Začal summit EU a Turecka o osudu milionů uprchlíků. Zavřou balkánskou trasu?

Autor: ČTK,všm - 
7. 3. 2016
14:01

Evropská unie dala za pravdu státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry pondělního summitu s Tureckem zahrnula také uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. Řekl to v pondělí premiér Bohuslav Sobotka. Považuje přitom za podstatné, aby Evropa jasně řekla, že cesta přes balkánské země není volná. V jednání s Tureckem považuje Sobotka za stěžejní, aby Ankara spolupracovala při vracení ekonomických migrantů a s protipašeráckou misí NATO v Egejském moři.

Jsem velice rád, že přímo v návrzích závěrů dnešního setkání hlav států EU je věta, která říká, že se uzavírá balkánská trasa pro nelegální migraci,“ uvedl Sobotka při příchodu na jednání. Dodal, že o uzavření balkánské trasy mluví již delší dobu státy visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. „Závěry, tak jak jsou v tuto chvíli připraveny, odrážejí to, co už několik měsíců říkají země visegrádské čtyřky,“ dodal premiér.

Právě debata o uzavření cesty přes Balkán bude podle Sobotky jedním z konfliktních bodů summitu. Český premiér nicméně tento krok považuje za důležitý. „Je to nezbytná podmínka, aby Evropská unie dostala situaci pod kontrolu,“ míní předseda české vlády.

Řecko nemůžeme opomíjet

Německá kancléřka Angela Merkelová to vidí ovšem trochu jinak. Jako primární zájem zdůraznila spolupráci s Ankarou. „Chceme dosáhnout výrazného snížení počtu migrantů. Nejen v některých zemích, ale ve všech státech, to znamená i v Řecku. K tomu je potřeba trvalé řešení,“ poznamenala po příchodu na jednání Merkelová.

Ve významné snížení počtu migrantů doufá i řecký premiér Alexis Tsipras. Novinářům při příchodu také řekl, že jednání unijních premiérů a prezidentů by mělo přinést shodu na zrychlení procesu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka mezi ostatní státy EU, na kterém se osmadvacítka dohodla loni.

„Je to náš společný problém, není to problém jedné země. Je to evropský problém. Je třeba najít evropské řešení,“ podotkl Tsipras. Evropa podle něj stojí na společných hodnotách, mezi které patří solidarita a „sdílení břemene“.

Každý z politiků se nicméně shoduje na tom, že pondělní jednání budou velmi náročná. Sama otázka migrace je extrémně komplikovaná, turecký premiér Davutoglu ale navíc očekává, že summit EU a Turecka se nebude zabývat jen uprchlíky, ale také procesem přistupování Turecka k Evropské unii.

EU se zbavuje problému?

EU od loňského listopadu sází ve snaze o výrazné snížení počtu migrantů, kteří přes moře připlouvají na řecké ostrovy, právě na spolupráci s Tureckem. Evropa mu slíbila i finanční podporu, aby mohlo na svém území zlepšit situaci syrských uprchlíků.

Zároveň ale unie tlačí na to, aby Turci také od Řecka zpět přebírali pokud možno co nejvíce migrantů, kteří už dorazili na území EU. V minulých dnech už bylo takto vráceno prvních 300 lidí, původem ze severní Afriky. EU by ráda viděla výrazné rozšíření těchto programů a podle některých informací by cílem mohlo být, aby Turci převzali zpět úplně všechny, kdo do Řecka dorazili nelegálním způsobem.

Živelnou migraci by pak v takovém plánu měl nahradit rozsáhlý program přesídlování těch, kdo na azyl v EU právo mají, do těch unijních zemí, které by se dobrovolně účastnily. S tímto plánem přišla Merkelová už loni na konci roku.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož tvrdý postoj v otázce migrační krize je dlouhodobě znám, ale po příchodu na jednání podobné plány označil za „přilévání oleje do ohně“. Naopak francouzský prezident François Hollande zdůraznil, že je třeba, aby skutečně začal fungovat i program přesídlování uprchlíků z Řecka a Itálie mezi ostatní země unie.

Organizace Amnesty International ovšem před summitem EU-Turecko věnovaným migrační krizi obvinila evropské politiky, že se tlakem na Ankaru snaží vyhnout své odpovědnosti za uprchlíky. Toto jejich úsilí přitom organizace označila za "nebezpečnou a záměrnou lest".

Evakuace uprchlíků

Zatímco státníci jednají, na řecko-makedonské straně se stále tísní tisíce uprchlíků. Podle řeckých médií by mělo dojít k jejich evakuaci. Náměstek řeckého ministra obrany Dimitris Vitsas, který je též šéfem krizového migračního štábu Řecka, v pondělí v řecké televizi řekl, že je třeba tyto běžence ubytovat v přijímacích zařízeních dále od hranic. Informovala o tom agentura DPA.

„I kdyby smělo jít denně dál 500 lidí, musí být ostatní ubytováni v přijímacích zařízeních dále od hranic,“ řekl Vitsas řecké televizi Skai. Podle DPA to řecká média interpretují jako oznámení evakuační akce.

Video Blesk.cz v uprchlickém táboře Idomeni. Podívejte se, jak to v něm vypadá - Václav Lang

Na řecké straně hranice s Makedonií se v současné době tísní na 13 000 uprchlíků, kteří chtějí dál do střední a západní Evropy. Dalších až 7000 jich teď přebývá v táborech v okolí. Guvernér řecké provincie Centrální Makedonie proto v sobotu vyzval řeckou vládu, aby v oblasti kolem řecko-makedonského přechodu Idomeni-Gevgelija vyhlásila výjimečný stav.

Makedonie před dvěma týdny uzavřela hranice pro migranty z Afghánistánu a začala dál pouštět jen uprchlíky ze Sýrie a z Iráku, a i ty jen v omezeném počtu několik málo stovek denně.

Agentura DPA v pondělí s odvoláním na reportéra u přechodu Idomeni-Gevgelija uvedla, že Makedonci uzavřeli hranici i pro vlaky a že hranice je tak zcela uzavřena. Oficiální zdroje ale tuto informaci zatím nepotvrdily.

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud