Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Zaorálek pro Blesk: Uprchlíci se musí vrátit domů. A my jim musíme pomoci

Autor: Vera Renovica - 
8. března 2016
05:35

Nápor běženců do Evropské unie oproti loňsku neslábne. Makedonci uzavřeli hranici a na řecké straně uvízlo 14 tisíc lidí. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (59, ČSSD) však tvrdí, že se věci pomalu hýbou správným směrem.

Podle Řeků je situace na hranicích humanitární katastrofa. Jakým způsobem by měla ČR pomáhat?

Je pravda, že tam dochází k humanitárně vážným událostem a my se permanentně snažíme k řešení přispívat i jako země Visegrádské čtyřky (V4: Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pozn. red.). Pokud na té linii balkánské trasy budeme schopni všechny do toho zatáhnout, tak tu vlnu zastavíme.

Mluvíte velmi abstraktně...

Řekl jsem, že je třeba tu vlnu zastavit. V tuto chvíli máme rozhodnutí Evropské rady, že Evropa uzavírá tzv. balkánskou trasu. Nesouhlasím s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, která říká, že bychom měli letecky vozit uprchlíky z Turecka do Evropy a tady je dále rozdělovat. Naopak, naším úkolem je vytvářet podmínky v Sýrii, odkud je velká část uprchlíků, aby se tam mohli vrátit. Už dnes uvažujeme o tom, jakým způsobem se podílet na obnově té země.

Video Studio Blesk Zaorálek a novinářka Vera Renovica - Vera Renovica, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

To je ale dlouhodobý cíl. Co s tím, že se mezitím další migranti dostávají do Unie?

Je třeba se spoléhat především na sebe. Všichni musíme mobilizovat síly a chránit hranice. My jsme to říkali v minulosti, a to nás napadali a kritizovali. A dneska Donald Tusk (předseda Evropské rady, pozn. red.) říká to samé: nechoďte sem. My už nemáme sílu vás dále absorbovat. A tohle dosud nikdo tak jasně neřekl.

Je ale řešením, aby neunijní země jako Makedonie určovaly, že jen pár stovek lidí denně přejde přes jejich hranici dále do Unie?

Žádné takové jednoduché řešení neexistuje. Opravdové řešení je, že se musí zapojit všichni a musíme zastavit konflikt v Sýrii.

To je strašně daleko…

Už máme příměří, sice křehké, ale i to je základ pro mírový proces. My musíme Syřany přesvědčit, že pracujeme pro to, aby se mohli do Sýrie vrátit. Další věcí je, jak zacházet s penězi. Když Wolfgang Schäuble (německý ministr financí, pozn. red.) řekl, že na integraci milionu uprchlíků potřebujeme 50 miliard eur (1,35 bilionu korun, pozn. red.), moje námitka je následující: kdybych vzal ty stejné prostředky a použil je pro uprchlíky, kteří jsou dnes v táborech v Jordánsku, Libanonu či v Turecku pro to, abych jim tam pomohl, tak to, co tady bude stačit na integraci jednoho uprchlíka, tam pomůže 20 lidem. Navíc u nás řada migrantů po čase zjistí, že prostředí je pro ně cizí a nedokáží se integrovat a začnou vytvářet ghetta.

Až překvapivě to připomíná slova Miloše Zemana, který říká, že některé migranty u nás nelze integrovat.

Dokázali jsme přijmout příchozí z bývalé Jugoslávie či Vietnamu. Že to je u některých skupin těžší, je jasná věc. Integrace je možná, pokud jsou počty lidí nízké. Jenže víme třeba, že v Německu se dnes pohybuje podle některých informací 150 tisíc uprchlíků, o nichž nikdo neví, kde jsou a co jsou zač.

Máme tedy nějaká už nyní uplatňovaná řešení?

My jako V4 jsme udělali, co jsme mohli. A když nám řekli: zmlkněte, tak jsme nezmlkli. Po půl roce vývoje jsme se dokázali posunout k tomu, aby naše volání po ochraně hranic slyšeli. Absolvovali jsme debatu o tom, co vlastně dělat, která trvala nesnesitelně dlouho, a teď jsme u toho, že se přijímají opatření.

Lze se spolehnout na Turecko a na Řecko, které mají blokovat přístup do EU přes Egejské moře?

Turecko říká, že se snaží, a my říkáme: je to pomalé. Protože když se podíváte na ta čísla, tak to tak pořád nevypadá. Každý článek řetězu musíme nutit, aby dělal to, co má. Dokonce souhlasíme i se zapojením NATO, protože to nám pomáhá monitorovat oblast Egejského moře, kde je chaos. Je dobře, že Turkům někdo řekne: podívejte se, my víme, jak to vypadá. Že sem ty uprchlíky kolikrát pouštíte.

Takže se nebudou moci vymlouvat?

Přesně tak. Další kapitola je Řecko. Do jaké míry plní, co by mělo jako hraniční země Schengenu. Řecko se chová nyní podobně, jako když procházelo ekonomickou krizí. I tady je laxní a je takovým průtokovým ohřívačem – místem, skrz které prochází tisíce.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v redakci Blesku Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v redakci Blesku | Foto Blesk - Zbyněk Pecák

Domlouvání Řecku je poněkud dlouhé. Není jednodušší prostě slabší článek odříznout?

Pro nás je vždycky výhodnější tlačit na Řeky, aby vyvíjeli nějakou činnost. Bez Řecka to bude těžší, protože se přes něho budou migranti jenom valit.

Pokud ale Řecko náporu migrantů už teď dostatečně nebrání, není tenhle argument prázdný?

Nejlepší je nutit Řecko, ať plní závazky. A když na to nebude mít síly, tak pošleme na pomoc naše lidi.

Takže na ně pošlete dozor jako na dítě?

Něco takového (smích). Naše stanovisko, že by EU měla mít právo poslat dozor nebo někoho, kdo ochranu hranic převezme, je pro někoho skandální. Jsem přesvědčen, že to je oprávněný požadavek. Hranice jsou tak trvanlivé a propustné, jako jejich nejslabší článek.

Jak si myslíte, že by dnes dopadlo referendum o vystoupení z Evropské unie, kdyby se konalo u nás?

Kdyby se u nás k něčemu takovému schylovalo, bude mým úkolem lidem vysvětlit, že zvládnout migrační vlnu dokážeme jen, když budeme součástí silnějšího celku. Představa, že by se dnes kdokoliv byl schopen s migrační krizí vypořádat sám, je naprosto lichá a naivní.

Video se připravuje ...
Další videa