„Již delší dobu přemýšlím, čím mohou být ti neplacení podporovatelé Putinova režimu tak okouzleni, že jej tak brání a oslavují (kromě toho, že je k tomu vede nenávist k Západu),“ napsal Ženíšek na Facebooku. 

„Touží snad většina Čechů z v současném Rusku bydlet a pracovat? Chce tam někdo na letní dovolenou? Chtějí snad studenti studovat na nějaké z ruských univerzit? Používá snad někdo z nás ruský telefon nebo jinou elektroniku? Brouzdají snad po českých dálnicích auta ruské provenience?“ ptá se první místopředseda opoziční TOP 09, podle kterého ruský prezident „Putin nenabízí ani po 16 letech vládnutí naprosto nic“.

Ženíšek je přitom na ruském sankčním seznamu osob nevítaných. I na to přišla v rozhovoru pro Blesk.cz řeč. „Neznám nikoho, kdo by tam jezdil kromě baťůžkářů. Což nechci zlehčovat, příroda je tam krásná, stejně tak Petrohrad. Byl jsem tam, teď tam ale čtyři roky být nemohu, když jste na jejich sankčním seznamu. Ruská auta u nás nejsou, elektronika není, neznám nikoho, kdo by měl doma něco, co je vyrobené z Ruska, a přesto tady vnímám obrovskou fascinaci Ruskem,“ říká Ženíšek.

Blesk.cz: Na Facebooku jste se podivoval nad fascinací Ruskem. Proč k ní podle vás dochází?  

Buď je tu varianta číslo jedna, že jsou lidé, kteří nenávidí z nějakého důvodu Západ a nesmířili se pořád ještě se změnou režimu po roce 1989. Druhá část jsou lidé, kteří jsou nějakým způsobem zainteresovaní, všichni ti trollové a lidé, kteří mi teď píší na Facebook apod. Tam počítám, že to nedělají zadarmo. A pak je třetí oblast, kdy já to nechápu, proč jsou ti lidé tak fascinovaní Kremlem i přes jasná fakta.

Jak je vůbec možné, že Rusko vnímají jako mocnost a říkají, že se Putinovi daří? On sám prezentuje doma Rusko jako další obrozenou mocnost, přestože kromě atomové bomby zkrátka nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko mohlo být mocností v tom pravém slova smyslu. Ať už je to ekonomika, ať už je to armáda, když si to srovnáme s celou EU nebo NATO. Všude zkrátka zaostávají.

Co vidíte jako nejproblematičtější v souvislosti s Putinovým režimem?

Jsou to dvojí věci, jednak vevnitř Ruska, jednak v jeho politice navenek. Za prvé: Vladimir Putin velmi dobře manipuluje s veřejností a ukazuje, že on je tím, kdo vytáhl Rusko opět na scénu, přestože fakta ukazují něco jiného. Jemu se po 16 letech nepodařilo diverzifikovat ekonomiku, je závislá na ropě, na plynu, na vývozu a s poklesem cen se pak ekonomika propadá do hrozných čísel. Jemu se v této věci nepodařilo nic.

A jak tedy vnímáte Putinovu zahraniční politiku?

Jako ambice ukázat, že si dovolí až to, co mu dovolí ostatní. A to on využívá velmi bravurně – zabrání Krymu, imperialistická politika směrem ke Gruzii, Moldávii, Ukrajině. Neuvěřitelná četnost lhaní směrem k mezinárodnímu společenství. Dělá si z toho srandu a pro mě osobně je dnes Ruská federace za Vladimira Putina největší nebezpečí, které pro Evropu je. Jsou i další věci, které Evropané často nevnímají.

A to je i to, že oni to mají kodifikované ve své bezpečnostní a zahraniční strategii, že největším nepřítelem a ohrožením Ruské federace jsou země NATO. To není jenom rétorika, oni to mají přímo ve svých strategiích. Teď se na to lidé dívají jako na něco nového nebo agresivního, ale je to naprosto normální součást jejich politiky již delší dobu. Ekonomické problémy chce však Putin překrývat těmi ‚úspěchy‘ v zahraničí. Rusko se bude zkrátka chovat, jak se chová – porušovat mezinárodní dohody a smlouvy atd.“

Diskutovaný je i ruský postup v Sýrii...

Na jednu stranu tam je všeobecný ruský zájem zachovat pozici Bašára Asada coby jejich partnera, to bych ještě pochopil a uměl si nějak racionálně vysvětlit. Ruské letecké útoky jen velmi málo vedly na pozice Islámského státu, a když ano, tak to bylo, když ISIS bezprostředně ohrožoval Asada a syrskou armádu. Jinak se útoky soustřeďovaly na umírněnou opozici.

V minulosti si ruská média vůbec nebrala servítky, když americké nálety v Iráku zasáhly nemocnici nebo školu, ale to se v případě ruské angažovanosti v Sýrii dělo běžně. Z toho mi vychází, že i do jisté míry bylo záměrem Vladimira Putina tu situaci ještě zhoršit. Stabilizovat pouze tu část, která se týká Asada, ale všechno ostatní zhoršit a uprchlíky nutit k větší angažovanosti, aby se z té země odhodlali a šli do Evropy.

Takže Vladimir Putin „žene“ uprchlíky do Evropy? Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek minulý týden uvedl, že ‚doložitelně nám naši slovanští bratři pomáhají v tom, aby nás zásobovali co největším množstvím uprchlíků‘. Vidíte to stejně?

Kdo jiný by měl mít zájem na tom, aby Evropa byla destabilizovaná, aby byla rozhádaná, aby tady byly strany, které začínají pochybovat o EU, které jsou i financovány z ruských zdrojů, které nutí na politické scéně k rozkolům, k polarizaci společnosti. Je to jedině Vladimir Putin.

Faktem však je, že řada českých firem spolupracuje s Ruskem, je pro ně důležitým partnerem, ale v souvislosti se sankcemi poklesl český export o třicet procent. Není tohle i českým problémem? 

Každý, kdo začne podnikat na území jiného státu, si musí uvědomit, v jakém prostoru se pohybuje. Jestli v prostoru, kde je vymahatelnost práva bezproblémová, anebo vstupuje do nějakého rizika. Každý soudný člověk, který rozjížděl byznys v Rusku, mohl předpokládat, že to dojde do takového stádia, že přijdou i sankce. To je riziko, se kterým ten člověk musí počítat, není to, jako kdyby podnikal někde v Německu nebo v Rakousku.

Druhá věc je, že to, co způsobuje problémy, je Vladimir Putin. Sankce z Evropské strany byly formou zmrazení a zablokování účtů, zákazu vycestování na půdu EU některým osobám, ale ekonomické sankce ve smyslu zákazu dovozu, s tím přišel v reakci Putin.

Jak vidíte účinnost evropských sankcí?

To je otázka, která je stará jako sankce samy. Vlastně to člověk nikdy nezjistí, protože je vždy otázka, co by bylo, kdyby sankce nebyly. A nebo co by bylo, kdyby sankce byly zrušeny. To je zkrátka těžké odhadnout. Na druhou stranu Evropa nemá jinou možnost, pokud chce nějakým způsobem dát najevo, že to, co se stalo na Krymu nebo východě Ukrajiny, je porušení mezinárodního práva.

A pokud nezabraly různé diplomatické snahy, tak sankce jsou nejvyšším stupněm diplomatického řešení, aniž by byla použita síla. A pokud Evropa nechce použít sílu, tak to je jediná možnost, kterou má.

Prezident Miloš Zeman na jednání v Moskvě s Vladimirem Putinem
Prezident Miloš Zeman na jednání v Moskvě s Vladimirem Putinem
Autor: Reuters

Ve vztahu k Rusku dochází k vymezení vás jako TOP 09 a prezidenta Zemana na straně druhé, kdy vy ve vyjádřeních inklinujete mnohem více k Západu a podrobujete Putinův režim kritice, pan prezident činí spíše opak. Jak vy vnímáte jeho vyjadřování či to, že je častěji hostem na Východě než na Západě?

Podle mě je to v podstatě něco podobného, jako bylo u Václava Klause. Ale ne v takové míře jako u prezidenta Zemana, který již má vyloženě lidi kolem zainteresované na Ruskou federaci. V okamžiku, kdy ho nepřijímali, nebrali vážně na Západě, tak začal inklinovat daleko víc k Východu.

Když se podívám, koho on přijal, koho přijme a za kým jezdí, tak tam nevidím nic, co by bylo tradiční pro západní demokracii, že je hostem německého prezidenta, britského premiéra či Bílého domu. Naopak to jsou většinou diktátoři ze Střední Asie nebo je to Čína, případně pravidelná setkávání s Vladimirem Putinem. Takto ho dnes v zahraničí berou a on už to ani neskrývá.

A co říkáte na ruský verdikt nad ukrajinskou pilotkou Nadijou Savčenkovou, která dostala 22 let?

Je to něco, co asi předpokládali všichni, kteří se vyznají v tom, jak v Rusku funguje justice. Nečekal jsem jiný verdikt. V opačném případě by Rusko ztratilo tvář a nemůže couvnout. Na druhou stranu pevně věřím, že se podaří v diplomatickém úsilí zúročit jedinou možnost, která se teď podle mně naskýtá – snaha o výměnu zajatců, která by se týkala právě Nadiji Savčenkové. Jinak nevidím jinou možnost, jak ji dostat z ruského vězení.

Fotogalerie
14 fotografií