Západ to nezvládl. Svržení Saddáma vedlo k Islámskému státu, říká český expert

Autor: Jaroslav Šimáček - 
10. 7. 2016
05:00

Třeskutá zpráva kritizující někdejšího premiéra Tonyho Blaira za zapojení se do invaze v Iráku potvrdila dle arabisty Bronislava Ostřanského to, o čem se mluvilo dlouho. A sice že válka v Iráku byla spuštěna, aniž by bylo prokázáno, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Porážka diktátora byla jedna věc, Západ ale neměl plán, co dál, upozorňuje český odborník v rozhovoru pro Blesk.cz. Osudové chyby pak vedly ke vzniku obávaného Islámského státu. Podepsaly se i pod migrační krizi.

Britský expremiér Tony Blair čelí vydatné kritice poté, co vyšetřovací komise Johna Chilcota uveřejnila zprávu, která ostře zkritizovala angažmá Britů ve válce v Iráku.

Válka v Iráku byla chyba, uznal současný šéf britských labouristů Jeremy Corbyn. Blair vzal na sebe plnou odpovědnost za chyby, zároveň si stojí za tím, že jednal v dobré víře, aby pomohl svrhnout iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Od Husajnova pádu se na Blízkém východě mnohé změnilo. Značné území zabral především obávaný Islámský stát. „Byly potřeba dva faktory k tomu, aby se Islámský stát mohl objevit v této podobě, která dnes děsí naprostou většinu muslimů i nemuslimů,“ upozorňuje doktor Bronislav Ostřanský, český arabista a vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR. 

Český odborník: Islámský stát se zrodil v americkém vězení

Ostřanský v té souvislosti mluví o spojení dvou sil – ideologické a vojenské –, které se odehrálo po svržení Saddámova režimu. Svou roli sehrálo i tehdejší mocenské vakuum.

„Islámský stát by se bez těchto dvou faktorů nikdy nezrodil. První je ten, že se v americké věznici Bucca v Iráku potkali radikální džihádisté coby nositelé fanatických, ale účinných idejí s lidmi, kteří měli vojenské zkušenosti, s lidmi z bývalé Saddámovy armády, tajné služby, které byly zničeny. Ti lidé byli bezprizorní. Druhý faktor, bez kterého by se to nikdy nestalo, bylo mocenské vakuum, které se vytvořilo po západní intervenci,“ míní Ostřanský.

V rozhovoru pro Blesk.cz rozebral jak to, co přinesla zpráva Chilcotovy komise, tak i chyby, které Západ v Iráku udělal. A dostal se i k tomu, jaký dopad měla invaze do Iráku pro dnešní uprchlickou krizi.

Co říkáte na nebývale ostrou zprávu, která kritizuje Tonyho Blaira za zapojení se do invaze na základě chybných informací, a pojednává i o tom, že hrozba hromadných zbraní v Iráku nebyla odůvodněná?

Domnívám se, že ta dlouho připravovaná zpráva lorda Chilcota více méně potvrdila to, o čem se již léta hovořilo. Že invaze do Iráku proběhla, aniž by bylo prokázáno Saddámovo vlastnictví zbraní hromadného ničení. Vnímám to jako oficiální stvrzení již dlouho rozebíraných debat.

Samozřejmě s odstupem času se vždy všechno snáze hodnotí. Je třeba si uvědomit, že v době, kdy ta invaze do Iráku byla provedena, Blízký východ vypadal zcela jinak a jiná byla i situace. Navíc to bylo ve stínu událostí z 11. září 2001, což vytvářelo velice emotivní situaci. Argument, že Saddám Husajn představoval brutální diktaturu, která byla zodpovědná za smrt statisíců lidí, byl jistě pravdivý, stejně tak to, co se tehdy psalo o porušování lidských práv.

Ale dva ústřední argumenty, které v té době padaly na adresu Saddáma Husajna – vlastnictví zbraní hromadného ničení a systematická podpora teroristů z al-Káidy – to se neprokázalo.

Expremiér Blair na sebe sice vzal odpovědnost za chyby, ale zároveň uvádí, že o válce rozhodoval v dobré víře s tím, že odstranění Saddáma Husajna bylo správnou věcí. Jak vnímáte jeho vysvětlení?

Saddám Husajn, a na tom se asi shodnou úplně všichni, byl brutální diktátor, který si zasloužil to, jak skončil. Je ovšem nesporné, že to, co invaze do Iráku odstartovala, ten sled událostí, vedl k současné turbulentní situaci. Já samozřejmě do hlavy expremiéra Blaira nevidím, rád bych věřil tomu, že rozhodoval v dobré víře, že odstranění Saddáma Husajna bylo správnou věcí. Jenže toto odstranění otevřelo Pandořinu skříňku. 

Je to obecnější otázka, která se vyskytuje pokaždé v jiné regionální souvislosti: Co bylo lepší? Jestli brutální diktatura, nebo chaos, který byl ovlivněn právě intervencí ve snaze to zlo odstranit. Je to i případ současné Sýrie či Libye, současného Iráku.

V čem vy vidíte hlavní chyby západního postupu během intervence v Iráku?

