Vzkaz od Michalákové i norským „sadistům“: Svět se spojil proti Barnevernetu

„Chtěla bych ráda poděkovat všem lidem, kteří mi pomáhají a podporují mě v boji s norským Barnevernetem o mé milované syny Deniska a Davídka Michalákovi. Já svůj boj o syny nehodlám vzdát. Děti mi za to stojí! Jsem myšlenkami a srdcem s Vámi na dnešních demonstracích v Norsku a dalších zemích,“ vzkázala k sobotním masovým protestům Eva Michaláková. Její vyjádření přinesla stránka „Česko, vraťme děti rodičům“ na Facebooku. 

Právě případ Evy Michalákové je pro Česko tím nejvýraznějším. Dochází v něm však k průtahům, poslední soudní odvolací stání Norové zrušili a nový termín stále není známý.

Protesty proti norské sociálce: Od New Yorku po Indii

V deštivé Praze se k protestům proti Barnevernetu tentokrát sešla před norskou ambasádou spíše symbolicky desítka lidí. Dle zmiňovaných stránek podstatně více Čechů vyrazilo na bouřlivější protesty do Vídně.

Světové protesty proti Barnevernetu: Praha (16. 4. 2016) | Facebook / Česko, vraťme děti rodičům

K protestům proti Barnevernetu se sešli lidé na řadě míst v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Belgii a Nizozemí, Německu, Švýcarsku, Polsku, Maďarsku, Itálii, Španělsku, ve Velké Británii, Irsku a Skotsku či ve Švédsku a na Islandu.

Přidali se dokonce i Indové. Celkem má jít o šest desítek měst a více než 300 tisíc demonstrantů.

Světové protesty proti Barnevernetu: Melbourne, Austrálie (16. 4. 2016) | Facebook / Česko, vraťme děti rodičům

Samozřejmostí pak jsou i protesty přímo v Norsku a s nejvyšší účastí patrně v Rumunsku. Do centra světové pozornosti se totiž dostal případ rumunsko-norské křesťanské rodiny Bodnariových, které bylo loni v listopadu odebráno pět dětí včetně kojence Ezekiela kvůli údajnému týrání a také přehnané křesťanské výchově. Ezekiel je již u rodičů zpět doma, o zbylé čtyři děti rodina dál válčí.     

Světové protesty proti Barnevernetu: Bukurešť, Rumunsko (16. 4. 2016) | Facebook / Česko, vraťme děti rodičům

Rumunská křesťanská komunita k tomuto případu vydala emotivní prohlášení. „Slyš nás, Norsko. Tví zástupci unesli ze školy děvčata Bodnariových, Elianu a Naomi, z domova odvedli Mateie a Ioana a následujícího dne odebrali kojící matce i malého Ezekiela,“ popisují případ.

„Těmito kroky Barnevernet porušil základní lidská práva. Diskriminoval a pronásledoval rodinu, která se rozhodla vychovávat své děti v duchu křesťanských hodnot. Rozerval fungující, milující a váženou rodinu. Způsobil nepředstavitelnou bolest a utrpení příkladným a vzdělaným rodičům, Mariovi a Ruth Bodnariovým. Traumatizoval pět nevinných, zdravých a bezpodmínečně milovaných dětí, dětí Bodnariových,“ stěžují si Rumuni.

A ohrazují se proti „ohavným činům“ Barnevernetu i „sadistickým a despotickým útokům vůči rodinám, rodičům a dětem“. Podle tohoto prohlášení důkazy o týrání nepřinesla ani četná lékařská vyšetření dětí a naopak ve stávající péči Barnevernetu prý mají dnes chlapci Bodnariovi „zřetelné modřiny a škrábance“.

Další kauza norského Barnevernetu. Křesťanská rodina Ruth a Maria Bodnariových přišla o děti. | Facebook

Zdechovský: Rodiče se přestávají bát mluvit o svých případech

Protesty napříč světem sleduje i jeden ze spoluorganizátorů akcí na podporu nejen rodiny Evy Michalákové, ale i dalších rodičů ve sporech s Barnevernetem, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Spolupodílím se na organizaci těchto věcí, aby se to dalo celé dohromady, aby se komunikovalo a vysvětlovalo se i novinářům i v Norsku, proč protesty jsou, jaké jsou problémy a že to opravdu Evropská unie velmi citlivě vnímá a vnímá věci, které se v Norsku dějí,“ říká Zdechovský.

„Případů je hodně a za poslední čtyři, pět týdnů případů začíná vycházet na světlo opět stále více a více. Řada rodičů, kteří se báli dříve o případech mluvit, tak nyní již otevřeně vystupují. Řada rodičů však také již téměř vyhrála svůj případ, najednou však soudy zdržují jednání, rozhodnutí. Barnevernet do toho stále háže vidle. Systém se posunul, ale jenom v určité části,“ dodal Zdechovský. Počty protestujících i měst, kde k protestům v sobotu došlo, ho však potěšily. Odhaduje, že až ve čtyřech desítkách zemí se lidé nakonec mnohdy i spontánně k protestu připojili.