Sobotka hájil prodej OKD. „Blanka je proti tomu jen skulinka,“ bouřil Černoch

Naivita, nebo finanční zájmy? To byla opakující se otázka poslanců směrem k ministerskému předsedovi v souvislosti s OKD. Dolní parlamentní komora řešila privatizaci kdysi státního důlního podniku od 11 hodin, vyčleněné měla dvě hodiny.

Podle Sobotky nastal problém s těžební společností OKD už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil tzv. divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu, řekl dnes poslancům Sobotka.

„Chci tímto ukázat typický případ takzvané divoké privatizace. Stát se vlastním rozhodnutím připravil o kontrolní balík akcií OKD a s rukama v klíně se díval na to, jak se zmenšuje jeho majetek,“ prohlásil mimo jiné Sobotka. OKD se nyní ocitla v insolvenci.

O práci může kvůli OKD přijít 6000 lidí. Insolvence ohrožuje dalších 650 firem

Někteří poslanci se však pustili do zpochybňování privatizace menšinového státního podílu v OKD, o níž rozhodla v září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl Sobotka ministrem financí.

„Desítky miliard v luftě. Řada bytů nebyla vůbec oceněna. Bakalovi je tak dnešní premiér Sobotka předal zadarmo. Jedná se o tunel, proti kterému je tunel Blanka jen malinkou skulinkou,“ reagoval rozčileně Černoch.

„Premiér Sobotka často hovoří o morálním selhání Zdeňka Bakaly. To jsou pro právníka slabá slova a ranaře typu Bakaly nezastaví. Pro ně jsou jedinou hodnotou prachy,“ rýpl si také komunistický poslanec Miroslav Grebeníček.

Poslanci debatu nijak nezakončili, kdy bude pokračovat, není jasné. Dohodnout se budou muset předsedové poslaneckých klubů, řekl k tomu předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Kdo a jak se »ušpinil« v OKD: Gross, Špidla i Sobotka

Sobotka a jeho historický exkurz: Jak stát přišel o vliv v OKD

Premiér Sobotka přitom ve Sněmovně podrobně popisoval kroky státu od začátku 90. let ohledně OKD, jejíž veškerý majetek včetně bytového fondu byl podle něho nejprve vložen do akciové společnosti. Následně byly dány dvě pětiny akcií do kuponové privatizace, aniž stát získal nějaké peníze, další části akcií byly převedeny na obce a do restitučního fondu, uvedl Sobotka.

Stát pak držel podle něho zhruba 52 procent. „Až později se ukázalo, že rozdělení akcií mezi drobné akcionáře přispělo k vytěsnění státu,“ uvedl premiér.

Tady všude je Bakalovo! Horníci vydělali uhlobaronovi na neuvěřitelný luxus

Rozhodující okamžik přišel podle Sobotky v roce 1996, když byl snížen základní kapitál OKD tak, že bylo z oběhu vyřazeno 3,5 milionu kusů akcií. Fond národního majetku za ně získal podle Sobotky 3500 korun, státní podíl se tak snížil zhruba na 46 procent.

„Snížení kapitálu bylo provedeno jednostranně. Stát se na základě vlastních rozhodnutí zbavil většiny akcií bez toho, aby získal jakoukoli protihodnotu,“ podotkl Sobotka. Podle premiéra zmizela definitivně naděje státu na obnovení vlivu v OKD v roce 1998, kdy většinový podíl získala firma Karbon Invest za 2,4 miliardy korun. Zbytkový podíl prodal stát poté již většinovému vlastníkovi firmy za 4,1 miliardy korun.