7°C
Klasnová hlásí ze šestinedělí: Bárta trénuje přebalování, chaos jsme zvládli
Kateřině Klasnové a Vítu Bártovi se před 14 dny narodila dcera Amálka. A bývalá poslankyně se ještě v šestinedělí podělila v rozhovoru pro Blesk.cz, jak zvládli s manželem počáteční chaos a jak nyní exministr Vít Bárta trénuje přebalování. Nešetřila přitom úsměvy. Klasnová zmínila také, že během těhotenství přibrala jen necelých sedm kilo a že to na ní dlouho nebylo znát.
Někdejší místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová porodila 24. března svému manželovi a exministrovi dopravy Vítu Bártovi holčičku. Vybrali jí jméno Amálka. Narodila se v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Vážila 2,9 kilo, měřila 49 centimetrů.
Jak doma novou situaci zvládáte? A překonali jste počáteční chaos, o kterém jste psala na svém Facebooku?
Zvládáme to dobře, protože Amálka je hodné miminko, které má trpělivost se svými nešikovnými rodiči. Chaos už jsme překonali. Asi jako všichni novopečení rodiče jsme nakoupili hromadu věcí, bez kterých se miminko, alespoň soudě dle informací na internetu a podle prodavačů, neobejde.
Samozřejmě jsme zjistili, že půlku věcí jsme pořídili zbytečně a půlka nám naopak chybí. Holt není nad praxi (směje se, pozn. aut.). Nejvíc mne ale pobavilo, když mi z Londýna místo tašky na kočárek přišlo patnáctero baletních šatů pro malé holčičky. Když jsem pak té společnosti volala, tak se omlouvali, že vůbec nevědí, jak mohlo dojít k takovému omylu, protože šaty jsou od jiného výrobce. Tašku mi poslali znovu a šaty prý, ať si nechám – takže putovaly do dramatického kroužku mojí neteře. Ale říkám si, jestli to není znamení, čím bude Amálka, až vyroste.
Jaký pro vás porod byl a jak jste se cítila v porodnici?
Chtěla bych hlavně poděkovat všem lékařům, sestřičkám a vůbec celému zdravotnímu personálu z Ústavu péče o matku a dítě v Podolí za jejich skvělý přístup a péči. Díky nim jsem se cítila v nemocnici, i když jsem tam trávila celé velikonoční svátky, moc dobře. Největší dík ale patří doktorovi Pavlu Darebnému, který se o mě staral celé těhotenství a bez problémů přivedl Amálku na svět.
Připravil vám manžel při návratu domů nějaké překvapení?
Nepřipravil a vůbec mi to nevadí. Byl totiž se mnou celou dobu v nemocnici, kde i přespával, a toho si vážím mnohem víc než „hodinek s vodotryskem“.
Jak na narození dcery reagoval?
Jako skoro každý muž byl po porodu vyjukaný víc než já, ale moc šťastný a hlavně, jak už jsem říkala, snažil a snaží se mi být oporou a pomáhat mi. To, že porodím holčičku, jsme věděli. Když jsem byla na jedné z kontrol a lékař se mě ptal, zda chci vědět pohlaví, tak jsem suverénně prohlásila, že to vím a že čekám kluka. Bylo mi totiž tak dobře, že podle babských pověr jsem byla jednoznačný případ. Tak mě pan doktor vyvedl z omylu (směje se, pozn. aut.).
Během našeho předvánočního rozhovoru jste říkala, že doufáte v příští Vánoce ve třech. To se vám nyní splní. Snažila jste se nějak své těhotenství maskovat? A věděli o něm třeba vaši kolegové ze zastupitelstva?
Neřekla bych, že jsem se něco snažila maskovat, ale nikde jsem to nevytrubovala a díky tomu, že jsem přibrala necelých sedm kilo, tak to na mně dlouho nebylo ani nijak znát. Své oblíbené džíny jsem mohla nosit až do devátého měsíce a po návratu z porodnice jsem zase zpátky na své váze.
Byla jsem ráda, že mohu být v klidu a těhotenství si užívat jen se svými blízkými. Vše bylo naprosto v pohodě, malá na mě byla strašně hodná už v bříšku, a tak jsem mohla nejen pracovat, ale také až do 33. týdne cvičit lehčí cviky ve fitness a do konce těhotenství mé oblíbené pilates.
Jste na mateřské krátce, stíháte však kromě péče o Amálku i něco jiného?
Vše se může kdykoli změnit, ale protože Amálka zatím hezky spinká, tak mě nechává i trochu pracovat. Věnuji se nadále svému Nadačnímu fondu KlaPeto a s kolegou, paralympionikem Jaroslavem Petroušem připravujeme na sobotu 28. května benefiční výstup na Sněžku pro 16měsíční Lilienku Klimkovou, která se narodila bez ručiček. Loni jsme akcí pro Vojtíška získali 700 tisíc, které jsme rozdělili mezi těžce zdravotně postižené děti. Já už s kočárkem trénuji fyzičku, abych se na Sněžku také vydrápala, a Vítek trénuje hlídání a přebalování, aby mi mohl Amálku pohlídat (další smích, pozn. aut.).
A co politika?
Dohnala mě i na mateřské. Zjistila jsem, že ordinace pediatričky na Malé Straně, kam teď chodíme, čelí zvyšování nájmu od městské části. A to přesto, že tam chodí stovky dětí z Prahy 1. Dům už je skoro celý přeměněný na hotel, respektive apartmány pro turisty a je patrně zájem o to, získat ho komplet. Určitě to budu chtít jako zastupitelka interpelovat a řešit s příslušnými radními. Nechci, aby byl z Prahy 1 skanzen pro turisty. Sice už je z velké části pozdě, ale není důvod v tom pokračovat.
