Miloš Zeman sice oficiálně stále ještě svou další kandidaturu na prezidenta nepotvrdil. Ale jak upozornil na Twitteru i jeho mluvčí Jiří Ovčáček, během hradních oslav 3. roku ve funkci prezident „naznačil opětovnou kandidaturu“. Blesk.cz s politologem Josefem Mlejnkem rozebral, zda Zeman už vede kampaň, zda má finanční výhodu, když jezdí ve své funkci po českých a moravských krajích a osobně se setkává s voliči. A také jakou roli budou hrát faktory Babiš či Mynář.
Prezident Zeman se dlouhodobě nechává slyšet, že oficiálně kandidaturu potvrdí či vyvrátí v roce 2017. Nová hlava státu se má volit v roce 2018, jenže ani nyní, dva roky před volbami, neberou nejrůznější spekulace konce. Zvláště proto, že Zeman o víkendu při oslavě na Pražském hradě nepřímo před stovkami hostů naznačil, že se vlastně kandidatuře nebrání.
„Nedivím se, že to nepřímo naznačil a odpovídá to tomu, že bude chtít kandidovat. Snad pouze kdyby se zhoršil nějak jeho zdravotní stav, tak to by byl, myslím, jediný důvod, kdyby nekandidoval,“ uvedl pro Blesk.cz politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze.
Se svými zdravotními obtížemi se Zeman netají, nepovažuje je však za překážku ve výkonu funkce. Věk však nedokáže zastavit ani Miloš Zeman. Zatímco Slovákovi Andrejovi Kiskovi je 53 let a Polákovi Andrzeji Dudovi dokonce 43 let, Zeman už oslavil 71. narozeniny. Na druhou stranu německému prezidentovi Gauckovi je 76 let a rakouskému Fischerovi 77 let, byť jemu končí mandát letos.
Z tohoto pohledu však na Hradě Zeman skutečně může zůstat až do roku 2023. Plánuje to, upozornily Lidové noviny. Také podle Mlejnka se Zeman na druhou volbu připravuje dlouhodobě. „Kampaň dělá permanentně od svého nástupu do funkce. Velmi často putuje po republice a setkává se s občany při různých příležitostech. I to se dá považovat za snahu udržet si elektorát (voliče - pozn. red.) a kontakt s lidmi,“ říká Mlejnek.
„Taktéž se snaží spojovat sebe sama s určitými tématy, které považuje za důležité pro sebe i pro společnost. Zejména to je uprchlická vlna, migrace a kritika islámských radikálů. Výroky na téma migrační krize neříká jen tak, nedělá to jen, že by to komentoval pro nic za nic, ale že to celé říká z důvodu toho, aby si budoval voličskou základnu,“ upozorňuje politolog.
Miloš Zeman je momentálně na návštěvě v Karlovarském kraji. Dorazil tam z Libereckého kraje, chystá se zanedlouho i do Jihočeského. A právě jeho již tradiční cesty po krajích, kam se poněkolikáté vrací, jsou pro Zemana zásadní i v případě druhé volby.
„Pro něj je to důležité, protože on bude kandidovat sám za sebe, nebude mít za sebou pravděpodobně nějakou silnou stranu. Musí si vybudovat voličskou základnu již pro 1. kolo, aby měl něco, na čem může stavět a dostal se do 2. kola. Mohlo by se mu teoreticky stát, kdyby každá ze zavedených velkých stran nasadila v 1. kole silného kandidáta, tak voliči budou preferovat stranickou volbu a jemu se nemusí podařit probojovat do 2. kola,“ předestírá jednu z hrozeb pro Zemana politolog Josef Mlejnek.
A uvádí i příklad. „Při prvních volbách se Miloš Zeman dostal dost snadno do 2. kola i díky tomu, že komunisté nepostavili žádného kandidáta. Jakmile komunisté kandidáta postaví - a nyní mají v preferencích 12 procent - dá se předpokládat, že jejich voliči, i když budou vědět, že ´jejich´ člověk nemá šanci na vítězství, disciplinovaně mu v 1. kole dají hlas. Elektorát (voliči) komunistů tvořil dost významnou složku elektorátu Miloše Zemana,“ dodává Mlejnek.
Příští týden se přitom Miloš Zeman setká s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) a pravděpodobně budou mluvit i o volbách. Těch sněmovních, které by se mohly přesunout vzhledem k problémům stávající vládní koalice již na červen 2017. Ale i těch prezidentských, které mají přijít na řadu později.
„Je strašně důležité, jak se zachová Andrej Babiš a hnutí ANO, které nyní má v průzkumech 25 až 30 procent. Samozřejmě je otázka, kolik bude mít, až budou prezidentské volby. Andrej Babiš ale naznačuje podporu hnutí ANO Miloše Zemana a spekuluje se o tom, že to má různé důvody. Jeden důvod je, že Andrej Babiš ví, že nemá nikoho, koho by mohl nasadit z vlastní strany. Ona je to v podstatě one man show,“ pokračuje Mlejnek.
Babiš sám na prezidenta kandidovat nechce, podle Mlejnka pro něj není prezidentská funkce tak zajímavá a nemusel by ostatně ani vyhrát, zároveň ale je tu ona situace, kdy momentálně nemá koho nasadit, avšak prezidentské volby si coby lídr ambiciózní strany s cílem vládnout Česku nemůže prostě dovolit „vypustit“.
Plyne z toho jedna z možností i pro Zemana. „Je možné, že Andrej Babiš nakonec podpoří z řady důvodů Miloše Zemana, což mu pomůže hodně v 1. i 2. kolem. Zdá se mi, že pokud Miloš Zeman bude kandidovat, hnutí ANO a komunisté nenasadí kandidáta a Andrej Babiš Zemana vyloženě podpoří, tak to je z dnešního hlediska takřka neporazitelná kombinace. Zemanovi by to dalo docela velké šance. Ale je to samozřejmě spekulace s řadou kdyby,“ dodal Mlejnek.
Otazník visí i nad tím, koho proti Zemanovi podpoří další strany. Možných protikandidátů je celá řada – padají jména jako europoslanec a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, textař Michal Horáček, kněz Tomáš Halík, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý či ekonom Jan Švejnar, který se již neúspěšně pokoušel na Hrad dostat přes Václava Klause. Nevypadá to, že by do kandidatury šel generál Petr Pavel, momentálně druhý nejvyšší muž NATO. A v případě Zemanovy kandidatury patrně couvne senátor Zdeněk Škromach (ČSSD).
Kdo se teoreticky protlačí do 2. kola? „Miloš Zeman asi předpokládá, že to bude nějaký kandidát spíš z pravice či pravého středu. To by byl asi nejradši, to by mu nejvíce vyhovovalo, kdyby se zopakovala kampaň s Karlem Schwarzenbergem, akorát místo Karla Schwarzenberga by tam byl někdo jiný, nějakým způsobem podobně politicky vyprofilovaný,“ míní Mlejnek.
Podle Mlejnka však hrozí, že se pravostředový tábor roztříští a kandidátů bude více, kteří si následně budou brát hlasy, což by Zemanovi pomohlo. Navíc je zde další riziko, na které Mlejnek také upozorňuje – a sice dlouhodobá sociální struktura společnosti, která kandidáta občanské pravice nefavorizuje.
Zeman však má i další výhodu. A to již zmiňované cesty po krajích. Výhodou jsou i proto, že jezdí po celém Česku a svou „kampaň“ financuje z prostředků určených k návštěvám hlavy státu.
Podle Mlejnka je Zemanův přístup logický. „Je ve funkci a má výhodu, že může administrativní zdroje, které mu funkce přináší, využít. Jezdí po krajích a oznámí to tak, že je to samozřejmě snaha prezidenta poznat názory voličů, že je to normální, zvláště, když je přímo zvolený. Čistě teoreticky se nedá nic namítat. Je to placené ze státního rozpočtu, ale proč by to nedělal,“ chápe Zemanův přístup politolog.
