Češi mají menší minimální mzdu než Slováci a Turci. Ekonomka: Podvod na voliče
Přes dvě stě korun na hodinu pobírají jako minimální mzdu Australané, Češi proti nim mají třetinovou, kolem 70 korun. Shrnují to údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ekonomky Markéty Šichtařové to ale není ukazatel toho, že by se lidé měli hůře či lépe. Jde prý o vábničku politiků na voliče.
Austrálie, Lucembursko, Belgie… dlouho nic… a Česko. Tak vypadá porovnání 27 zemí světa pro Českou republiku. Před námi se v porovnání výše hodinové minimální mzdy umístilo Slovensko, Turecko nebo Řecko.
Hodinová minimální mzda byla podle údajů OECD v roce 2013 kolem 70 korun, na Slovensku téměř 74 korun, v Turecku 86 korun a v Řecku dokonce přes 109 korun.
Podle ekonomky Markéty Šichtařové to ale o blahobytu Čechů nic neříká. „Řecko má vyšší minimální mzdu než ČR, ale také loni zbankrotovalo (i když se tomu bankrot oficiálně neříká) a tamní nezaměstnanost je vysoce dvouciferná,“ komentovala překvapivé umístění balkánské země na 17. místě.
Podobně špatně je na tom finančně také Španělsko, a to skončilo dokonce ještě o tři příčky lépe. „Vysoká minimální mzda není žádnou zárukou blaha zaměstnanců, spíš naopak,“ poznamenala k ukazateli expertka a poukázala na to, že třeba ve Skandinávii vůbec minimální mzda neexistuje. A jak vidno, lidé tam chudobou netrpí. I proto ji ostře kritizuje.
Po zvyšování volají odboráři
Češi pobírající minimální mzdu si v posledních dvou letech polepšili. Zatímco koncem roku 2013 byla měsíčně 8500 korun, teď už je 9900 a vláda ji chce dotáhnout až na rovných 11 tisíc korun. Po těchto krocích totiž tvrdě volají odboráři. Ti chtějí dokonce ještě o pětistovku více.
„Prvním důvodem je velmi dobrý výkon ekonomiky. A druhým to, že vláda má v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a toto přesně vyhovuje tomuto propočtu při navýšení průměrného výdělku,“ prohlásil už začátkem roku odborový předák Josef Středula. „Není to ani nic, co by mělo ohrozit firmy,“ argumentoval.
Někteří zaměstnavatelé potřebují zaměstnance, ale minimální mzdu navýšit nechtějí. Co vlastně chtějí? Zisky a bídu. pic.twitter.com/fmaD4ZUpqA
— Josef Stredula (@JStredula) 25. července 2016
Motivace vlády je pak podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jednoduchá. Pracovat se musí vyplatit. „Chceme ale, aby minimální mzda byla vyšší než sociální dávky, protože jinak se nestane práce zajímavější,“ říká často.
Pracovat se musí vyplatit. Podporuji výrazný narůst minimální mzdy nejméně na 11 tisíc. Jednáme o tom na tripartitě. pic.twitter.com/yZzvO0HxPF
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 25. července 2016
Zda to ale bude pro zaměstnance znamenat skutečné „přilepšení“, je ale otázkou. Většina lidí s minimálním výdělkem totiž pobírá nějakou formu podpory od státu, například příspěvek na bydlení. A ten se jim se zvýšením mzdy sníží nebo na něj ztratí nárok. V celkovém součtu tak více peněz dostat nemusí.
Ekonomka: Podezírám je z neznalosti a vábení voličů
Opačný názor na celou věc má ekonomka Šichtařová. „Minimální mzda je úplně pomýlený koncept, vůbec by neměla existovat. Je to jenom hezká vějička odborářů a socialistů ve vládě, jak si získat masy zaměstnanců, aniž by jim ovšem současně vysvětlili, že ekonomice jako celku existence minimální mzdy škodí. Je to prostě podvod na voliče,“ nešetří kritikou.
Politici prý zřejmě nechtějí lidem škodit. „Spíš je podezírám z neznalosti. Když Obama vyhrál v USA volby, poměrně krátce nato zvýšil minimální mzdu. Výsledek? Pro střední a vyšší třídu zaměstnanců se nezměnilo nic, ale nejnižší, nejchudší třída zaměstnaných, zejména Afroameričanů, vykázala vzápětí nárůst míry nezaměstnanosti,“ ukazuje možný výsledek na příkladu ekonomka. I v Česku firmy hrozí tím, že budou muset kvůli navyšování minimálního výdělku propouštět.
Výsledek bude podle Šichtařové negativní pro všechny, dokonce i pro ty, kterých se minimální mzda netýká. „Úplně se přestanou nabízet některé služby v ekonomice (typu ruční umytí auta a podobně) a budeme muset živit víc nezaměstnaných,“ sečetla dopady.
Dlouhý: Odbory jsou už čtvrtou vládní stranou
Sílící vliv odborářů sledují s obavami podnikatelé. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý už je ironicky označil za čtvrtou koaliční stranu.
„Ani nejběžnějšímu pozorovateli nemohlo uniknout, jak se premiér stále více a více odvolává na odboráře a jejich požadavky. Lidé mluví o Josefu Středulovi jako o stínovém premiérovi a až příliš často nezbývá než souhlasit. Přestáváme mít tříbarevnou vládní koalici ANO – ČSSD – KDU-ČSL, máme vládu čtyřbarevnou, s odbory jako dalším koaličním partnerem,“ komentoval situaci bývalý prezidentský kandidát.
Vláda podle něj na vlně vstřícnosti až podbízivosti k odborovým předákům utahuje podnikatelské sféře šrouby. I když podle Dlouhého stále existují nepoctiví podnikatelé, většina z nich tvrdě pracuje a takové jednání si od vlády a odborů nezaslouží. „Moc dobře vědí, že za tím vším je jen chladná populistická úvaha, jejímž cílem není vyšší blahobyt zaměstnanců, ale touha po volebním úspěchu a po moci,“ souhlasí šéf komory s ekonomkou.
Přestaňte si furt stěžovat. Google popisuje Česko jako jeden z 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními přijmy.