví ani profesor Libor Grubhoffer, někdejší dlouholetý rektor Jihočeské univerzity, kde Konvička nadále ve vědecké obci působí. „Chápu to, samozřejmě, mě to vyděsilo taky,“ reagoval pro Blesk.cz český vědec a pedagog Grubhoffer.

V případě Martina Konvičky, původně docenta zabývajícího se hmyzem, dnes především politického aktivistu, přitom nejde zdaleka o první přinejmenším podivný incident. Zaměstnancem Jihočeské univerzity však zůstává. A Grubhoffer se nad tím pozastavuje.

„Je to možné, protože v České republice je vymahatelnost práva taková, jaká je a jednání orgánů v trestním řízení je také takové, jako je, takže Konvička stále běhá na svobodě. Jsem z toho smutný a je mi z toho skutečně úzko, co se děje, jak bezmocní jsme a co se ještě bude muset stát, aby Konvička byl konečně odstraněn z naší politické scény?“ táže se profesor.

„Ano, domnívám se, že to je na postih od zaměstnavatele, nehledě na to, že v současné době běží vyšetřování žaloby, která na kolegu Konvičku byla podána. Domnívám se, že zaměstnavatel by skutečně měl jednat,“ míní Grubhoffer, který JČU vedl do března 2016.

Komentář: Konvičko, pojď si hrát na Guantánamo!

„Vrhá to špatný stín na univerzitu“

Podle profesora v oboru molekulární a buněčné biologie a genetiky Grubhoffera je přitom povinností každého akademického pracovníka být veřejně aktivní. Jenže Konvička je dlouhodobě aktivní ve štvaní proti muslimům a po vyjádřeních typu „namletí muslimů do masokostní moučky“ byl dokonce obviněn z podněcování nenávisti.

„Samozřejmě to vrhá špatný stín na Jihočeskou univerzitu, na vědeckou komunitu na jihu. Zcela nepochybně to negativní vliv má, setkávám se s tím prakticky denně. Už jsem mimo úřad a stále mi přichází rozhořčené zprávy od mých přátel, kteří jsou skutečně zneklidněni tím, co kolega Konvička dělá, jaké nebezpečí v České republice představuje. Myslím, že je skutečně čas na to, aby univerzita jednala,“ řekl Grubhoffer.

Škola dává od soukromých aktivit Konvičky ruce pryč

Blesk.cz oslovil s dotazem ohledně dalšího postupu i samotnou Jihočeskou univerzitu. „Univerzita se od těchto soukromých aktivit doc. Martina Konvičky distancuje a nechce s nimi být jakkoli spojována,“ sdělila Blesk.cz mluvčí univerzity Dagmar Dvořáková.

„Jihočeská univerzita již v minulosti vedla s doc. Martinem Konvičkou ohledně těchto jeho soukromých aktivit jednání, a to jak v rámci Etické komise JU, tak dalších osobních jednání. Pokud se jedná o pracovněprávní záležitosti fakult, tak ty jsou plně v kompetenci jednotlivých fakult,“ dodala mluvčí s tím, že je Konvička zaměstnán na Přírodovědecké fakultě a je tedy na jejím vedení, jak se k tomu postaví.

Lidé slyší i na primitivní populismus, varuje vědec

Vedle Konvičky samotného je problémem i to, že se v Česku šíří právě obavy spojené s možným teroristickým útokem. Varuje před ním i prezident Miloš Zeman, který v posledním díle pořadu S prezidentem v Lánech uvedl, že útok hrozí na Pražské hradě, nádraží či v metru.

Grubhoffer, který platí za kritika některých kroků hlavy státu, se pozastavuje nad tím, co podle něj přináší šíření strachu z teroristů v Česku obecně. Řeči o tom, že útok hrozí patrně právě v Praze. Třeba na Staroměstském náměstí u orloje, jak nedávno poznamenal poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). 

„Útok hrozí u orloje. Nejlepší opatření je nepustit sem migranty,“ burcuje Tejc

„Vnímám to jako další projev primitivního populismu, se kterým celá řada našich politiků velmi úspěšně pracuje. Samozřejmě, že běžní lidé na to velice ochotně slyší a v kontextu s událostmi ve světě, v jiných zemích, to pochopitelně obrovsky zabírá. Jsem z toho zneklidněn a je to specialita opět naší, řekněme, primitivní politické kultury,“ míní Grubhoffer.

S obavami z teroru přitom souvisí i bezpečnostní opatření, která byla provedena na Pražském hradě. Ta byla v poslední době podrobena kritickým pohledům řady hradních odpůrců, překvapení však vyjadřovala i širší veřejnost.

„Vnímám to velmi negativně, jak se kolem toho dnes ty diskuze vedou a i odborné názory k tomu jsou. Celá ta akce působí až diletantským dojmem a komplikuje nesmírně provoz na Pražském hradě, to je jasné. Otázka zvýšené bezpečnosti na základě těchto opatření je s velkým otazníkem. Je to něco, co je opět jakýmsi plácnutím do vody,“ dodává profesor.