„Dlouhá léta již platí, že politik musí dělat permanentní kampaň, akorát když je kampaň v tom užším slova smyslu, tak přidá plyn. Samozřejmě to musí načasovat. Ale působení politika v dnešním, medializovaném světě vede k permanentní kampani. Musí neustále dbát ohled na to, co na to voliči řeknou, jestli si tímto krokem nebo výrokem vylepší body nebo nevylepší. I z tohoto hlediska dělá Miloš Zeman to, co dělají všichni politici a není to nic nenormálního,“ dodává Mlejnek.
Pokud se Zeman skutečně oficiálně do kampaně pustí, je zde však ještě jedna z věcí, která může následovat. Obměna v jeho hradním týmu. Již dlouhou dobu se vleče problém s chybějící bezpečnostní prověrkou na stupni přísně tajné hradního kancléře Vratislava Mynáře. Podle Lidových novin by Zeman mohl Mynáře vyměnit za zkušeného úředníka Jana Nováka, který 12 let pracoval pro předchozí prezidenty Havla a Klause a v Zemanových službách působí coby šéf administrativy a po průšvihu s rudými trenkami i coby šéf bezpečnostního odboru.
„Otázkou ale je, jaká je skutečná role pana Mynáře. Proč on tam takto zůstává. Myslím si, že v okolí Miloše Zemana se pohybuje řada podnikatelů a často jsou to lidé obchodující s Ruskem. Mojí hypotézou je, že pan Mynář je jakýmsi kontrolorem nebo převodovou pákou jejich zájmů a i proto tam takto zůstává. Protože za normálních okolností, kdyby to byl jen obyčejný úředník, tak by se ho samozřejmě prezident již dávno zbavil, protože ta záležitost s prověrkou na něj vrhá špatné stíny,“ řekl Blesk.cz Mlejnek.
Samotné voliče Miloše Zemana však problémy kolem Mynáře podle něj tolik netrápí. „Kauza pana Mynáře je důležitá pro lidi, kteří by stejně asi Miloše Zemana nevolili. Pro voliče Miloše Zemana nemusí být Mynář důležitý faktor,“ uvedl Mlejnek. I tady však vidí možnost, že se Zeman pokusí zopakovat postupy, které ho na Hrad vynesly poprvé. „Před volbami se ale Mynáře může zbavit. Může se mu to hodit jako gesto při finále kampaně, kdy se mu každý plusový bod může hodit. Viděli jsme to při první volbě, kdy se velmi tvrdě zbavil Miroslava Šloufa. A možná mu to i vyneslo nějaké body,“ pokračuje politolog.
Podle Mlejnka je tak možné, že se Zeman pokusí zopakovat „trik se Šloufem“. „Myslím, si, že na voliče Miloše Zemana tato věc velký vliv nemá, že jim to více méně nevadí. S Peroutkou platí to samé, co s Mynářem. Pro voliče Miloše Zemana. Oni mu věří, že ten článek viděl, případně jim je to jedno a klidně vám i řeknou: On si dělá srandu. Nebo že jim je to fuk. Nehraje to pro ně velkou roli,“ vzpomenul Mlejnek ještě jednu dlouho se vlekoucí kauzu spojenou se Zemanovým působením na Hradě, kdy s novinářem Ferdinandem Peroutkou spojil článek „Hitler je gentleman“ a kvůli Zemanovým slovům dohnala Peroutkova vnučka celou záležitost až k soudu a žalobě na Česko.
Našla som si ťa inde 
táhni do pyčy na sk. zmr.danej čobole kšššš 
Hlupáčik, ty veríš na percentá? To je mi ťa ľúto. Váš prezident obchádza dediny ako náš Ficko. Tam nájde hlupákov ako si ty
7°C
kurzové sázení, velmi spolehlivé informace : http://dampres.blogspot.cz/