Gorbačov: NATO chce horkou válku s Ruskem. Obama slíbil věrnost ve zlých časech

Podle bývalého sovětského premiéra Michaila Gorbačova se NATO připravuje na útočné operace, uvedl The Independent. „Veškerá rétorika ve Varšavě jen značí touhy téměř vyhlásit Rusku válku. Oni sice jen mluví o obraně, ve skutečnosti se ale připravují na vojenské operace,“ prohlásil Gorbačov tvrdě směrem k představitelům NATO a státníkům, kteří se do Polska vydali.

Slova generálního tajemníka Jense Stoltenberga o tom, že „nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení, nechceme konfrontaci“ nechala Gorbačova chladným. Podle něj jsou záměry Aliance jiné. NATO prý eskaluje studenou válku s Ruskem naopak do „horké“.

Rusy zneklidňuje především schválení vyslání čtyř praporů NATO do Pobaltí a Polska, celkem má jít o tři až čtyři tisíce vojáků. Jednotlivé státy si na summitu rozdělily i svou působnost. Američané se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. NATO zkrátka jednoznačně posiluje jednotky na „východní frontě“. Dokazuje to i záměr pro vícenárodní brigádu také v Rumunsku.

Zeman mluvil o termonukleární hlavici a dialogu

Během summitu se však objevovaly i hlasy, že Rusko nesmí být izolováno. To přivítal český prezident Miloš Zeman. „Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale,“ uvedl Zeman.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) poznamenal, že s Ruskem by aliance měla hovořit o tom, jak zamezit náhodnému incidentu.

Zeman na summitu NATO vytáhl Rusko: Raketu použijete jen jednou, dialog vícekrát

Obama slíbil věrnost USA. Vydrží i pod Trumpem?

„Pro naše spojenectví je to zásadní chvíle. Za skoro 70 let NATO jsme nejspíš nikdy nečelili takovému rozsahu výzev zároveň - bezpečnostních, humanitárních, politických,“ uvedl ve Varšavě americký prezident Barack Obama. Připomněl teroristické útoky ve Francii, Belgii, Kanadě, Turecku i v USA, provedené či inspirované Islámským státem.

Podle Obamy se Evropa bude moci vždy na Spojené státy spolehnout, v dobrých i špatných časech. Obama hovořil také o agresivním chování Ruska vůči Ukrajině a o ruském provokativním postupu vůči NATO. Obamovi však končí v lednu mandát, jeho nástupce se pak rýsuje z dvojice Hillary Clinton a Donald Trump. Druhý jmenovaný přitom dal naopak několikrát najevo, že podobně těsnou vazbu s Evropou by nejspíš oslabil.

Summit NATO ve Varšavě, den II: Veselá nálada při společném focení. Zleva Porošenko, Obama, Merkelová a Hollande | Reuters

Merkelová vyrazila na napjaté jednání s Turkem

Jedním z hlavních státnických setkání druhého dne summitu bylo jednání německé kancléřky Angely Merkelové s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Došlo k němu poprvé od okamžiku, kdy počátkem června německý parlament označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu.

Turecko, historický nástupce Osmanské říše, takovou interpretaci historických událostí odmítá. Podle Merkelové rozdílné názory přetrvávají. „Rozdíly jen tak nezmizí po jedné diskuzi. Věřím ale, že bylo důležité, že jsme o tom hovořili,“ podotkla Merkelová. Podle Reuters měl Erdogan vyjádřit před kancléřkou zklamání z rozhodnutí německého parlamentu. Atmosféru jednání označila Merkelová diplomaticky za konstruktivní a věcnou.

Summit NATO ve Varšavě, den II: Přijela i propuštěná ukrajinská pilotka Naďa Savčenková. | EPA

Stoltenberg opět vytkl Rusku Krym

Zvonit v uších však muselo během soboty hlavně Vladimiru Putinovi. „Neuznáme ruskou nelegální a nelegitimní anexi Krymu a odsuzujeme záměrnou ruskou destabilizaci východní Ukrajiny,“ uvedl mimo jiné generální tajemník NATO Stoltenberg. Vyzval tak Moskvu k ukončení podpory proruských separatistů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko své dnešní jednání se státníky zemí aliance označil za „velmi přímé, otevřené a konstruktivní rozhovory mezi skutečnými přáteli, partnery a - de facto - spojenci“. Stoltenberg pak ale v odpovědi na novinářskou otázku připomněl, že ukrajinské členství v NATO není na pořadu dne. 

Ve Varšavě přitom nechyběla ani ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, kterou Rusové propustili z vězení.

Zeman vztyčil na summitu NATO prst na Merkelovou. Kvůli uprchlíkům?

Příští rok v Bruselu. S novým americkým prezidentem

Zatímco přestřelky s Ruskem se odehrávají na rovině slovních ataků, válečné chřestění zbraní znělo summitem v souvislosti s bojem pro Islámskému státu. Radarové letouny AWACS budou dle dohod v rámci NATO moci nově poskytovat přímou leteckou podporu široké mezinárodní koalici, která v Iráku a Sýrii bojuje s džihádisty. Vedle toho NATO začne od ledna 2017 s výcvikem iráckých důstojníků přímo v Iráku, ve výcviku jednotek bude pokračovat i v Jordánsku.

Další summit se sejde již příští rok v Bruselu. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického by se mohl konat v květnu či červnu. Dle Stropnického půjde o jakýsi „mezisummit“, neboť se vrcholné schůzky NATO obvykle konají jednou za dva roky. Příští rok však v belgické metropoli bude otevřena nová alianční budova. Především ale půjde o první setkání na této úrovni s novým prezidentem USA.