Budoucnost Evropy: EU skončí a přijde až 60 milionů běženců, tvrdí čeští experti

Konference „Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit?“ přinesla nejen příspěvky českých i zahraničních expertů k tomu, jak se vyrovnávat s krizemi v různých oblastech a jak jim případně předcházet, ale i možné scénáře budoucího vývoje. Ty vznikly v dílně pořadatele akce - Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK, jehož vedoucím je Miloš Balabán.

První ze scénářů - Rozpadlá Evropa - představil výzkumný pracovník Jan Ludvík. Počítá s tím, že v roce 2020 v Evropě vyvrcholí „plíživé, těžko pozorovatelné, ale dlouhodobě probíhající hroucení elit“. A pracuje s hypotézou, že pod problémy se podepíše brexit i neočekávaná událost v podobě provalení kompromitujících materiálů na unijní představitele, které nasbírali ruští diplomaté a zpravodajské služby. 

„Část špíny je možná smyšlená, ale část rozhodně ne. Evropský občan toho má právě tak dost. Jeden je naštvaný, protože se tutlají útoky na ženy, jiného štve snaha vzít mu jeho sbírku zbraní a další má pocit, že na něm parazitují ti z východu,“ popisuje scénář Ludvík. Proevropské síly následně čekají volební výprasky a jednotná Evropa se začne rozpadat.

První toho budou mít plné zuby tradičně liberální a nekonfliktní Švédové a švédský premiér pozastaví přijímání všech žadatelů o azyl, aby ho nepřeválcovala ultrapravice. Vznikne Skandinávský svaz, po jeho vzoru se odděluje i Visegrád, který také s přerozdělovacím mechanismem na migranty nesouhlasí. „Naštvaní jižané, kteří mají pocit, že za chyby jiných mají být trestáni oni, si zakládají vlastní seskupení, jakousi katolickou ligu. Nemalé problémy má i tradiční lídr integrace Německo, které je rozděleno spory mezi federální vládou a zeměm,i a problémy Evropy tak vlastně nemá kdo řešit,“ dodal Ludvík k černému scénáři pro vývoj v EU.

Konferenci k krizích a konfliktech moderovali Martin Veselovský a Daniela Drtinová. | Blesk - Jaroslav Šimáček

„Úkolem scénářů není budoucnost předpovídat, nemusíte se tedy bát, že předpovídáme Evropě rozpad. Úkolem scénářů je inspirovat nás k přemýšlení o možnostech, alternativách, co se může a nemůže stát,“ mírnil apokalyptické obavy odborný asistent Ludvík.

Vedoucí střediska Miloš Balabán pro Blesk.cz dodal, že všechny tři scénáře jsou materiálem, který nevznikl jen tak z plezíru. „Studie nejsou jednorázovou záležitostí, protože Středisko bezpečnostní politiky realizovalo několik projektů, konkrétně bezpečnostní výzkum Ministerstva vnitra, kde jsme modelovali určité scénáře vývoje bezpečnostní situace u nás, v Evropě, ve světě. Ty tři scénáře byly výsledkem také té dlouhodobé práce, kdy se těmi scénáři zabýváme,“ vysvětluje Balabán. 

„Scénář samozřejmě nepopisuje realitu, ale to, co může nastat z pohledu každého výzkumníka, který se tím zabývá. To znamená, že musí být do určité míry provokativní. Splnilo to účel, že diskuze se nad tím scénářem rozproudila, já jsem z tohoto hlediska spokojen,“ dodal Balabán, do kterého se na konferenci pustil za jeho příspěvek a „malování čerta na unijní zeď“ ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Konference Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit? | Blesk - Jaroslav Šimáček

I druhý scénář Rozdělená Evropa operuje s tím, že se Britové rozhodnou z EU odejít. A Skotové tak, jak ostatně v současné době předpovídá v takovém případě i prezident Miloš Zeman, žádají o samostatnost a vstup do EU. Zeman očekává, že k brexitu nedojde, protože Velká Británie by zkrátka již nebyla velká. Ve scénáři je to však právě EU, kdo je oslabený a rozdělený, s řadou problémů. Následuje totiž také úspěch skandinávského odporu k EU - v referendu v Dánsku, poté, co ve Švédsku dochází k výbuchu rasového násilí. 