Především v tom, že spojenci neměli žádný plán, jak postupovat dále. S odstupem let je vidět, že porazit Saddáma Husajna nebylo tak těžké jako zvládnout tu situaci poté. Obsazení Iráku proběhlo relativně rychle, ale vyrovnat se s odporem, který nebyl bezprostřední, ale který se potom rozlil po Iráku, byl mnohem větší problém.

Mimochodem jeden z prvních kroků tehdejšího správce Paula Bremera bylo zrušení irácké armády, nikoli transformace. To znamená, že všichni ti lidé, kteří byli v armádě a neskončili ve vězení, měli o důvod více jít proti Američanům. Často se říká, že tzv. Islámský stát nevznikl v hlavě Abú Musaba az-Zarkávího, ale reálně se zrodil ve vězení Bucca, kde se právě radikální džihádisté potkali s důstojníky režimu Saddáma Husajna, který byl původně sekulární. 

V souvislosti s džihádisty se skloňuje jejich fanatismus. Jak to bylo za Saddáma Husajna s náboženstvím a jakou roli hrálo po jeho pádu?

Saddám Husajn úplně až v poslední fázi, kdy mu hodně teklo do bot, začal ukazovat svoji náboženskou tvář. Na sklonku své vlády se zasadil o aplikaci některých šaríatských ustanovení, dokonce veřejně deklaroval svou zbožnost, že byl na pouti v Mekce, udělal řadu kosmetických úprav, které měly ukazovat jeho režim nikoli jako nějaký levicový experiment, diktaturu, ale jako islám respektující stát.

Další chyba západních spojenců tak byla, že po svržení Saddámovy diktatury nenastolili nějaký demokratický nebo liberální režim, ale nastolili de facto sektářskou vládu, která vnášením řevnivosti mezi sunnity a šíity byla spoluzodpovědná za to, co v současné době v Iráku a v Sýrii vidíme.

Irák v tomto sektářském ohledu skočil z jednoho extrému do extrému. Za Saddáma Husajna mírně menšinoví sunnité vládli mírně většinovým šíitům za cenu tvrdých represí. Řada šíitských kleriků byla popravena, šíité byli utlačovaní. V okamžiku, kdy Saddám padl, tak se situace otočila.

Sunnité začali pronásledovat šíity...

Ano, vláda vytvořená většinovými šíity se nezdráhala postupovat velice tvrdě a diskriminačně proti menšinovým sunnitům. To začalo nahánět strach. Nejen sunnitům v Iráku, ale i v okolních státech.

A to je mimochodem bod, ze kterého velice těžil duchovní otec Islámského státu Zarkáví, který proslul mimo jiné svou fanatickou nenávistí vůči všemu šíitskému. Sunnité a šíité byli postaveni proti sobě, následkem čehož začali s džihádisty koketovat i lidé, kteří by jinak pro ně našli jen slova opovržení. Byli to pro ně sice náboženští fanatici, ale také síla, která dokázala vzdorovat Američanům.

Postup západních spojenců v Iráku tedy ovlivnil vznik a působení Islámského státu. Jak zásadní byla dle Vás západní intervence a svržení režimu Saddáma Husajna pro současnou uprchlickou krizi?

Historie nezná kdyby, nemá smysl spekulovat, co by bylo, kdyby Saddám nebyl svržen. Ale na druhé straně je třeba říci, že svržení Saddámova režimu jako domino odstartovalo řadu procesů, které vedly do současné situace, kdy rozbouřený stav na Blízkém východě vyvolává obrovské vlny migrantů. 

Byla rozpoutána sektářská vlna nenávisti, následkem čehož vznikly nepokoje a Islámský stát. Jak Irák stále více upadal do sektářské nesnášenlivosti, více méně jednolitě vypadal pouze na mapě. Stát se začal drolit na oblasti, které už centrální vláda měla méně a méně pod kontrolou. 

Kdyby byl nějaký centralizovaný režim – Saddámův režim, ať byl jak chtěl brutální, tak to byl stát, který měl vše tvrdě pod kontrolou – určitě by se tam nějaké džihádistické buňky uchytily. Mohly by se dopracovat ke větší či menší podpoře, ale těžko si představit, že by mohly ovládnout tak velkou část území země.  

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
Samo ( 12. července 2016 15:38 )

Všude měli US mandát od OSN. Kdyby nezakročili proti Srbům v bývalé Jugoslávii, tak by se tam mydlili do dneška. A nejvíc se Arabové ze Sýrie a okolí dali do pohybu až v okamžiku, když se tam vojensky angažovali Rusové. Od té doby tam nezůstává kámen na kameni a není tam místo pro život.

flesch2z ( 10. července 2016 19:08 )

No jo, a jak to teď Tony-Británie a USA napraví?!

Duka_je_zmrd ( 10. července 2016 19:00 )

To je pravda

flesch2z ( 10. července 2016 18:57 )

tgbg, vážně si to myslíš? Přečti si o čem ten článek je, Tony přiznal, že napadení Iráku Británií a USA je jejich chyba a díky tomu vznikl ISIS, takže to není chyba Rusáků, ne vše zavinili Rusáci.

tgbg ( 10. července 2016 16:13 )

Západ nezvládl ani to, že dovolil rusákům napadnout Ukrajinu!!!Za vše může ta zločinecké teroristické RUSSKO !!co se děje ve světě !!ROZEŠTVALI MUSLIMSKÉ STÁTY !!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa