Zeman v Arménii: Uctil oběti genocidy a žertoval o tureckém velvyslanci
Na státní návštěvě Arménie dnes český prezident Miloš Zeman (71) udělal velký diplomatický krok: označil masakr 1,5 milionu Arménů na začátku 20. století za genocidu. Slovně i cedulkou.
Při návštěvě muzea genocidy a památníku obětem nejprve uctil památku mrtvých minutou ticha a věncem. Poté zasadil smrk, u kterého na kovové cedulce kromě jeho jména byla také zmínka o masakru jako o genocidě. V pietní zahradě byly stromky, které před lety zasadili dřívější čeští vládní činitelé, včetně exministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) či někdejšího vicepremiéra Martina Bartáka (bezp.). Toto konkrétní slovo na cedulkách ale vždy chybělo.
Když se Zeman před dvěma lety setkal se svým arménským protějškem Seržem Sargsjanem, už tehdy při soukromém rozhovoru vyvraždění Arménů Turky za genocidu prohlásil. Minulý týden totéž oficiálně učinilo Německo, což český prezident kvitoval.
„V případě nacistického Německa byl i můj národ odsouzen k podobné genocidě. Genocidu odsoudilo už 10 členských zemí EU, z neevropských například Kanada a z nečlenských napčíklad Rusko a Švýcarsko. Doporučím předsedovi našeho parlamentu, aby i náš parlament přijal podobné usnesení, jako ten německý," řekl prezident. Není vyloučené, že v této iniciativě hraje roli Zemanův skeptický přístup k Turkům a dohodám s nimi v rámci uprchlické krize. Turecko totiž označení „genocida” v souvislosti s masakry odmítá. Prezident při setkání s delgací také žertoval o tom, že v návaznosti na slova o genocidě asi turecký velvyslanec opustí Česko.
Arménská genocida, někdy také nazývaná arménský holokaust, je souhrn pogromů, které organizovala Otomanská říše proti křesťanským Arménů na konci 19. století a v první třetině 20. století. Součástí byly i deportace a nucené práce. Za „nejkrvavější” je označován rok 1915, kdy probíhala 1. světová válka. Počet obětí se vyčísluje až na 1,5 milionu.
Zeman je v Jerevanu v rámci třídenní cesty. Dnes kromě muzea genocidy navštívil prezidentský palác, kde jednal se Sargsjanem. Čeká ho také návštěva Národního shromáždění či podnikatelský seminář. Zítra je zlatým hřebem programu prohlídka likérky Ararat. V odpoledních hodinách se pak přemístí na oficiální návštěvu Makedonie.
Miloši, nechejte názor o Arménech na historiky ! Nevidíte do nevyzpytatelných arménských a azerbajdžánských duší. Našim známým (VŠ) se snažila sociálka odebrat dítě, neboť je lživě udala sousedka, Arménko-Azerbajdžánka, slečna Armine Artouni z Prahy 10. Tzv. stará panna - bezdětná, svobodná, která pracovala v MFD, než byla odejita, aniž by v MFD věděli, že je vedena v evidenci StB. Zastrašovala prý OSZ a OS v Praze 10 medializováním. Její otec údajně byl vyslán ze SSSR do ČSSR v 60.letech jako KGBák. Tato jeho dcera chtěla prý získat dítě cestou zcizení. Záviděla bílé, modrooké dítě. Našim známým udělala ze života peklo. Řadu let zničeného života pro celou rodinu. Rvali se za své dítě, bojovali s proradnou Arménkou. Pomáhala jí Monika Lanzendorferová, též Azerbajdžánka z Prahy 10, jak nám bylo řečeno aktérkou Artouni ? Pokud jsme se někoho dotkli, omlouváme se. Arménky a Azerbajdžánky jsou schopny nás udat. Nechceme skončit kvůli mstě u soudu