Inkluzi bude řešit Ústavní soud! Chceme chránit děti, stojí v petici
Ministryně školství Kateřina Valachová (39, ČSSD) se snaží prosadit společné vzdělávaní dětí. Jenže vyhláška ministerstva se vůbec nelíbí mnohým rodičům postižených dětí, a tak podali stížnost k Ústavnímu soudu. Kdo jsou autorky stížnosti a jaké příběhy za jejich rozhodnutím stojí?
Kamila Volejníčková (41), daňová poradkyně, matka dvou dcer se speciálními potřebami
„Mám dvě děti, jedno je těžce postižené a druhé je zdravotně znevýhodněné. Jedna dcera má jako hlavní diagnózu autismus, k tomu také mentální postižení. Druhá má Crohnovu chorobu. Problém je podávání léků a speciální strava, což bylo v běžné základce velmi obtížné. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a handicapu sourozence má velké psychické potíže. Má problém s většími kolektivy. Přitom zrovna jí se inkluze týkat bude. Navíc nemá žádnou poruchu učení, takže nedosáhne na podpůrná opatření. Vadí mi, že je celá inkluze pod nátlakem neziskových organizací. Nevidím v tom zájem dětí a nepoužívá se zdravý rozum. Žijeme v demokratickém státě a myslím si, že každý rodič a dítě by měli mít právo na rozhodnutí, aby se vzdělávalo podle jeho možností. Vždy u dítěte zvažujete běžné vzdělávání, ale když to selže, je potřeba, aby dostalo vzdělání speciální. Kociánka je z 80 procent tvořena dětmi, které se vrátily po nepovedené integraci. To, čím si musely projít předtím, je děsivé. Nejde mi jenom o Kociánku, ale o všechny děti, kterým opatření může změnit život. “
Edita Bartošová (42), administrativní pracovnice, matka handicapovaného syna
„Speciální školství bude těmito změnami ohroženo. Může to ovlivnit i mého syna, který nemá mentální postižení. Má vývojovou vadu mozku, je kvadruparetik, takže má problémy se všemi končetinami. Inteligenci má zachovanou, avšak nemluví. V běžné škole by byl problém pro něho najít partnera, který by s ním uměl komunikovat náhradními systémy. Na Kociánce je kolektiv tak pestrý, že děti mezi sebou neřeší, kdo je vozíčkář a kdo je mentální postižený. Na běžné škole, když ho máte integrovaného, je to ,ten vozíčkář‘, ,mentál‘. Je v pubertě a díky tomu, že tam je kolektiv, jaký je, tak i ve svém stavu byl schopný prožít dětskou lásku. Ministerstvo nastavuje, že nejlepším zájmem dítěte je hlavní vzdělávací proud, a bere nám možnost volby. Když podle nových pravidel nebudeme souhlasit s doporučením poradny, aby dítě šlo do běžné základky, posoudí to revizní orgán. Ale ten je podřízený ministerstvu, které má jako hlavní prioritu hlavní vzdělávací proud. Navíc dostává velké slovo i sociálka. Vzhledem k handicapu mého syna zatím nedovedu určit, jakých studijních a později profesních úspěchů může dosáhnout. Chci ale, aby svá léta ve škole prožil s úsměvem a s kamarády, ne jako povinné martyrium.“
Jádro autorek ústavní stížnosti tvoří maminky ze Sdružení rodičů a přátel Centra Kociánka – zařízení, které se stará o děti s širokým spektrem handicapů a vzdělává je. A tvrdí, že jim nejde jen o jejich potomky, ale o budoucnost všech českých dětí a rodičů.
Podporu vyjádřete podpisem
„My, níže podepsaní občané, se připojujeme svým podpisem k žalobě podané k Ústavnímu soudu,“ píše se v nové petici, kterou lze podpořit online a kterou od úterý podepsalo přes 1800 lidí. Žádá přesně to, co stížnost, tedy aby nedošlo k zavedení inkluze v českých školách. Formulář pro podpis petice naleznete zde.
Jako určité řešení tohoto,ale i jiných problémů se jeví přijetí potřebných zákonů ve stylu-všem občanům ČR se zákonem nařídí,aby byli zdrávi,moudří,atd. a logicky se porušení zákona bude sankcionovat.Prostě - zákon,či předpis,popř.nařízení VŠE vyřeší