Do firmy vrtulníkem, do Senátu letadlem: V politice jsem našel pokoru, říká Valenta

V Senátu úřadujete rok a půl. Co vám to dalo?

To je dobrá otázka (smích). Určitě jsem nahlédl do politiky hlouběji. Z venku je to něco abstraktního a najednou, když nahlédnete dovnitř, mnohdy jste smutný. Mnohdy zjistíte, že se tady valí tolik zákonů, které mě nikdy předtím vůbec nezajímaly. Ani jsem o nich nic nevěděl. A smutné poznání je, že tato vláda v současné době uzurpuje a chce potlačit rozhodování běžných lidí, nejen podnikatelů. V politice jsem ale také našel pokoru a diplomacii.

V jakém smyslu?

V podnikání si můžete vymáhat realizaci plánů svou vůlí, kdežto v politice byste bez diplomacie a kompromisů neprosadil vůbec nic. Tento druh komunikace jsem se naučil až jako politik, podnikatelům je cizí.

Odpověděl jste mi na to, co jste v politice získal. Co vám vzala?

Čas. Vlastně hromadu času. Jsem člověk, který je do práce zvyklý chodit na 16 hodin denně. Golf nehraju a na zábavu mi nikdy moc času nezbylo, protože se věnuji hlavně rodině. Ale té nyní čas kradu. A tohle jsem nečekal. Myslel jsem si, že když bude Senát jednou za měsíc, zvládne mi můj tým, složený z šesti lidí, podstatné podklady zpracovat. Jenže když chce člověk dělat politiku naplno – a já se tak své činnosti snažím dělat vždy a všechny, tak tomu ten čas prostě dát musí.

Hazardní král Valenta chce do sněmovny, pomstít se Babišovi

A vy jste neměl nějakou předsenátorskou přípravu? Znal jste se s nějakými senátory a věděl, jak to tam chodí?

Vůbec ne. S nikým z nich jsem se neznal. Já jsem do toho šel, jak se říká „prsama“, jak jsem to zvyklý dělat ve všem. Předem jsem si terén nemapoval. Vlastně jsem neměl tušení, do čeho jdu. Dnes už to vím.

Kolegové vás přijali s respektem od začátku?

Jak kteří. Myslím, že spíš nevěděli, co ode mě mají čekat, první měsíc, dva. A najednou zjistili, že tam chodím, že tam jsem, že vystupuji, že mám velmi dobrý tým, tudíž se nemusím spoléhat na stranický aparát. No, a pak také zjistili, že jezdím na výjezdní zasedání, kde se převléknu do civilu, jím s nimi knedlo, vepřo, zelo a jsem vlastně celkem normální.

Říkáte, taková civilní pohodička?

Zkrátka poznali, že si nehraju na žádného miliardáře a dokážu s nimi sedět a povídat si o všedních věcech.

Vy jste se v roce 1998 odstěhoval do Monaka, teď se vracíte. Proč?

Ze Zlínska pocházím, moje paní pochází z Vizovic, budu v tom kraji kandidovat za Soukromníky v krajských volbách a bude mi letos šedesát. Tento rok se jaksi v mém životě ten kruh uzavírá.

Senátor Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), když lobboval za zrušení autorských poplatků u lidových písní. Na jednání přišel stylově. | ČTK

Co na to rodina?

Pro mne to nové není, já jsem tady v podstatě pořád. Novinka to bude především pro děti. Ale když sem jezdíme zhruba jednou za tři měsíce, tak tráví například týden nebo prázdniny u babičky nebo mé sestry. A moc se jim tady líbí.

Venku jste strávil osmnáct let. Co bylo fajn na Monaku?

Pořád je tam spousta věcí fajn. Od počátku našeho podnikání bylo hlavním cílem naší rodiny, že já budu hledat příležitosti po celém světě a otec s bráchou zůstanou tady a byznys budou rozvíjet v České republice. Monako mě fascinovalo tím, že jsem tam nenašel závist. Naopak, našel jsem zde seskupení lidí, kteří pocházejí z celého světa a respektují se. Samozřejmě je to dáno tím, že je tam soustředěno bohatství světa, takže lidé tam nějaké majetky vlastní. Ale kouzlo je i v prostředí. Hezké počasí, dobré jídlo…

A byznysmeni…

Ano, právě. Je tam spousta zajímavých lidí z byznysu. A naší skupině se také díky tomu, že jsem v Monaku byl, podařilo byznys rozvinout. Sehnal jsem tam finance, finanční partnery – i z Evropy, protože nám důvěřují.

Poslanci ANO se v noci udělalo zle. Prý kvůli Kalouskovi a šéfovi Synotu

Na to stačí Monako?