Instituce EU dle scénáře přetrvají, ale jejich vliv zeslábne a jednotlivé členské státy si vymohou řadu výjimek, „jedou si po svém“. „Irsko, Rakousko, Portugalsko vidí Unii jen skrze bankovky v peněžence a vlajku na budově úřadu premiéra,“ stojí ve scénáři. Představitelé EU sice výjimky pro státy označují za cestu smíru, budoucnost Evropy je však v ohrožení. „Vidět a slyšet jsou hlavně populistické kampaně a nejrůznější konspirační teorie. Za všudypřítomného strachu, hněvu a znechucení, které kdysi v Česku jeden prezident nazval blbou náladou, se bohužel v Evropě žádní silní vůdci neobjevují. Prostor okupují spíš kontravůdci, populističtí remcalové a lidé bez skrupulí, kteří jen baží po moci,“ popsal Libor Stejskal.

Další problém je ten, před kterým dnes také varuje řada odborníků. „Extremisté a radikálové páchají mnohem více násilí než v minulosti. Jak teroristických útoků, tak třeba demonstrací s pouličními bitkami,“ uvádí scénář. I proto vzniká kontinentální armáda - jako společné ozbrojené síly Německa, Polska a zemí Beneluxu - satelity, těžké drony, transportní letouny, pozemní roboti, námořní plavidla „S přistoupením počítá Francie, Česko a Slovensko,“ doplnil Stejskal. 

Miloš Balabán a Lubomír Zaorálek na konferenci ke krizím a konfliktům v Praze | Blesk - Jaroslav Šimáček

Poslední, třetí scénář Znovuzrozená Evropa, přednesl Miloš Balabán. Počítá s tím, že Evropa bude strádat pod dopady mnoha konfliktů a nestability v jejím bezprostředním okolí. „Několik nezvládnutých migračních vln narušilo vnitřní jednotu Unie, Evropa se začala stále více ekonomicky drolit v konfliktech a půtkách,“ uvedl Balabán.

Bruselské centrum ztrácí autoritu, evropské instituce jako Komise či Europarlament jsou ochromeny, z Unie již zůstala jen zóna obchodu s obnovenými vnitřními hranicemi po pádu Schengenu. Problémem pro evropskou bezpečnost je i to, že z NATO vystoupily po renesanci izolacionismu Spojené státy a následují je Kanada a Turecko.

Když se ale sliby euroskeptiků a populistů po střetu s realitou a sílícím vlivem nezápadních aktérů nenaplnily, nespokojenost veřejnosti se odrazila do zformovaní nového hnutí: „Protestní potenciál nakonec vedl ke vzniku celoevropského hnutí Erasmus, jehož jádrem byli společensky úspěšní padesátníci, kteří prošli v době svých studií tímto evropským vzdělávacím programem. Hnutí začalo postupně vítězit ve volbách evropských zemí s programem Zachraňme a oživme Evropu.“

Má jít o nový integrační model zdola, počítající s vyšší účastí občanů a regionů. A de facto o postupný vznik revitalizované, obrozené EU, vycházející zpočátku z hlavních metropolitních oblastí Evropy. A postrádající dosavadní pocit evropského mesiáše. Volit se bude první evropský prezident, vznikne první evropská vláda i společná evropská zahraniční politika, čelící islámskému chálífátu či asijské unii, svou roli sehraje nová evropská policie, evropská zpravodajská služba i společná armáda. „Její jednotky byly zasazeny do operace pevnost Evropa, aby konečně zajistily pozemně námořní hranice Unie,“ dodává třetí scénář.