Když máte adresu v Monaku, ta důvěra je obrovská. Ti lidé vědí, že Monako je malé. Tam se nikam neschováte, a pokud uděláte nějakou „botu“, tak s vámi končí jak banky, tak byznysmeni.

Král hazardu… a Monako. Byl jste tam někdy v kasinu?

Byl. Samozřejmě, že za mnou jezdí přátelé, známí, obchodní partneři a někteří se tam chtějí podívat. Ale to je jediný důvod a jediný okamžik, kdy tam zavítám, protože je doprovázím. Ale nehraju. Hrají oni. Já jim ani neradím, protože tomu nerozumím.

Počkejte, neříkejte mi, že nějakou hazardní hru neovládáte. Když je potřeba v kasinu jít k ruletě, tak nebudete vědět co a jak?

Tak zrovna ruletu asi každý zvládne. Nicméně kombinace a její pravidla vlastně neznám. Ani ji moc nemám rád.

Ale karty o peníze, to jste si přeci někdy zahrál, ne?

To víte, že ano. Jako študák. Poker jsme jeli a očko…, to jsme tehdy hrávali do rána. A samozřejmě to napětí bylo velké, protože peněz moc nebylo.

A když se testují hry na vašich automatech, tak nehrajete?

To jsou okamžiky, kdy si to zahraju, abych viděl, jestli ta hra probíhá zajímavě nebo ne. Ale spíš se věnuji tvůrcům těch softwarů, kteří mi hry představují na simulátoru.

Ostrý duel o hazardu v Blesku: O Valentově žalobě na stát a možném střetu zájmů

Na co byste si v následujícím roce v osobním životě jako na tutovku vsadil?

Hmmm… to je těžká otázka. Počkejte (dlouho váhá)… Určitě bych vypsal sázku 50 na 50, že budu mít ještě jedno dítě. Nebo víc. Ale tutovku? Fakt nevím.

I to je odpověď.

Jediná tutovka, která mě v tuto chvíli napadá, je fakt, že za mnou za chvíli přiletí rodina a budeme spolu pár dnů. A na tutovku bych vsadil, že ta rodina taky vydrží.

Vy jste hodně fixován na rodinu, viďte?

Protože my jsme hodně rodinně založení. Stále se potkáváme s bráchou, se sestrou. A i když spolu názorově někdy nesouhlasíme a pohádáme se, držíme spolu. Hlavně s bráškou. To je dvojče, takže pokud si s ním nezavolám dvacetkrát denně, je ten den pro mě neúplný.

Valenta si myslí, že se vracíme do socialismu. A to se mu nelíbí. | archiv Blesku

V Česku jste mezi politiky unikát, protože vy do práce létáte...

Do firmy nebo teď sem za vámi létám vrtulníkem. Ale když létám do práce senátní, tak lítám letadlem. Ráno normálně vyprovodím do školy děti, ty chodí na půl devátou. A po deváté hodině odlétám.

Vy máte vlastní letadlo. Jak dlouho to do Prahy z Monaka trvá?

Hodinu a půl. Když v devět vyletím, jsem tu o půl jedenácté a v jedenáct už sedím v Senátu. Na druhou stranu, málokdy si odpustím tu cestu s dětmi do školy. A víte co je na tom také super?

Netuším.

Monako multikulturní, takže se vám stane, že si vedete dětičky za ruku do školy a vedle vás jde Mika Häkkinen (bývalý pilot F1, pozn red.). On si vede za ruku svoji dceru. A protože chodí holky spolu do třídy, tak je vedeme do školy a přitom si povídáme. A takto zajímavých lidí je tam víc.

Lidové písničky snad uniknou poplatkům. Senátor Valenta se radoval v kroji

Dnes jste sem letěl vrtulníkem a přiletěl pozdě. Co se stalo?

Protože byla bouřka. Pilot mi říkal, že to možná neprotlačíme. A já mu povídám, že tak jako v politice nebo v názoru, protlačit to musíme.

Jen aby se vám to jednou nevymstilo. S pilotem bych se nehádal.

Nešel jsem úplně natvrdo. Já to respektuji. Ale vždycky mu říkám: „Pane kapitáne, vždyť letíte se mnou a já mám kliku, nebe se otevře.“ A několikrát už se mi to fakt stalo. Třeba jsme nalétávali nad Hradiště a bylo hrozně. No a najednou se otevřelo nebe na pět minut, nechalo nás přistát a zase se zavřelo. Musím to zaklepat, kliku fakt mám.

Ivo Valenta

• narozen v Čeladné

• dvě děti s exmanželkou, tři s partnerkou

• jeho majetek je odhadován na 3,7 mld. Kč.

• spoluzakladatel Holdingu Synot (založil ho spolu s bratrem a otcem), působí ve 12 zemích

• č. 42 mezi českými miliardáři podle Forbesu