Konference Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit? | Blesk - Jaroslav Šimáček

Na budoucnost Evropy přišla řeč i v následné diskuzi. Po ní Miloš Balabán Blesk.cz uvedl: „Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza zmínil, že se Evropa musí věnovat té nové formě (enviromentálních) uprchlíků, kdy zmínil, že nás zřejmě čeká konfrontace s negativním vývojem v Africe díky klimatickým změnám, kdy tady ti uprchlíci budou. Myslím, že ten problém je velmi komplikovaný.“

Proč? „Dnes hovoříme o nějakém milionu uprchlíků, který v minulém roce nebo ještě letos překročil hranice EU, ale pokud se podíváme do té Afriky, tak tam potenciálně těch lidí, kteří by mohli opustit teritoria a zamířit do Evropy, je násobně více. Některé údaje uvádějí, 40, 50 či 60 milionů. To znamená, že tato věc konkrétně nese otázku humanitární a rozvojové pomoci, která bude adresná, která nějakým způsobem bude mít i dimenzi, že my za poskytování té pomoci budeme požadovat protislužbu v tom, že ty země efektivně tuto humanitární a rozvojovou pomoc využijí k tomu, aby nedocházelo k tomu, že budou uprchlíci proudit do Evropy. Z mého pohledu je to velmi komplikované, velmi drahé, bude to běh na dlouhou trať, to není otázka jednoho, dvou, tří let, ale možná dekády, dvaceti let. A nebude to určitě jednoduché,“ dodal Blesk.cz Balabán.

Konference Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit? | Blesk - Jaroslav Šimáček

Právě do Balabána se však pustil za jeho scénář ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Postěžoval si, že ani jeden ze scénářů není včetně znovuzrozené Evropy pozitivní. „Výsledkem jsou tři naprosto katastrofické scénáře. Ten scénář, který je ′pozitivní′, říká, že z Unie zbude jen zóna volného obchodu, nicméně po de facto zrušeném Schengenu s obnovenými hranicemi. Spojené státy, Kanada, Turecko vystoupí z NATO. To je ten pozitivní scénář, abychom si rozuměli. Pozitivní scénář, ve kterém máme obraz úplné zkázy,“ rozhonil se Zaorálek na konferenci.

„Nechali jsme tu třikrát Evropu zničit, Miloš Balabán, který měl za úkol napsat pozitivní scénář, udělal pouze ten vtip, že vytvořil naprosto chimérickou představu hnutí Erasmus, což je fantastická myšlenka, něco jako chiliaste z jižních Čech. Toto hnutí Erasmus, které v této atmosféře popela, kdy je vlastně všechno zničeno, objeví jako hnutí padesátníků, kteří absolvovali ty školy, teď si na to vzpomněli a v té identitární krizi oni zjistili, že mají tu společnou identitu z toho školení na Erasmu, kde se potkali. Tam oni objevují svou identitu a z popela, ve kterém se nachází Evropa, vykřešou jako fénixe novou myšlenku Evropy. Miloši, nezlob se, ale takhle mi zničit Evropu a pak mi tvrdit, že nějací potulní Erasmáci ji zase postaví na nohy, já pokládám za fikci,“ reagoval vášnivě Zaorálek a označil to za fantasmagorii. „Ty jsi snad husita nebo co,“ dodal ministr zahraničí.

Zaorálek doufá, že se Evropa do budoucna poučí z dějin 20. století. Evropa totiž nese na hrbu již dva způsobené konflikty. „Náš Beneš v roce 1938 to pěkně zažil. Samotné jeho pokusy leštit kliky nevedly k ničemu, protože už se s nikým nedomluvil, prostě se to rozpadlo. Náš T. G. Masaryk napsal něco, co si pamatuji celý život: Jestli se v Evropě stane to, že se vytvoří dva bloky proti sobě, tak je zle a jde to k válce,“ uvedl Zaorálek. „Nejde o to si říkat špatné scénáře, jde o to si říkat, na čem záleží a co musíme držet,“ ohradil se Zaorálek. Případný brexit však označil za spouštěcí mechanismus toho, že by se Evropa skutečně mohla začít sypat.

Lubomír Zaorálek na pražské konferenci Krize, katastrofy, kolapsy: jak jim může EU a Česko čelit? | ČTK